Po zkáze dvou letadel Malajsii zaplavila solidarita. Společnost ale podle opozice rozděluje vláda

Malajsijské národní aerolinie letos přišly o dvě velká letadla. Po Boeingu ztraceném v březnu na lince Kuala-Lumpur-Peking stále pátrá mezinárodní tým v jižním Pacifiku. Je to ale jako hledat jehlu v kupce sena, trosky mohou být roztroušené na ploše o velikosti Chorvatska. Další malajsijské letadlo někdo sestřelil v červenci nad válčící Ukrajinou. Obě tragédie také zahýbaly popularitou malajsijské vlády, ovšem každá zřejmě jiným směrem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malajsijský premiér Najib Abdul Razak oznámil, že se hledané malajsijské letadlo zřítilo do Indického oceánu | Zdroj: Reuters

„Březnové neštěstí odhalilo slabost malajsijského vedení. Nehledě na to, jestli to byla nehoda nebo cokoliv jiného. Taky se díky tomu ukázalo, jak lidé vládě málo důvěřují. Šířilo se totiž mezi nimi mnoho klepů a konspiračních teorií, protože média podléhají značné cenzuře, a proto také nejsou důvěryhodná. Myslím si ale, že vláda získala určitou popularitu po té tragédii na Ukrajině, reakce vlády už byla aktivnější a navíc to bezpochyby zavinil někdo jiný, my jsme byli jasnou obětí,“ komentuje dopad obou katastrof na politickou scénu v její vlasti Sandrea Ng.

Přehrát

00:00 / 00:00

S členkou malajsijské opoziční Lidové strany spravedlnosti Sandreou Ng natáčel Jan Prokeš

Zhruba třicetiletá žena pracuje ve městě Ipoh jako asistentka místního poslance z opoziční Lidové strany spravedlnosti.

Sandrea se vypravila do Evropy na školení o demokracii, která v její zemi údajně existuje jen na papíře. Aliance premiéra Nadžíba Razaka podle Sandry během desetiletí dominance pevně sevřela moc ve všech sférách a udržuje její opratě ve stylu mafie.

I s ekonomikou někdejšího asijského tygra to prý jde z kopce a v prosperitě se Malajsii přibližuje Vietnam i další země regionu.

„Lidé jsou frustrovaní z korupce, z dohazování kšeftů mezi příbuznými, ze slabé výkonnosti a kompetence úřadů. Většina se ale vůči tomu cítí bezbranná. Mnozí to řeší odchodem někam jinam. To ale podle mě není řešení. Když chcete něco změnit, musíte pro to něco udělat. Proto jsem se s přáteli na univerzitě rozhodla vstoupit do opoziční strany. Bylo důležité, že jsme tam nešli jako jednotlivci, ale mohli jsme se navzájem korigovat. Když do politiky přijde nováček sám, je velká šance, že se dostane pod nezdravý vliv někoho zkušenějšího,“ pokračuje Sandrea Ng.

Letadlo, Malajsie, Boeing | Foto: Reuters

Emotivní proslovy malajsijského premiéra kvůli zkázám obou letadel zaplnily globální zpravodajství. Nadžíb Razak teď taky v OSN ujišťoval o odhodlání potírat extremismus. Podle kritiků ale jeho vláda standardně utlačuje odpůrce pod rouškou národní bezpečnosti.

„Odsuzuji to, že premiér využívá zákon proti pobuřování k pronásledování opozičních a studentských předáků, akademiků. Je to ohraná píseň, očerňující opozici,“ prohlásil tento týden světoznámý lídr sjednocené malajsijské opozice, stíhaný mimo jiné za sodomii, Anwar Ibrahim.

Jeho souputnice Sandra patří k asi čtvrtině obyvatel Malajsie čínského původu. Migraci Číňanů a také Indů do Malajsie organizovali v koloniální době Britové. Vládní garnitura se podle Sandry dodnes tváří jako obhájce většinových, převážně muslimských Malajců.

„Stále se snaží v lidských hlavách udržovat představu, že majitelem země jsou Malajci, a že Číňané a Indové jsou ti "přivandrovalci". Zdůrazňuje se nám: přišli jste k nám, musíte se řídit našimi pravidly. U nás jsou paradoxně dokonce kvóty pro většinové, tedy malajské etnikum. Skoro 60 let od získání nezávislosti někteří malajští učitelé dodnes hrozí etnickým Číňanům, ovšem narozeným v Malajsii, že pokud budou zlobit, tak se vrátí do Číny. To je přeci směšné,“ zdůrazňuje Sandrea Ng.

Protivládní opozice se podle Sandry odmítá definovat etnicky jako čínská nebo indická. Protože je Malajsie multikulturní společnost, je takový i program opozice. Jejím cílem nemá být jeden dobrý lídr, ale celková reforma systému.

„Vládu je pořád teoreticky možné změnit, ale v naší etnicky různorodé společnosti je zakořeněné napětí, což je možná větší problém. Lidé si nedůvěřují. Táhne se to už od britské koloniální éry, kdy se uplatňovalo pravidlo ‚rozděl a panuj‘. Ta propast je stále hluboká. Lidé nedokážou žít spolu a cítit se jako jedna komunita. A politici to napětí využívají k vlastním zájmům. Jednodušší je totiž vládnout lidem, kteří nejsou jednotní,“ dodává Sandrea Ng.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme