Pochod proti kouření ve Varšavě

Poslední květnový den byl Světovým dnem bez tabáku. V polské Varšavě jej studenti tamních středních škol přivítali nekuřáckým pochodem. Nápaditost v něm byla vidět. Místo, kde se v centru města konaly happening a propagační akce nekuřáctví bylo dokonce na dobu konání akce vyhlášeno za zónu bez tabákového dýmu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

odpor proti kouření

odpor proti kouření | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Za zvuků policejní kapely prošly stovky studentů s transparenty a někteří dokonce v maskách centrem Varšavy do Starého města. V průvodu šli pestrobarevní šašci na chůdách - ti symbolizovali život. Za nimi procházeli bojovníci. Na obličejích měli umrlčí lebky. Na kolemjdoucí mířili samopaly ve tvaru obřích cigaret. Do toho ještě studenti skandovali.

V Polsku kouří skoro čtvrtina populace. 60 % všech mužů a 40 % žen. Ročně se tu vykouří 90 miliard cigaret. Za rok Poláci za cigarety utratí 16 miliard zlotých - tedy skoro 100 miliard korun. K těm, kteří hazardují se zdravím ale účastníci pochodu rozhodně nepatřili.

"Ne, nekouříme. Zkusili jsme to, ale nechali jsme toho. Chodíme do posilovny a trenér nám nedoporučuje kouřit, aby nám posilování dobře šlo," říkají studenti Adam a Michal. Také prý děvčata nemají moc rády ty, kteří smrdí kouřem. Místo, kde se konal nekuřácký happening, kde si zájemci mohli nechat změřit objem plic nebo se seznámit s metodami odvykání kouření, bylo opravdu zónou bez tabáku. Nikdo si v blízkosti manifestace nedovolil si zapálit.

Kousek dál na pěší zóně u stolku s tradičním zbožím polského pouličního prodeje - tedy tkaničkami do bot, pemzou, sponkami, a ohmatanými časopisy sedí paní Lucyna. Nehty zažloutlé od cigaret. Nikdy se nesnažila přestat kouřit a jak říká, ani to zkoušet nehodlá. "Prosím vás, vždyť skoro všechno je tu škodlivé. Tady na ulici se za den nadýchám tolika výfukových plynů. Potraviny jsou kontaminované olovem. Takže nehraje roli, jestli si zapálím, nebo ne. Na něco koneckonců umřít musím."

Varšavané si příliš neuvědomovali, že poslední květnový den byl dnem bez tabáku. Jak mi řekl trafikant pan Robert. Cigaret prodal stejně jako v jiné dny.

Lidé zkrátka kouří stejně jako dříve. Když jedni přestanou kouřit, jiní začnou. Zdá se mi, že kuřáků nepřibývá, ani neubývá.

Milan Kopp, Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme