Pandemie, rebelie, obavy o bezpečnost. Nový prezidentský tým USA přebírá vládu za bezprecedentních podmínek

Lenka Kabrhelová mluví se zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu v USA Janem Kalibou.

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS

20. 1. 2021 | Washington

Ve stínu pandemie a obav o bezpečnost po nedávném útoku na Kongres ve Washingtonu ve středu přebírá prezidentský úřad politik demokratické strany Joe Biden. Událost, která je za běžných časů celonárodní slávou, se tentokrát odehrává v nervózní atmosféře. I tak je ale historickým milníkem - spolu s Bidenem do Bílého domu přichází v roli viceprezidentky vůbec poprvé v historii žena, Kamala Harrisová. Jaké výzvy nový prezidentský tým čekají? 

Hudba: Martin Hůla

Editace, rešerše, sound design: Barbora Sochorová, Ondřej Franta, Martin Hůla

Podcast Vize z krize vychází každé pondělí, středu a pátek v 10.00 na adrese irozhlas.cz.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu irozhlas@rozhlas.cz.

Jeden známý řekl, že to vypadá jako v Kábulu, a odletěl i kvůli tomu lyžovat do Montany.

Jan Kaliba je zpravodajem ČRo ve Washingtonu.
Těch přirovnání k válečné zóně se objevuje hodně. Podle mě to je asi trošku přehnané. Neumím to úplně posoudit. Na rozdíl třeba od tebe. A asi málokdo z nás umí, ale rozhodně to není nic příjemného pro obyvatele Washingtonu. Jejich město je teď těžce militarizované. Počítal jsem to a pokud se sem nakonec sjede opravdu pětadvacet tisíc členů Národní gardy, tak jeden člen Národní gardy bude vycházet na osmadvacet obyvatel Washingtonu včetně kojenců. A samozřejmě to nejsou jen členové Národní gardy. Kdo z bezpečnostních složek má ruce a nohy, tak je teď v hlavním americkém městě. Vidíme tady kromě městské policie, policie Kapitolu také samozřejmě tajnou službu, ale třeba i pohraničníky, kteří jsou běžně v ulicích. Takže ozbrojenci na každém rohu, barikády, zátarasy, checkpointy, zavřené mosty a sjezdy z obchvatů do města. Takže vidíme odříznuté celé nebo částečně odříznuté oblasti města. National Mall, ta velká rekreační oblast, kterou využívají lidé, co bydlí ve středu města, několik kilometrů dlouhý a hodně široký bulvár, vlastně park, je už týden uzavřená, nepřístupná kvůli pandemii. A dva týdny od útoku na Kapitol se také přidaly obavy, že by ze strany extremistů mohl přijít ještě horší útok. Takže ten život je dost zásadně ovlivněn i tady ve Washingtonu a samozřejmě i ta inaugurace samotná bude úplně jiná než obvykle.

National Mall je prostranství, o které se i při inauguraci, respektive po inauguraci Donalda Trumpa vedla velká debata. On sám tvrdil, že se tam sešlo vůbec nejvíc lidí v historii Spojených států. Pak mu to s pohledem na fotografie a záznamy historikové vyvrátili. Jak to teď bude vypadat, bude National Mall úplně prázdný?
No, já jsem si vzpomněl právě na tuto čtyři roky starou, trochu komickou tahanici o to, kolik lidí tam bylo nebo nebylo.

„Bílý dům hájil výrok o rekordním počtu lidí na inauguraci Donalda Trumpa. Mluvčí amerického prezidenta Sean Spicer o víkendu řekl, že účast veřejnosti na Trumpově inauguraci byla vůbec nejvyšší. Hlavní americká média to ale popřela.“

Český rozhlas, 23.1. 2017

Tyto spory jsou do budoucna úplně bezpředmětné, protože to je snad úplně poprvé v moderní historii, kdy kandidát, který je uváděný do funkce výslovně vyzval své příznivce, ať zůstanou doma a vůbec na ceremoniál do Washingtonu nepřijíždějí. To bylo ještě před událostmi 6. ledna kvůli pandemii COVIDu. I ta výrazně ovlivňuje ceremoniál. Kromě účastníků na tribuně postavené před Kapitolem, kde budou nejvýznamnější hosté, samotní Biden, Harrisová a jejich nejbližší okolí, mají ostatní možnost sledovat událost virtuálně. Všechny doprovodné programy jsou víceméně zrušené. No a pak se přidává ještě bezpečnostní hrozba, která zintenzivnila během ledna. Pokud jde o systém zabezpečení, máme tu několik druhů zón ve středu města. To úplně nejužší centrum, National Mall, který spojuje Kapitol i s Bílým domem, trošku za roh, a hlavními památníky, muzei, tak to je zóna, kam se smí jen organizátoři akce s oprávněním bezpečnostní složek. Následuje ochranná zóna, kam smějí pěšky na propustku zaměstnanci a rezidenti. A potom je zóna, kam smějí pěšky všichni, ale autem jen zaměstnanci, zásobování, rezidenti. Až teprve za ní začíná běžný život. Takže pásmo, které je alespoň nějak chráněné, se táhne několik kilometrů do šířky a na délku.

Takže se ceremoniál opravdu dramaticky liší od toho, jakým způsobem probíhal v uplynulých letech. Hrozí podle policie účastníkům inaugurace bezpečnostní riziko? Mají důvěryhodné zdroje, které by to potvrzovaly?
Nepotkal jsem snad nikoho z obyvatel, kdo by chtěl tu inauguraci samotnou trávit jinde než doma. A co se týče účastníků, v posledních dnech se mluvilo hlavně o možné hrozbě zevnitř, tedy ze strany členů bezpečnostních složek. FBI prověřovala členy Národní gardy. Byly pochybnosti, jestli není zvýšené riziko, že by někdo z oddaných příznivců Trumpa mohl být právě i mezi členy Národní gardy. A Pentagon podle agentury AP měl vážné obavy, aby se v tomto ohledu něco nestalo.

Kromě toho, že je celé prostranství obehnané plotem a už týden tam nesmí bez povolení nikdo neoprávněný, tak nad celým prostorem je bezletová zóna i pro drony. Nikdo se tedy nedostane nlízko. A je to naprosto jiná úroveň zabezpečení než 6. ledna, kdy Kongres schvaloval volební výsledky. Teď se jedná o akci, které se bude účastnit prezident – na jejím začátku ještě zvolený, při konci už úřadující. Takže to nasazení bezpečnostních složek je i z tohoto důvodu úplně jiné. Dá se říct, že je to celé velmi napjaté, nervózní. Joe Biden dostává otázky, jestli se cítí v bezpečí.

„I am not concerned about my safety, security or an inauguration. I am not concerned. American people are going to stand up. Stand up now.  Enough Is Enough, Enough.“

Joe Biden, 6. 1. 2021

Pravidelně odpovídá, že se nebojí a odmítá návrhy celou akci zrušit a přesunout ji někam dovnitř v komorní podobě. Ty obavy asi jsou teď víc o jednotlivé Kapitoly ve státech, protože protesty ozbrojených extremistů byly koncipované po 6. lednu tak, že se sem vrátí, stejně jako do všech 50 hlavních měst 50 amerických států. Tam jsou obavy v tuto chvíli vyšší než tady v hlavním městě.

Součástí tradice také bývalo, že se inaugurace účastnil končící prezident. Tam se nám současnost s tradicí asi také rozchází…
Není to poprvé, kdy úřadující prezident nebude na inauguraci svého nástupce, ale stane se to po velmi dlouhé době. Donald Trump to avizoval na Twitteru, když jím ještě vládl. A nedá se předpokládat, že by se na tom něco změnilo. Podle zpráv by měl v osm hodin ráno amerického východního času ve středu, tedy dnes, odejít z Bílého domu. Potom bude mít tady nedaleko ještě takovou svoji rozlučku a následně by měl odletět na Floridu. A té inaugurace se nezúčastní, tak jako to udělali prezidenti, tuším, v 19. století. Jak jsem zaznamenal od historiků, od nikoho z prezidentů, kteří nepřišli na inauguraci svých nástupců, to údajně nebylo osobní.

Zmiňoval jsi, že většina lidí plánuje trávit inauguraci doma a sledovat ji ze svých domovů. Jak tu situaci tedy vůbec vnímají?
Můžeme si je rozdělit do několika skupin. Jsou tady Trumpovi příznivci, kteří evidentně nejsou z města a přijeli znovu. Jsou tady i ti, řekněme, inaugurační turisté Joea Bidena, kteří si třeba zajistili cestu a letenku dopředu a nezrušili je ani po těch událostech 6. ledna. Ale to jsou opravdu jednotky, možná desítky lidí.

„Byli jsme s manželkou na obou inauguracích prezidenta Obamy. Skvělý výlet autobusem, až na tu hroznou zimu. A jeli bychom teď znovu, nebýt pandemie. Ale nevadí, že to neuvidíme zblízka. Všechno, po čem toužím, je aspoň v televizi vidět, jak Biden a Harrisová složí přísahu.“

inaugurační turista z Georgie

A pak jsou tu místní. Někteří jsou vděční, že město je tak opevněné. José Andrés, slavný šéfkuchař navržený v minulosti na Nobelovu cenu míru, se svojí neziskovkou obvykle pomáhá při různých krizích krmit lidi po světě při hurikánech apod. Teď každý den dává na své stránky video, jak nakrmil část Národní gardy a děkuje jí, že chrání Washington, jeho město. Ale dost lidí je naštvaných. Čeká, až bude konečně po všem, protože ten lockdown, jak jsem říkal, trvá už týden, ty obavy ještě déle.

Navíc v létě tu měli obyvatelé nasazenou armádu také, takže to není pro ně nic nového. To bylo navíc přímo proti nim, při protestech proti rasismu, kdy jim lítaly nad hlavou Black Hawky, vrtulníky, apod. Slyšel jsem už i definici, že jde o několikerou okupaci, v tomto případě tedy jak o potenciální hrozbu extremistů, tak o pečlivé střežení po zuby ozbrojených bezpečnostních složek, které jsou opravdu na každém kroku. Venčit psa nebo na nákup musíte v některých případech přes checkpointy. To samozřejmě není úplně pohodlné, byť to není zase úplná výjimka. Některé komunity třeba u americko-mexické hranice tak žijí dennodenně.

Téměř 200 tisíc vlajek USA a jednotlivých států umístili dobrovolníci na National Mall mezi Kapitolem, Washingtonovým monumentem a Lincolnovým památníkem. Mají být poctou těm, kdo se nemohou inaugurace Joea Bidena zúčastnit. | Foto: Carlos Barria | Zdroj: Reuters

Spojené státy se od chvíle, kdy dav příznivců Donalda Trumpa vtrhl do Kongresu, pohybují za hranicí toho, co znají. Poprvé v historii má země odcházejícího prezidenta, který prošel dvěma impeachmenty. Tentokrát se proti Donaldu Trumpovi ve Sněmovně reprezentantů postavili i „jeho“ zákonodárci z Republikánské strany. Co se změnilo? Jak ten svůj obrat vysvětlují?
Sami se ocitli v nebezpečí, někteří podle svých slov i v ohrožení života. A někteří z nich evidentně věří, že to bylo i kvůli Donaldu Trumpovi, jeho výzvám a celé té velké lži o ukradených volbách. Ne že by to pro těch 10 republikánů, kteří ve Sněmovně zvedli ruku pro impeachment teď bylo úplně lepší. Hned druhý den se třeba objevila zpráva, že si kvůli obavám o svou bezpečnost pořizují neprůstřelné vesty. Ale je to zřejmě kombinace toho, že Donald Trump končí v Bílém domě, a přicházející bitvy o budoucnost v Republikánské straně. Toto je takový první výstřel intenzivní fáze.

„Prezident Spojených států počtvrté v historii čelí ústavní žalobě. A podruhé se týká Donalda Trumpa. Sněmovna reprezentantů schválila jeho impeachment znovu po třinácti měsících. Tentokrát viní Trumpa z toho, že podnítil povstání svých příznivců proti Spojeným státům a pokusil se tím zvrátit svou porážku ve volbách.“

Český rozhlas, 14. 1. 2021

Teď už nešlo o nějaký pro veřejnost dost abstraktní telefonát na Ukrajinu, ale došlo k přepadení doslova v přímém přenosu. To je věc opravdu nevídaná. Deset republikánů je i v historickém kontextu docela velké číslo pro impeachment prezidenta z vlastní strany.

„Prezident složil přísahu, že bude ústavu chránit před všemi nepřáteli – zahraničními i domácími. Minulý týden jsme měli domácí hrozbu u bran Kapitolu a on neudělal nic, aby ji zastavil. Proto, s těžkým srdcem, ale jasně rozhodnutý, budu hlasovat pro impeachment.“

Dan Newhouse, kongresman, 14. 1. 2021

Na druhou stranu jsou slyšet hlasy, jak od demokratických kongresmanů, kolegů nebo jednotlivých novinářů, kteří mají své zdroje dobré v okolí těch lidí, že pokud by se nebáli o svou bezpečnost, zvedlo pro impeachment ruku i víc republikánů.

Objevilo se i podezření, že někteří republikánští kongresmani v předvečer událostí 6. ledna provedli Trumpovy příznivce útrobami Kongresu. Potvrdilo se to? Ví se o tom cokoliv podrobnějšího?
Tam jde hlavně o kongresmanku Boebertovou, která to označuje za lež. Někteří její říkali, že ji tam v takové situaci viděli právě těsně před 6. lednem. Ona tvrdí, že provázela Kongresem jen rodinu. Boebertová byla nově uvedená do funkce po Novém roce, takže tvrdí, že jediná skupinka, se kterou prohlídku absolvovala, byla její nejužší rodina krátce po Novém roce. Nikoliv lidé, kteří si obhlídli areál Kapitolu 5. ledna. Každopádně skupina kongresmanů žádá řádné vyšetření. A třeba na Twitteru jsem zaznamenal kongresmanskou štafetu, kde se jednotliví členové sněmovny dušovali, že oni nikoho Kongresem neprováděli a vyzývali další, aby se připojili k této twitterové lavině. Takže je to zjevně rezonující téma. Ale zaznamenali jsme třeba i zprávy, že taková ta poplašná tlačítka, která jsou v Kapitolu k dispozici kongresmanům pro případ nouze, byla 6. ledna rozbitá už před tou akcí a další zvláštnosti, které se budou ještě vyšetřovat. Celé to určitě na důvěře mezi kongresmany vzájemně nepřidává.

Ústavní žalobu na prezidenta teď bude posuzovat Senát, kde má nově převahu Demokratická strana nastupujícího prezidenta Joea Bidena. Jsou v Senátu někteří republikáni připraveni postavit se proti prezidentu Trumpovi?
Někteří se zřejmě najdou a dali to najevo. Třeba Lisa Murkowski z Aljašky žádala po Donaldu Trumpovi, aby rezignoval. Můžeme to čekat asi od Mitta Romneyho, který už hlasoval pro odsouzení i v tom prvním případě. Tady jsou ta obvinění daleko vážnější. A dá se čekat, že by se mohli najít i další senátoři z republikánské strany. Třeba Washington Post má takové aktualizované počítadlo, kolik senátorů momentálně uvažuje o odsouzení Donalda Trumpa. A pokud bychom to brali jako pomůcku, mohlo by to být tentokrát dramatické.

Mitt Romney | Foto: Erin Scott | Zdroj: Reuters

Pokud budou demokrati pro odsouzení Donalda Trumpa hlasovat všichni, potřebovali by při novém složení Senátu na svou stranu dostat 17 republikánů. Pokud budou senátoři všichni přítomní. A podle počítadla Washington Post je 11 republikánů podle dřívějších vyjádření otevřených k odsouzení Donalda Trumpa. U 18 je jejich pozice neznámá. Pokud bychom toto považovali za vypovídající, mohlo by se těch 17 nakonec najít. Samozřejmě bude záležet na situaci, na okolnostech. Opakuji, že to můžeme brát jako zprávu o stavu boje o Republikánskou stranu.

Minulý týden jsem dělal rozhovor s Robertem Mrazkem. Ten byl na přelomu 80. a 90. let za Demokratickou stranu 10 let kongresmanem a stále udržuje kontakty mezi nejvyššími politiky. Republikáni podle něj vnímají, že Donald Trump je teď oslabený. Tedy vnímá to ta tradicionalistická část Republikánské strany, vedená Mitchem McConnellem, šéfem republikánské většiny, za chvíli už menšiny, v Senátu.

„Myslím, že teď uvidíme boj uvnitř Republikánské i Demokratické strany. Ten republikánský bude mnohem závažnější, protože to bude bitva o budoucnost strany jako takové. Tradičnímu křídlu republikánů , vedenému senátním lídrem Mitchem McConnellem a Johnem Thunem z Jižní Dakoty, Trumpovi lidé vzkázali, že ho zničí, porazí v primárkách a dostanou z funkcí. Vedení tradičního křídla si proto řeklo, že než se to stane, musí se Trumpových lidí zbavit. Budeme tedy svědky pokusu omezit Trumpův vliv na Republikánskou stranu.“

Robert Mrazek

Ale oslabení Donalda Trumpa nemusí vydržet navždy. Teď nastává fáze kdo s koho o budoucnost Republikánské strany. Samozřejmě jsme i 6. ledna a v dalších projevech Donalda Trumpa slyšeli, že kdo z republikánů mu nebude loajální, toho je připravený zničit v primárkách, postavit proti němu nějakého svého loajálního republikána a silou své voličské oddané základny takové „neposlušné“ republikány odstavit od moci.

Teď už je zjevné, že Senát o osudu Donalda Trumpa v prezidentské roli nestihne rozhodnout do konce funkčního období. Nicméně pokud by tu ústavní žalobu stvrdil a podařilo by se získat dvoutřetinovou většinu Senátu, jaký to zpětně bude mít dopad na Donalda Trumpa? Co by to znamenalo?
Především by byl prvním odsouzeným prezidentem, byť už tedy ne v té funkci. A to by byl pro pověst Donalda Trumpa velmi nepříjemný cejch. Pokud jde o tu praktickou rovinu, o které se teď vede debata, je ve hře zákaz kandidovat v budoucnu do federálních funkcí. Pro takové odsouzení by stačila podle všeho prostá většina. I když i v tom se někteří odborníci rozcházejí, ale většina se shoduje, že nejprve je potřeba dvoutřetinová většina k odsouzení Donalda Trumpa k potvrzení impeachmentu Senátem. Až potom by následovalo hlasování o znemožnění další kandidatury. Pro senátory ovlivněné událostmi 6. ledna do té míry, že jsou pro impeachment, je hlavní, že už Donald Trump nebude v Bílém domě

Ty jsi na toto téma mluvil s celou řadou expertů, včetně právníků. Shodnou se právní experti, zda projednávání ústavní žaloby na prezidenta po odchodu z funkce je to v souladu s americkou ústavou? Protože se objevily i opačné názory.
Ano, objevily se, neshodnou se všichni. Možná by všechno  ještě mohlo skončit u Nejvyššího soudu. Zažijeme asi ještě zajímavé věci. Zaznamenal jsem i opoziční názory, ale vesměs, snad to není moc troufalé, se většina expertů shoduje, že soudit prezidenta i po odchodu z funkce na základě impeachmentu možné je. I proto, že je tu historický precedens, i když ne prezidentský. Ale veřejní činitelé už byli v minulosti souzení po odchodu z funkce. Tento názor zastává třeba i Norman Eisen, jeden ze spoluautorů první ústavní žaloby na Donalda Trumpa. A jak si mnozí pamatují, tak i bývalý americký velvyslanec v Česku.

„Ne, nejsou žádné pochyby. Jednoznačně to je v souladu s Ústavou, protože právní princip je jasný: impeachment může pokračovat dál až do posledního dne života. Diskvalifikace, to je to klíčové. Například v 18. století jsme měli impeachment Williama Blunta, impeachment a soud se také konaly až po jeho odchodu z úřadu. V 19. století jsme měli případ Williama Belknapa, i tento impeachment se konal až po jeho opuštění úřadu. Neexistuje důvod, proč by se totéž nedalo aplikovat na prezidenta. John Quincy Adams, syn jednoho ze zakladatelů Spojených států, slavně řekl, že se impeachment může konat až do posledního dne života, což je přesně pravda. Celá řada právních názorů, které jsme slyšeli od prezidenta Trumpa, i tento, je nesmyslný.“

Norman Eisen, Dvacet minut Radiožurnálu, 18. 1. 2020

Dění posledních dvou týdnů zintenzivnilo debatu o tom, jestli nově nastupující prezident Joe Biden může být osobou, která rozdělenou americkou společnost sjednotí. Víme v tuto chvíli, jaký je plán Joea Bidena pro to období hned po inauguraci?
No, je toho doslova telefonní seznam. Chceš ho slyšet?

Alespoň kousek nám vyjmenuj.
Tou asi nejvyšší prioritou, je kritický stav pandemie ve Spojených státech. Kvůli COVIDu zemřelo okolo 400 000 lidí. To je neskutečné číslo, na které se v tom víru událostí poslední doby už moc ani neupozorňuje, ale samozřejmě je to obrovská národní tragédie. Teď v poslední době umíraly i 4 000 lidí denně. Trošku se zadrhla i distribuce vakcíny. Minulý týden se objevila zpráva, že Trumpova administrativa se rozhodla uvolnit veškeré zásoby, které má. I ty, které šetřila jako druhou dávku. Ale potom se ukázalo, že ta zásoba vlastně neexistuje. Joe Biden slíbil během prvních 100 dní ve funkci distribuovat a naočkovat 100 milionů lidí vakcínami. To jsou taková tvrdá data, na kterých se velmi dobře bude dát posoudit, jak své sliby plní. Slíbil, co se týče pandemie, zavést okamžitě roušky ve federální dopravě, tedy v dopravě mezi jednotlivými státy, a ve federálních budovách. To Trumpova administrativa nikdy nepovažovala za důležité udělat.

Vakcína na covid-19 od společnosti Pfizer | Foto: Dado Ruvic | Zdroj: Reuters

Pak se jedná o pomoc ekonomickou a sociální. Joe Biden bude moci využít spolupráce s demokratickým Kongresem, i když to není automatická záruka úspěchu. Ty většiny jsou křehké, ale bude to mít určitě jednodušší. Hned během dneška, kdy se v poledne zdejšího času ujme úřadu, už má v plánu podepsat několik exekutivních výnosů, kterými bude vracet do původní podoby hodně z toho, co během své vlády provedl těmito výnosy Donald Trump. Také hodlá měnit další opatření Trumpovy administrativy. Týkají se rasové rovnosti, imigrace. Půjde třeba o zrušení okamžitého zákazu cestování z několika především muslimských zemí nebo ochrana tzv. dreamers. To jsou nelegální přistěhovalci, kteří přišli s rodiči v dětském věku a teď se třeba podílejí na řešení pandemie coby lékaři apod. Zastaví se okamžitě stavba hraniční bariéry s Mexikem, kterou i přes nesouhlas Kongresu financuje Pentagon. Zastaví se federální popravy, které teď Donald Trump a jeho administrativa v posledním půlroce rekordně urychlila. I teď v posledním týdnu jich ještě několik proběhlo.

Návrat k Pařížské dohodě o klimatu, obnovená spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací, těch věcí je opravdu spousta. Třeba z oblasti životního prostředí. Bidenova administrativa se například chystá zastavit ropovod Keystone. Půjde třeba i o ochranu arktické rezervace nebo národního lesu Tongas na Aljašce. Trumpova administrativa na poslední chvíli změnila pravidla pro vyhlašování regulací na ochranu vody a vzduchu, takže se teď úřady nebudou moci snadno odvolávat na vědecké závěry. Těch věcí, které Trumpova administrativa dělala takto ve spěchu, je docela dost. A tím vším se Bidenova administrativa, pokud zvolí jiný směr, bude muset probrat. Otočení kormidlem bude tedy v tomto smyslu opravdu znatelné od prvního dne.

Prezident Trump s podepsaným příkazem k obnově ropovodu Keystone XL. | Zdroj: Reuters

Kromě všech těch věcí bude mít Joe Biden také jeden, řekněme nadstranický úkol. A sice sjednotit americkou společnost. Přebírá ji v polarizovanějším stavu, než se čekalo. I bezpečnostní složky teď mluví otevřeně o hrozbě vnitřního radikalismu nebo dokonce vnitřního terorismu ve Spojených státech. Jak vážná ta situace tedy je? V jakém stavu za sebou Donald Trump Spojené státy nechává? Na co se mají připravit v příštích týdnech, měsících, letech?
Zanechává ji především ve stavu, kdy miliony lidí věří jeho lži o ukradených volbách. I běžní Američané, kteří by k násilí sami nikdy nesáhli, nevěří tomu, že Joe Biden byl legitimně zvolen prezidentem. Cítí se zahnaní do kouta, takže i to násilí schvalují. Mluvil jsem s mnoha takovými lidmi, kteří si myslí, že jejich hlas tímto způsobem spadl do kanálu. A chtějí Donalda Trumpa v Bílém domě tak moc, že v posledních dnech, kdy už se možnosti zužovaly, neviděli jiné východisko než třeba nasazení armády. Anebo eskalaci občanské války. Nebyli to členové žádných extremistických skupin. To je docela velký šrám na americké společnosti, který můžeme vysledovat.

Od toho se samozřejmě odvíjí to ostatní. Je tu historicky řada extremistických skupin, které jsou v některých případech protivládně naladění. Některé i otevřeně podporují právě Donalda Trumpa, vyhovoval jim jako prezident. Můžeme si vzpomenout na předvolební televizní debatu s Joem Bidenem, kde pravicově extremistické skupině Proud Boys vzkázal Donald Trump slavné: „Stand back and stand by.“ Když se měl zříci jejich podpory, tak jim řekl: „Ustupte do pozadí, buďte připravení.“ Pak se stalo to, co se stalo 6. ledna, kde se Proud Boys angažovali. Pro Joea Bidena musí být hrozba extremismu jednou z priorit. Jeho tým sám naznačil, že prioritou Národní bezpečnostní rady bude i hrozba domácího terorismu. Vlastně i Trumpovo ministerstvo pro vnitřní bezpečnost loni ve své zprávě označilo bělošský nacionalismus jako „nejvytrvalejší a nejsmrtelnější domácí hrozbu.“ To se teď potvrdilo. A Bidenova administrativa se, navíc k tomu všemu, o čem jsme mluvili. bude muset vypořádat i s tímto problémem.

Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová a Ondřej Franta

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Jan Kaliba, Washington, USA, inaugurace, Trump, Biden