Bitva o ultrapřísné potratové zákony v Texasu. Cílem je donutit Nejvyšší soud, aby rozhodl o precedentu

Lenka Kabrhelová mluví s Janem Benešem, amerikanistou z Ostravské univerzity

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

25. 10. 2021 | Praha

V USA se stupňuje právní bitva o texaský zákon zakazující většinu potratů. Federální ministerstvo spravedlnosti vytáhlo do boje proti novým opatřením texaských úřadů, která od září zakazují umělé přerušení těhotenství například i ženám, které počaly v důsledku znásilnění nebo incestu. Proč Texas prosadil tak přísnou legislativu? Kam až právní spor může dojít? A nakolik se do něj promítají politické a kulturní rozpory mezi různými vrstvami americké společnosti?

Hudba: Martin Hůla
Editace, rešerše, sound design: Tereza Žižková, Alžběta Jurčová, David Kaiser

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 sledujte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

„Why have you come down? – Because our country… some states are forgetting that abortion rights and reproductive justice is a human right and women’s healthcare… women’s body shouldn't be regulated. (Channel 4 News, 2.10.)“

„This is a tremendous victory for Texas and for the country. The pro-life movement has work for years to help pregnant women and to protect the unborn… (ABC News, 2.9.)“

Pane Beneši, pojďme se vrátit na počátek podzimu, do září, protože zákon zakazující většinu potratů v Texasu začal platit právě v září. S jakým cílem ho texaští zákonodárci prosadili a co vlastně obyvatelům tohoto amerického státu nařizuje?
Začněme tím cílem. V kontextu, kdy Nejvyšší soud USA je momentálně nakloněn spíš konzervativně, spíše doprava, zároveň příští rok budou volby do Kongresu, některé státy budou volit nové guvernéry. Zrovna texaský guvernér Abbott bude čelit primárkám. Zároveň Bidenova administrativa vyslala několik signálů, že ochrana práva na potrat je jedna z jejích priorit.

Texas společně s dalšími státy se rozhodly prosadit zákony – jen v letošním roce jich bylo více než 300 napříč USA, v nějakých 43 státech –, které nějakým způsobem omezují potraty nebo dostupnost lékařské péče. Cílem je co nejvíce omezit platnost zákona a precedentu z roku 1973, který se nazývá Roe v. Wade.

„Good evening, landmark ruling. The Supreme Court today legalized abortions. (CBS)“

… který ustavuje právo na potrat do nějakých 24-28 týdnů existence plodu.

„The decision to end the pregnancy during the first three months belongs to the woman and her doctor, not the government. (CBS)“

To je hlavní cíl – donutit Nejvyšší soud, aby nějakým způsobem reagoval na tyto zákony. Tím, že je momentálně nakloněn konzervativně právě v otázce potratů, tak by mohlo dojít k tomu, že Roe v. Wade by mohl být oslaben anebo dokonce – jak se říká v angličtině – overturned, to znamená, že by přestal platit.

Takže vlastně od začátku možná více politický cíl než regulace – společenská, zdravotní, kulturní…?
Určitě. Jakákoliv zdravotní argumentace u toho zákona vlastně prakticky nefunguje. Proponenti toho zákona – protože to nebyli jen republikánští politici, ale samozřejmě různé protipotratové především konzervativní skupiny – od začátku prohlašují, že cílem je samozřejmě co nejvíce omezit právo na potrat. Jsou tzv. pro-life, jsou pro život, a chtějí, aby Roe v. Wade a další precedenty s ním spojené prostě přestaly v zemi platit.

„Tonight, the Biden administration is planning to ask The Supreme Court to block the strict new abortion law in Texas. (ABC News, 15.10.)“

„In a two to one vote on Thursday, The Federal Court of Appeal ruled to allow Texas to continue its ban on most abortions. (Fox 7 News, 15.10.)“

„The Texas measure, which went into fact on September 1, bans abortions after about six weeks of pregnancy. At the point, when many women do not even realize they are pregnant and makes no exceptions in case of rape… (Reuters, 15.10.)“

„Texas může nadále zakazovat ženám ve většině případů potraty. Rozhodl o tom americký federální odvolací soud, zamítl tak další pokus administrativy prezidenta Joea Bidena zrušit nejpřísnější protipotratový zákon v celých Spojených státech. (Radiožurnál, 15.10.)“

Lze říct, že zákon, který platí od 1. 9. v Texasu, je prakticky nejtvrdším protipotratovým zákonem za posledních 50 let vůbec v USA. A to z toho důvodu, že neponechává žádnou výjimku u žen, které jsou těhotné kvůli incestu nebo z důvodů znásilnění. Zároveň zakazuje potraty poté, co doktoři změří tlukot srdce u plodu, to znamená zhruba šest až osm týdnů, spíše šest týdnů těhotenství. Což je doba, kdy některé ženy ani neví, že jsou těhotné. Navíc platí, že v Texasu zhruba 80 až 90 procent potratů probíhá až po šestém týdnu.

To znamená, že to silně omezuje vlastně možnost jít k potratu, vůbec mít možnost nějaké takové právo mít. Je potřeba říct, že zákon se týká zhruba šesti milionů osob v Texasu, které jsou v reprodukčním věku. Zároveň zákon nepostihuje nutně ženy, které jsou těhotné a podstoupí ten zákrok, respektive si vezmou nějakou medikaci, která vyvolá potrat, ale postihují osoby, které jim k tomu tzv. napomáhají nebo je navádějí. Co je na tom zákonu naprosto zásadní, je, že je velmi obtížně napadnutelný u soudu.

Protože je to úplně nový typ zákona, který umožňuje všem občanům nejen Texasu, ale i mimo stát Texas, aby zažalovali poskytovatele potratů a zároveň osoby, které navádějí nebo pomáhají k potratu. To znamená, může to být třeba řidič taxíku, který zaveze nějakou paní nebo slečnu ke klinice. Může to být partner, přítel, rodiče, recepční na klinice. Momentálně není zřejmé, jak přesně lze zákon napadnout, proto už jej třeba ministr spravedlnosti USA Merick Garland prohlásil za protiústavní.

„The act is clearly unconstitutional under long standing Supreme Court precedent. (NBC News, 9.9.)“

Merick Garland (ministr spravedlnosti USA)

Řekl, že pokud by zákon nadále platil, tak by se mohl stát jakýmsi modelem pro ostatní státy, jak obejít právo na potrat. Navíc v momentě, kdyby Roe v. Wade byl skutečně zrušen nebo silně omezen, tak spousta států na jihu a na středozápadě už má nachystáno zákony, které by automaticky spustily. Začaly by platit momentě, kdy by Roe v. Wade skončil.

Momentálně zákon platí, protože Nejvyšší soud se jím prozatím odmítl zabývat. Otevřel si dveře k tomu, že samozřejmě v budoucnu se jím zabývat může. Takže momentálně platí. V Texasu ženy momentálně nemají právo na potrat po šestém týdnu.

„Close to one thousand protesters gathered on Capitol ground to rally against Senate Bill 8, also known as the heartbeat bill. (FOX 7 News, 29.5.)“

„Moje tělo, moje volba, skandovaly ženy po celých Spojených státech i ve Washingtonu před budovou Nejvyššího soudu. Za ženská práva přišly demonstrovat i muži. U Nejvyššího soudu se sešla i skupinka obhajující zákaz potratů, které podle ní ženy poškozují. (Radiožurnál, 3.10.)“

Ještě než se pustíme do rozboru právní bitvy, která už v tuto chvíli probíhá, pojďme shrnout, jaký dopad za necelé dva měsíce ten zákon má. Zastavily kliniky v Texasu provádění interrupcí a jaké důsledky to má pro ženy žijící v Texasu?
Není to jen otázka potratů. Protože ze statistik v USA víme, že zhruba okolo poloviny žen, které podstupují potraty, jsou z nízkopříjmových skupin. Hodně to postihuje chudé ženy, často z etnických minorit. Zároveň je třeba říct, že mnoho z klinik, které poskytují potraty, zároveň poskytují třeba zdarma screeningy, poskytují antikoncepci a obecně pomáhají ženám s tím, čemu se říká family planning, to znamená kontrolovat si reprodukci. To je jedno omezení, málokdo chápe, že je součástí protipotratové politiky.

Zároveň vidíme v Louisianě a v Oklahomě, což jsou sousední státy s Texasem, že jejich potratové kliniky jsou naprosto zaplavené pacientkami z Texasu. Kliniky v Oklahomě, v Louisianě hlásí obrovský nárůst počtu žen, které se k nim hlásí. Samozřejmě to znamená, že musí najímat více lidí. Zároveň například v Oklahomě čelí kliniky samy o sobě tomu, že Oklahoma se rovněž snaží o co největší omezení práva na potrat.

Pak je ještě potřeba říct jednu věc. Součástí zákona je to, že může někdo zažalovat poskytovatele, řekněme toho taxikáře atd. a může za to získat minimálně 10 000 dolarů jako odměnu a zároveň jsou mu zaplaceny soudní výlohy. V některých kruzích se hovoří o tom, že to podporuje tzv. vigilantism, to znamená jakousi obezřetnost, bonzování, jakousi kolaboraci s vládou.

Může to vést k tomu, co existovalo v USA už v 80. a 90. letech, a to byl jakýsi téměř terorismus, útoky na různé kliniky. Například jen v roce 1984 proběhlo v USA na 25 žhářských útoků nebo bomb na kliniky. V roce 1993 například byl postřelen jeden doktor v Kansasu do obou rukou fanatikem, který byl silně protipotratový. Ten stejný doktor v roce 2009 další střelbě v kostele nakonec podlehl. Takže někteří se obávají, že to může vyvolat i jakousi vlnu násilí.

Zmínil jste nezvyklý právní mechanismus, který ten zákon obsahuje, kdy část právních kroků se de facto převádí na soukromé osoby. Kdokoliv z celých Spojených států může žalovat u soudu kohokoliv zapojeného do provedení interrupce, jak to říkáte, ať už je to lékař, sestra, taxikář atd. Ale zároveň ten zákon vytváří finanční motivaci, kterou také zmiňujete, protože nabízí v případě úspěchu, kdy by žalující člověk vyhrál, odměnu až 10 000 dolarů. O jak nezvyklý krok z pohledu práva jde a co tím autoři toho zákona sledovali?
Je to skutečně nezvyklý krok a už momentálně jej několik osob zneužilo. Už je první případ žaloby na jednoho poskytovatele potratů, který se v novinách přiznal k tomu, že navzdory zákazu už poskytl několik potratů. Dva muži, myslím, že z Illinois, už jej zažalovali.

„Pro lifers launching a lawsuit against a doctor in Texas. That doctor from San Antonio is being sued by two dispart attorneys from out of state. (WSVN News, 21.9.)“

Zažalovali jej jen kvůli těm penězům, nejsou nutně proti potratům, ale kvůli finanční motivaci. Je to zcela nezvyklý krok a je to naprosto unikátní mechanismus, jak Nejvyššímu soudu umožnit velmi dlouhé a velmi obtížné rozhodování a vlastně najít jakýsi způsob, jak umožnit zákaz potratů, který obchází právě ten Roe v. Wade.

Takže jde možná o to zkomplikovat právní situaci tak, aby pro Nejvyšší soud nebylo jednoduché o zákoně rozhodovat?
Jednoznačně. To je hlavní cíl. Tvůrci zákona ještě říkají, že samozřejmě vůbec nechtěli postihovat ženy, že si uvědomují, že ty ženy jsou velmi často v obtížných situacích, ale že tím, že jsou proti potratům, tak je hlavní zaměřit se na poskytovatele a další lidi s potraty spojenými.

Obecně lze říct, že to je vlastně politika posledních deseti dvacet let, kdy platí, že různé regulace a různá omezení jdou právě za poskytovateli potratů a obecně jde o to skutečně omezit co nejvíce možnost vůbec k tomu potratů přijít, do nějaké kliniky dojít. Tím pádem jsou ty ženy vlastně odsouzeny k rodičovství, k těhotenství a nakonec k porodu.

Vidíme, že ten zákon, jak zmiňujete, tak v tuto chvíli platí, má nějaké důsledky a má i právní důsledky v podobě nějaké právní bitvy, která se rozhořela. Víme, že federální ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo Bidenovy vlády, administrativy, považuje zákon za nelegální a požádalo Nejvyšší soud o zablokování zákona. Stát Texas naopak žádá jeho ponechání v platnosti, a to stejnou instituci. Jak neobvyklý je spor federální vlády s některým ze států Unie a v tomto případě, jak dál se právní spor podle odhadů bude vyvíjet? Kam to až může dojít?
Ministr spravedlnosti Garland označil zákon dokonce za protiústavní. Jeho ministerstvo může žalovat státy v momentě, kdy považuje nějaký státní zákon za takový, že jde proti federálním zákonům. Že jde proti různým pravomocem federální vlády, což ministerstvo tvrdí, že v tomto případě se skutečně děje. Jinak ministerstvo spravedlnosti a federální vláda nemá jak zasahovat do státních zákonů, nemůže je ani ovlivňovat.

Každopádně vztah mezi Texasem a federální vládou a otázka, kdo koho a jak často žaluje, je u Texasu skutečně zajímavá, protože například za Obamovy vlády stát Texas zažaloval federální vládu, různá její ministerstva, různé agentury 48krát. Během Trumpovy vlády samozřejmě počet velmi klesl a Ken Paxton, což je ministr spravedlnosti Texasu, prohlásil se zvolením Joea Bidena, že zase přijde další vlna žalob státu Texas na federální vládu, protože Texasané, hlavně republikáni, se považují za jakousi sílu, která vyvažuje velmi často liberální Washington.

Co se týká ministerstva spravedlnosti a jejich žalob na státy, tak to není úplně častý krok, ale ani není úplně neznámý. Samozřejmě v oblasti volebních práv například v Georgii nebo právě v Texasu, práv LGBT osob například v Severní Karolíně, v roce 2016 tam proběhla žaloba, Anebo Trumpovo ministerstvo spravedlnosti žalovalo stát Kalifornie za to, že zakázal provoz privátních věznic ve státě.

Když se vrátíme k tomu konkrétnímu případu právní bitvy, která se rozhořela mezi federálním ministerstvem spravedlnosti a státem Texas, dá se říct, kdo má v tuto chvíli větší šanci na podporu u soudců Nejvyššího soudu? Jak v tuto chvíli jsou v této instituci rozložené síly, co se týče pohledu na konkrétně tuto věc?
Tento podzim bude nejspíš rozhodující, co se týká rozhodnutí Nejvyššího soudu o osudu Roe v. Wade, protože na stole už teď má zákon z Mississippi, který zakazuje potraty po 15 týdnech. Ten možná bude ještě více rozhodující než ten texaský zákon. Samozřejmě se hovoří o tom – bavili jsme se o tom koneckonců před rokem, když přišla nová soudkyně na Nejvyšší soud Amy Coney Barrett –, že je rozložení soudu 6:3 ve prospěch konzervativního křídla.

„Zemřela americká soudkyně Nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová, historicky druhá žena mezi členy nejvyššího orgánu soudní moci zemřela ve věku 87 let na komplikace spojené s rakovinou slinivky. (ČRo Plus, 19.9.)“

„Donald Trump si za kandidátku na novou členku Nejvyššího soudu vybral soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Pokud ji Senát ovládaný republikány schválí, budou Trumpovi kandidáti tvořit už třetinu soudu a konzervativci významně posílí. To může mít vliv na budoucnost práva na potrat… (Radiožurnál, 27.9.)“

„The oath that I have solemnly taken tonight means at its core that I will do my job without any fear or favor. (Washington Post, 20.10.)“

Amy Coney Barrett (soudkyně Nejvyššího soudu USA)

Samozřejmě záleží na typu otázek, na tématu. Občas se síly různě přelívají, ale u potratu to skutečně vypadá, že by konzervativní křídlo mělo zvítězit. Na druhou stranu někteří komentátoři upozorňují na to, že důvěryhodnost soudu v momentě, kdy je většina takto nakloněná konzervativní části, klesá. Je možné, že toto budou soudci brát v potaz a budou velmi opatrní ohledně toho, jakým způsobem k Roe v. Wade budou přistupovat.

Ještě jednu věc k tomu dodám. Faktem je, že napříč USA jsou zákony různé, omezení práva na potrat jsou různá, ale platí, že Roe v. Wade rozhodně není úplně silný precedent a do určité míry vlastně v některých státech neplatí. Protože různá omezení… skutečně to je neúměrná zátěž pro ženy, jak mít přístup k potratu, pro mnoho z nich je to skutečně obtížné.

Když budeme mluvit o samotném Texasu, tak zákon o potratech není jediný, který v poslední době vzbudil kontroverzi. Je tu i zákon o vyváženém přístupu k výuce o kontroverzních tématech, který vzbudil v posledních týdnech docela živou diskuzi. Zákon teprve má začít platit, ale médii už proběhl případ jedné ze škol v jednom z texaských okresů, kde učitelé dostali pokyn vyvažovat dokonce výuku o holokaustu. Dá se třeba vypozorovat nějaký trend, že přibývá takto konzervativních zákonů?
Určitě. O Texasu lze obecně říct, že funguje, a ukazuje to zákon o potratech i zákon proti kritické teorii rasy – to je to, o čem se právě bavíme – zákony ohledně zbraní. Platí, že Texas se považuje za jakousi laboratoř konzervatismu a laboratoř do určité míry i trumpismu.

„Učitelé ve městě Southlake v americkém Texasu dostali pokyn, aby studentům nabízeli knihy zpochybňující holokaust. Během školení je k tomu nabádala ředitelka pro osnovy tamního obvodu. Zdůvodnila to zákonem o vyváženém přístupu ke kontroverzním tématům, který nedávno schválili republikáni v texaském parlamentu. Vyplývá to z tajně pořízené nahrávky, kterou zveřejnila televize NBC. (Radiožurnál, 15.10.)“

„… exclusive secretly recorded audio of school training. – And make sure that if you have a book on the Holocaust, that you have one that has an opposing, that has other perspectives. – How do you oppose the Holocaust!? (NBC News, 15.10.)“

Hovoří se o tom, že současný guvernér Abbott by měl mít ambice kandidovat minimálně na viceprezidentskou pozici v roce 2024. Proto vidíme tolik různých nových konzervativních iniciativ v Texasu. Ten stát není až tak konzervativní, co se týká voličů. Je samozřejmě silně konzervativní, ale není tolik konzervativní, jak se může zdát, když se díváme na možnou legislativu.

Už jste zmiňoval měnící se voličské složení i v samotném Texasu. V Texasu jste studoval, znáte tamní společenské i politické poměry. Když se snažíme dívat na to, proč právě odsud vycházejí takto konzervativní zákony a proč právě Texas je laboratoří konzervatismu, jak říkáte, můžeme se na to dívat i z opačné stránky? Nesouvisí to právě s tím, že i tam se demografie docela dramaticky mění? Přibývá tam přeci jen demokratických voličů, i když v posledních prezidentských volbách tam ještě stále získal více hlasů republikánský kandidát Donald Trump.
Je to určitě tak. Za poslední dekádu, podle statistik, které máme, 95 procent růstu populace v Texasu vychází z různých etnických minorit, a to především z hispánské populace. 75 procent žáků na základních a středních školách v Texasu v současnosti jsou Hispánci a černoši, přičemž Hispánci jsou někde kolem 50 procent.

Kritici zákona poukazují na to, že tam je několik ustanovení, která hovoří o tom, že by výuka neměla způsobit psychologický nátlak nebo nějaké negativní stavy u dětí. Ale to samozřejmě může vést k tomu, že děti si mohou stěžovat, že když se baví o lynčování nebo historií otroctví, tak to v nich vyvolává nějaké negativní stavy a vlastně to otevírá školu, učitele, k tomu, že mohu být odvoláni nebo mohou být nějakým způsobem suspendováni, pokutování anebo dokonce může dojít k nějakému soudnímu sporu.

Platí, že jak u zákonů v Texasu, které v posledních letech prošly, co se týkají přístupu k volebnímu právu, výuce, potratů – všechno to jsou věci, které jakýmsi způsobem omezují život etnických minorit a do určité míry upevňují status quo bělošské dnes už téměř menšiny v Texasu. Takže skutečně demografie tam hraje velkou roli. Obava bělošské populace v Texasu z toho, že nakonec ji ta hispánská pohltí, ty jsou tam velmi viditelné.

Když se vrátíme z texaské úrovně o jednu výš, zase zpátky na federální, a díváme se na to, co se děje třeba konkrétně v tomto státě, ale zmiňoval jste i jiné konzervativní státy ve Spojených státech. Jak moc tyto debaty a spory odrážejí to, co se děje v nějakém širším politickém a společenském prostoru – i mezi americkými republikány a demokraty, ale obecně i ve společnosti? Když se na to díváme perspektivou toho, že jsme rok po volbách, které byly velice vyhrocené, dá se na tom ilustrovat, v jakém stavu americká společnost je?
Když to vezmu kriticky k Republikánské straně, tak platí, že Republikánská strana měla už v době, kdy byl zvolen Barack Obama, dvě možnosti. Buďto zachovat status quo a skutečně se držet toho, že počítají se staršími bělošskými voliči a etnické minority bohužel prostě budou volit demokraty. Anebo se strana více otevře doprostřed, nebude tolik napravo a začne přivítávat více voličů z etnických minorit.

Strana se bohužel vydala tím prvním směrem, a tím pádem teď vidíme, že trumpismus do značné míry stranu ovládá, žene ji do některých extrémů. Jsou to právě tyto silně křesťanské, silně pravicové hodnoty, protipotratové, proti výuce o historii rasismu v USA. Na druhou stranu lze cítit frustraci u etnických minorit i vůči Demokratické straně. Protože co se týká Bidenovy administrativy a rychlosti, se kterou měla zavádět, prohlasovávat některé reformní zákony, které Joe Biden sliboval v kampani, tak to se momentálně neděje.

Cítím hlavně silnou frustraci u mnoha skupin v USA z toho, že politický proces, politický systém je silně zablokovaný. V Kongresu momentálně – nejen při současném rozložení, ale za posledních deset dvanáct let – neprošel prakticky žádný zásadní pozitivní zákon, který by nějak pozitivně měnil životy Američanů k lepšímu.

Kongres je zablokovaný, je plný hádek. 6. ledna letošního roku jsme viděli samozřejmě, že frustrace se může projevit i násilím v Kongresu samotném. Vidíme, že státy pak tím pádem reagují svými vlastními zákony. Snaží se ten politický systém ještě více nahlodat, zapojit do toho Nejvyšší soud, který je teď nastaven spíše konzervativně. Tím pádem je to skutečně i takový politický chaos.

Joe Biden mimo jiné sliboval také to, že se bude snažit americkou společnost spojovat po velmi dramatické a polarizující kampani, která vyústila ve volby. Daří se mu to?
Spíš ne. Bylo bláhové si myslet, že se mu to skutečně povede. Velmi sázel na to, že velmi rychle naočkuje velkou část populace, a tím pádem přestanou debaty o pandemii, spousta věcí se vrátí k normálu, ekonomika začne zase šlapat a faktem je, že se to úplně nestalo. Navíc našel ve vlastní straně dva senátory, kteří mu blokují spoustu legislativních iniciativ. Úplně to nevychází. Republikánské straně, Mitchi McConnellovi, šéfovi senátní minority, se velmi dobře daří omezovat chod Senátu, hladký průběh hlasování o různých zákonech ze strany demokratů.

Takže jedna věc je, že Joe Biden se do některých věcí úplně nemá. Hovořilo se o tom, že by chtěl prosadit zákon na ochranu volebních práv, infrastrukturní zákon a další. To se mu úplně nedaří. Bílý dům se zároveň v mnoha ohledech vlastně nemá k tomu, aby donutil demokratické zákonodárce, aby pro to hlasovali. Takže to je i jakási neaktivita nebo neochota ze strany Bílého domu. Do toho rozháranost Demokratické strany a Republikánská strana to velmi umně využívá.

Lenka Kabrhelová, Tereza Žižková a Alžběta Jurčová

Související témata: podcast, Vinohradská 12, Texas, potrat, potraty, zákaz potratů, Nejvyšší soud, Nejvyšší soud Spojených států amerických, guvernér, interrupce, právo, USA, Demokratická strana, Republikánská strana, Greg Abbott, Joe Biden, trumpismus, konzervatismus