Velvyslanec: o Alžbětě II., Karlu III. a pevnosti monarchie

Británie má po 70 letech nového panovníka. Jak zásadní změna to je?
Nemyslím si, že ta změna bude patrná na první pohled. K mnoha změnám docházelo už za královny Alžběty, ale vždycky byly, řekl bych, kalibrované – byly velmi postupné, tak aby si vždy monarchie uchovávala svůj profil, ale zároveň držela krok s dobou. A myslím, že něco podobného uvidíme i za krále Karla III.

Bude se jednou na těch sedm dekád vzpomínat jako na alžbětinskou Británii, podobně jako do historie vstoupila viktoriánská Británie?
Myslím, že se to opravdu může stát. Když si vzpomeneme na viktoriánskou Británii, tak to bylo svým způsobem podobné. Byla tu jedna postava, jedna konstanta. Seděla nad společností, která se významným způsobem měnila.

Většina průmyslové revoluce spadá do viktoriánské Anglie a něco podobného jsme, myslím, viděli také za královny Alžběty – obrovské technologické i politické změny po druhé světové válce. Pro nás byla důležitá také dekolonizace. A vždy tu byla ta jedna osoba.

Zatímco se děly všechny dané změny, na trůnu byla královna Alžběta. Lidem dodávala pocit, že je to zvládnutelné, že se nedějí žádné hrozby, a že to všechno půjde.

Když mluvíme o změnách, Britové jsou ve své podstatě považováni za velmi konzervativní. Kromě panovníka se jim ale během několika málo dní změnila i osoba premiéra a nastoupila nová vláda. Jak to vnímají ve světle současných vážných problémů s rostoucími cenami energií a vysokou inflací?  
Máte pravdu, to je dobrá otázka. Je fakt, že smrt královny Alžběty, a tedy nástup krále Karla III. určitě znamenaly, že se lidé začali soustředit na něco jiného než na politiku.

Ekonomické problémy, které jste zmiňoval, a které aktuálně trápí jak Spojené království, tak Českou republiku, zde ale jsou a lidé v nich stále žijí. Myslím, že jejich pozornost se proto velmi rychle vrátí k domácím politickým problémům. Máme novou premiérku a lidé se teď sice soustředí na královskou rodinu, ale to se změní.

Královna měla ráda lidi

Vy jste královnu osobně znal, mnohokrát jste se s ní potkal. Jaká vzpomínka na ni se vám vybaví jako první?
Viděli jsme se mnohokrát, ale schůzky byly velmi krátké a já jsem v nich určitě nebyl tím nejdůležitějším. Ona byla nesmírně zajímavým a výjimečným člověkem. Měla opravdu vzácnou osobnost.

To, co si vždy v souvislosti s ní budu pamatovat, je, že bez ohledu na to, že se musela za svého života setkat se statisíci lidmi, pokaždé se na vás dokázala soustředit. Dokázala vám dodat pocit, že jste zajímavý. Vyvolávala dojem, že se o vás zajímá. Myslím, že to byla její obrovská síla.

Opravdu velmi ráda se setkávala s lidmi, měla je ráda. Myslím, že to byla jedna z nejdůležitějších věcí, co jí monarchii udrželo tak dlouho.

Na britské ambasádě jste otevřeli pietní místo, kde se s královnou mohou rozloučit i Češi a napsat vzkaz do kondolenční knihy. Jak na ni, podle toho co jste doposud viděl, vzpomínají? Co jí píší?
Musím říct, že mě to svým způsobem překvapuje. Přijde mi fascinující, že z mnoha lidí, kteří přišli na naše pietní místo na ambasádě napsat něco do kondolenční knihy a vzpomínali na její osobnost, jak byla moudrá a laskavá, se s ní většina nikdy nesetkala.

Svůj pohled na královnu Alžbětu si vytvořili skrze média a vnímali ji jako určité pozadí celých svých životů. A takto je to vnímáno po celém světě. Všichni říkají, že její odchod je velikou ztrátou. 

Změna, ale kontinuita

Ještě lépe než bývalou královnu znáte nového krále Karla III. Byl jste tři roky asistentem jeho osobního tajemníka v době, kdy byl ještě princem z Walesu. Jaký je nový britský král? Co od něj můžeme očekávat?
Řekl bych dvě věci. První je, že pokud jde o vztah Karla k monarchii a k pozici krále, myslím, že můžeme očekávat kontinuitu s královnou Alžbětou. Protože královna Alžběta a král Karel přemýšlejí velmi podobně nad rolí monarchie v britské společnosti.

Monarchie má podle nich především sjednocovat. A my přeci jen žijeme v diverzifikované, komplikované společnosti. Doba není jednoduchá.

A král, to je ta druhá věc, podle mě velmi dobře chápe, že jeho role je úplně jiná, než byla v uplynulých 70 letech. Samozřejmě se snažil, co mu síly stačily, zlepšovat svět kolem sebe. Pomáhal znevýhodněným lidem a účastnil se různých aktivit, pokud jde například o klimatickou změnu. Ale je jasné, a on to uznává, že s tímto bude muset přestat, protože být králem je práce na plný úvazek.

Své pozice teď ale budou posouvat všichni. Vévoda a vévodkyně z Cambridge se posunou na pozici prince a princezny z Walesu. Myslím, že zrovna princ William bude po svém otci určitě přebírat některé role. Změna, ale kontinuita.

Znamená to, že už se Karel III. nebude věnovat svým celoživotním tématům jako jsou klima a ochrana životního prostředí? Nebude díky němu britská monarchie zelenější?
Myslím, že bude tak zelená, jak jen může být. On moc dobře ví, že bude muset přestat být součástí některých kampaní. Nebude se jich moci dál aktivně účastnit, protože vztah mezi naší královnou nebo králem a politikou je samozřejmě komplikovaný. Jde o to, že tam nesmí být nějaké pnutí – pokud to všichni zvládnou a pokud všichni znají své role.

Myslím, že král Karel III. je natolik chytrý, stejně jako vévoda z Cambridge, tedy nový princ z Walesu, aby chápal, že například Buckinghamský palác může nadále být tím nejzelenějším palácem na světě, ale znamená to ustoupit z některých politických aktivit.

Jaký je vztah Karla III. k Česku? Byl tu mnohokrát, dokonce zde s Václavem Havlem založil některé projekty…
Vím stoprocentně, že má tuto zemi velmi rád. Obzvlášť měl rád pana prezidenta Václava Havla. A takto to často bývá, že na základě určitých osobních vztahů se poté vyvíjí i vztahy mezi národy, mezi zeměmi. A myslím, že velmi podobně to ve vztahu k Václavu Havlovi cítila i královna Alžběta.

Karel III. se samozřejmě i nadále zajímá o Českou republiku. Jestli ale bude v blízké budoucnosti schopen přicestovat do Prahy, o tom trochu pochybuji. Stává se králem, hlavou státu, a to nejen ve Spojeném království, ale v 15 zemích. A nejsou to malé země.

Je králem v Austrálii, v Kanadě... Takže myslím, že v blízké budoucnosti se docela pochopitelně bude chtít setkat především s lidmi v těchto zemích. Přeci jen s nimi má trochu jiný vztah a myslím, že je to logické a pochopitelné. A doufám, že to lidé v Česku pochopí.

Rozhodující je vůle lidu

Na to jsem se chtěl právě zeptat. V některých zemích Commonwealthu se po smrti královny Alžběty II. opět začíná mluvit o tom, že by se zbavily britského panovníka jako hlavy státu a staly se republikami. Referendum chce vypsat Antigua a Barbuda. Diskutuje se o tom na Jamajce a republikánské hlasy se ozývají dokonce v Kanadě. Hrozí reálně, že se britský Commonwealth bude dále zmenšovat? Může v tomto procesu nový král Karel III. sehrát nějakou roli, ať už pozitivní, nebo negativní z pohledu Londýna?
Ze všeho nejdřív musím říct, že Commonwealth nikdy nebyl britským Commonwealthem. Británie v něm samozřejmě po mnoho let hrála velkou a důležitou roli, to je pravda.

Rozvinul se z britského impéria, ale vždycky byl založen na myšlence, že jednotlivé země v něm jsou si rovné. A vztah královny to odrážel, nikdy nediskriminovala. Vnímala všechny země úplně stejně, jako sobě rovné.

Pokud jde o otázku, jestli náš král bude nadále hlavou státu i v těchto ostatních zemích, myslím, že princ z Walesu, když o tomto hovořil veřejně, dal zcela jasně najevo, že chce sloužit všem dotyčným zemím, dokud o to jejich obyvatelstvo stojí. Ale pokud se ta nebo jiná země rozhodne, že si chce zvolit svoji vlastní hlavu státu, tak s tím samozřejmě král Karel III. nemá žádný problém.

Něco podobného už se v některých zemích v mnoha ohledech stalo. Vezměme si například Barbados: Tato země se rozhodla, že bude mít svého vlastního prezidenta, a naše vztahy jsou, myslím, nejlepší, jaké kdy v minulosti byly. Král Karel III. byl vlastně přítomen obřadu, kdy se úřadu ujímal prezident.

A když jste zmiňoval referenda – myslím, že když lidé mají možnost vyjádřit svůj názor, neznamená to automaticky, že monarchii odmítnou.

A co soudržnost samotného Spojeného království? Skotská vláda požaduje nové referendum o nezávislosti v Severním Irsku. Roste podpora republikánů. Bude v silách nového krále tyto odstředivé tendence mírnit a být tím pojítkem Británie, jako jím byla jeho matka královna Alžběta II.?
To je zajímavá otázka, ale musím být při své odpovědi poměrně opatrný, protože monarchie je spojena a spojována se Spojeným královstvím. Je to Spojené království, ne spojená republika. A král si za svého života vybudoval velmi silné vztahy se všemi čtyřmi částmi, ze kterých se Spojené království skládá. Myslím, že tedy může sehrát roli v jejich spojování.

Je velmi dobře známo, že monarchie má se Skotskem dobré vztahy. Ostatně její část ze Skotska pochází. Můžeme zmínit Jakuba I., krále, který odsud v roce 1603 přišel. Král byl princem z Walesu a celý svůj život žil v Anglii.  

Jsem si jistý, že svoji roli hlavy státu bude naplňovat tak, jak ji naplňovala královna Alžběta. Bude chtít udržet Spojené království dohromady.

Ale proč musíme být opatrní, když odpovídám na tuto otázku, je, že pokud by se lidé v kterékoli části rozhodli, že chtějí jít svou vlastní cestou, tak v tom okamžiku by monarcha především neměl situaci komplikovat. Měl by ustoupit a stát stranou. A může to klidně dopadnout i tak, že zůstane monarchou té konkrétní země takovým způsobem, jako zůstává hlavou státu například na Jamajce.

Takže uvidíme, co si lidé budou přát. To je to nejdůležitější.