Podle Greenpeace jsou hodnoty radiace ve Fukušimě daleko vyšší, než ukazují vládní měřiče

Obyvatelé japonského města Fukušima jsou vystaveni až třináctkrát vyšší hladině radioaktivity, než povolují normy. Potvrzují to výsledky měření ekologické organizace Greenpeace. Měřiče radiace, které japonská vláda v oblasti instalovala, pak podle aktivistů dokonce neměří radiaci správně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Greenpeace jsou hodnoty radiace ve Fukušimě daleko vyšší, než ukazují vládní měřiče | Zdroj: Reuters

Podle Greenpeace jsou výsledky vládnou instalovaných měřičů radioaktivity ve městě Fukušima podhodnocené.

Povolený limit radiace, který je 0,23 mikrosievertů za hodinu, je překročen na některých místech ve městě až třináctkrát. Vládní měřice ale ukazují hodnoty mnohem nižší.

„Ve městě Fukušima jsme zjistili, že vládní měřiče neukazují správné údaje o tamní radiaci. Odchylky našich a vládních měření se různí, například v parcích radioaktivita dosahuje hladiny až 1 mikrosievertu za hodinu, na některých místech dokonce až 3 mikrosieverty. Tyto hodnoty pak mohou dlouhodobě poškozovat lidské zdraví,“ říká aktivistka Greenpeace Rianne Teuleová.

Přehrát

00:00 / 00:00

O sporném měření radiace ve Fukušimě mluvila na Rádiu Česko asijská zpravodajka Kateřina Procházková

Mnohem kritičtější je pak podle aktivistky situace v nedalekém městě Itake, kde radiace dokonce překračuje povolený limit více než dvacetkrát.

Podle aktivistů z Greenpeace se výsledky vládních měřičů liší proto, že vládou instalované měřiče jsou zakryté nebo překryté kovovými nebo betonovými obaly nebo nějakými ochrannými štíty a ty pak mají vliv na měření a ukazují výsledky mnohem optimističtější, než je skutečnost.

O tom, že radioaktivita v okolí Fukušimy může poškodit životy až milionu lidí, hovoří ale i vědci. Například jaderný inženýr Arnie Gundersen spočítal, že radioaktivita uniklá z Fukušimy, může způsobit až milion případů rakoviny.

Argumentuje tím, že dosavadní výpočty nijak nezohledňovaly životní styl Japonců, kteří tráví spoustu času sezením na podlaze, kde je obklopuje mnohem více radioaktivního prachu a nečistot.

Přehrát

00:00 / 00:00

Asijská zpravodajka Kateřina Procházková mluvila na Radiožurnálu o plánech Číny na stavbu jaderných elektráren.

Podle Gundersena už teď japonské děti, které byly v posledních několika měsících vyšetřeny, mají často rakovinové cysty na štítné žláze. A počet lidí s tímto druhem onemocnění podle něj bude v Japonsku dále rapidně narůstat.

Havárie ve Fukušimě ovlivnila i Čínské plány týkající se energie získávané z jádra. Čína plánovala stát se do osmi let jadernou velmocí. Reaktorů chtěla mít více, než má zbytek světa.

Výstavba nových jaderných elektráren bude sice v Číně pokračovat, jak oznámil dnes Peking, ale neuskuteční se všechny projekty.

Čína mění plány na stavbu elektráren

V současnosti funguje v ČLR 15 jaderných reaktorů, a dalších 26 se staví a jak dnes vláda rozhodla, také se dostaví. Na další jaderné elektrárny se ale budou vztahovat přísnější standardy. Stavět se pak má hlavně v méně obydlených oblastech a u pobřeží, a nikoliv ve vnitrozemí.

Právě kvůli těmto novým pravidlům pak bude asi třetina projektů plánovaných do minulého roku, zcela zastavena. Takže stavět se bude, ale ne všude.

Jaderná energie představuje pouze 1,8 procenta z celkové množství využité energie v Číně. Zbytek získávají Číňané stále z uhelných, plynových nebo vodních elektráren.

V kurzu je teď také zelená energie - fotovoltaika, větrné elektrárny nebo biopaliva. Vláda na výzkum a rozvoj alternativních energetických zdrojů pak vydává nemalé částky. Má jít až o miliardy dolarů, tedy o největší investice na světě.

Úvahy o čistší energii jsou na místě, Čína je největší znečišťovatel na světě. S růstem ekonomiky a průmyslu této země, jde samozřejmě ruku v ruce i zvýšená produkce například oxidu uhličitého. Jeho výskyt podle statistik v Číně meziročně vzrostl o více než desetinu, a to na neskutečných 8,3 miliard tun. A nejde pouze o znečištění vzduchu, ale také například půdy a vody.

Čínská vláda sice tvrdí, že ochrana půdy je její prioritou. Ale mnoho venkovských oblastí podporuje své hutě, slévárny nebo chemičky, z kterých uniká znečištění právě do půdy a vody.

Peking si sice tedy problém znečištění uvědomuje, a například do obnovitelných energií teď investuje jako žádná jiná země na světě, ale omezit znečištění se mu moc nedaří. Často totiž rozhodnutí Pekingu nedojdou až do vzdálených provincií, anebo spíše nejsou tamními vládami vyslyšeny.

Zisk je bohužel stále v Číně tím nejdůležitějším. A to bohužel i na úkor životního prostředí.

Kateřina Procházková, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme