Podle Poláků je vina za pád vládního speciálu i na polské straně
Letiště v západoruském Smolensku nezajistilo před rokem bezpečné přistání polského vládního speciálu. Osvětlení na letišti nebylo plně funkční a nebylo kompletní a vedoucí letového provozu dával špatné příkazy posádce stroje. Tvrdí to dnes zveřejněná zpráva polské komise vedené ministrem vnitra Jerzy Millerem. Pochybení byla ovšem především na polské straně, upozorňuje zpráva.
Speciální vyšetřovací komise, kterou tvořily více než tři desítky nejrůznějších expertů došla k následujícím závěrům: Jednou z hlavních příčin katastrofy byly chyby pilotů, za které mohly nedostatky v jejich školení. To podle členů komise zásadně ovlivnilo bezpečnost letu.
O závěrečné zprávě polské vyšetřovací komise mluvil na Radiožurnálu novinář Pawel Deresz, jehož manželka, poslankyně Sejmu Jolanta Szymanková-Derešová, byla jednou z obětí katastrofy
Posádka málo cvičila na simulátorech, nebyla připravena na přistávání ve velmi špatném počasí. Piloti neměli dostatek zkušeností, vázla mezi nimi spolupráce v kabině, byli nedostatečně proškoleni v ovládání některých důležitých přístrojů.
Rozhodující roli pak sehrálo špatné vyhodnocení informací z výškoměru a použití funkce autopilota.
Polská vyšetřovací komise potvrdila, že na piloty nikdo netlačil, aby se pokusili přistát.
Experti ale odhalili nedostatky i ruské strany. Dispečeři na letišti u Smolensku podávali posádce milné a zavádějící informace o poloze letounu.
Komise vypracovala celkem 45 preventivních doporučení, aby k podobné tragédii v budoucnu nedošlo.
Polsko-polská válka
„Zpráva komise mě nepřekvapuje. Je v souladu s mým názorem, který jsem také několikrát prezentoval. Jedná se o, jemně řečeno, nepořádek, svázaný s letem do Smolenska a Katyně,“ říká novinář Pawel Deresz, jehož manželka, poslankyně Sejmu Jolanta Szymanková-Derešová, byla jednou z obětí katastrofy.
Chyby vidí Deresz nejen na straně ruského pozemního personálu a polských pilotů, ale i na straně osob odpovědných za školení pilotů, kteří podle Deresze realizovali známé polské pořekadlo ‚nějak to bude‘.
„Zpráva je jinak velice solidní, není politická, není svázaná s propagandou. A co je také důležité, byla nám předložena v dobrém polském jazyce,“ pokračuje Deresz a dodává:
„Nezajímají mne technické údaje, ale to, co hodlá vláda činit, aby v budoucnu již nikdy k takové tragédii nedošlo. Zpráva se bohužel nezmiňuje o prapříčině tragédie. Mám na mysli polsko-polskou válku, tedy politický boj mezi prezidentem Lechem Kaczynským a předsedou vlády Donaldem Tuskem. Tedy boj, který Polsku přinesl také ostudu na mezinárodním poli.“
Na začátku roku svou verzi představili ruští experti. Podle Poláků byla jednostranná. Rusové veškerou vinu svedli pouze na polské piloty. Ti měli ignorovat špatné počasí, chtěli přistát za každou cenu, navíc byli pod tlakem svých nadřízených. O spoluzodpovědnosti ruských kontrolorů nepadlo ani slovo.
10. duben 2010 se stal černým dnem polské historie. Na vojenském letišti v ruském Smolensku havaroval letecký speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, jeho ženou, šéfy armády a dalšími význačnými osobnostmi ze všech sfér veřejného života; celkem zahynulo 96 lidí. Delegace letěla uctít památku obětí katyňského masakru.
