Podle průzkumu většina Rusů náboženství nepotřebuje

Jak důležité je v životě náboženství? Tuto otázku položili vědci z Gallupova institutu lidem z celkem 114 zemí světa. A došli k zajímavému zjištění, zatímco nejvíc religiozní jsou nejchudší země, opačná úměra tak docela neplatí. Za nedůležité považuje ve svém životě náboženství třeba většina Švédů, Dánů, ale také Estonců, Vietnamců nebo Rusů. Právě v Rusku přitom výsledek mnohé překvapil, protože se do velké míry liší od toho, co tvrdí oficiální místa.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pravoslavní duchovní přítomní na svěcení otce Andreje, pravoslavného kněze z Rumunska

Pravoslavní duchovní přítomní na svěcení otce Andreje, pravoslavného kněze z Rumunska | Foto: Jana Šustová | Zdroj: Český rozhlas

Jenom třetina Rusů má podle nového průzkumu za to, že náboženství hraje v jejich životě velkou roli. To je víc než Estonsko s pouhými 16 procenty nebo třeba Francie, či Británie se sedmadvaceti.

Jak podotýkají religionisté, pro tu část církevních představitelů, kteří tvrdí, že nábožensky založených je polovina, až dvě třetiny Rusů, bude výsledek průzkumu zklamáním. Podle jiných ale odráží spíše realitu, ne všichni Rusové, kteří se oficiálně k víře hlásí, se v souladu s ní skutečně chovají, což průzkum jen potvrzuje, podotýká spisovatel Alexandr Nikonov, známý antiklerikál.

Někteří církevní představitelé ale jsou i relativně nízkým číslem potěšeni. Podle šéfredaktora Moskevského církevního zpravodaje Sergeje Čapnina, je 34 procent Rusů označujících náboženství ve svém životě za důležité, slušné číslo vzhledem k tomu, že si zdaleka ne každý může dovolit žít plnocenným životem věřícího. Zejména v regionech se podle něj často nedostává kostelů a chrámů zničených během dlouhých let perzekucí sovětského režimu, který se pravoslavnou církev z veřejného prostoru snažil vymazat.

Kritikové ale mají za to, že v otázce víry nejde o problém nabídky a poptávky. Jak řekl ruské BBC šéf religionistického portálu Kredo.ru Vladimir Ojvin, stavba dalších kostelů Rusko na duchovnější cestu nepřivede. Praktikujích věřících je v zemi podle něj maximálně pět procent a ti nové svatostánky nenaplní.

Zbývá tedy Rusku volba být buď bohatou rozvinutou zemí ateistů nebo chudým státem duchovně založených lidí, ptají se místní religionisté? I když by tomu mohly nasvědčovat výsledky průzkumu, podle něhož největší důležitost náboženství přikládají lidé v Bangladéši, Nigérii či Jemenu a to často až v 99 procentech, autoři studie tvrdí, že to tak úplně neplatí.

Vysoko na příčkách žebříčku religiózních zemí totiž stojí rozvinutá Itálie, Řecko a Spojené státy.

Lenka Kabrhelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme