Podmínky Tálibů pro jednání mohou Američany ohrozit

Tálibán stanovil podmínky pro formální mírová jednání. Informují o tom zdroje z pákistánské rozvědky a také z nově zformované afghánské mírové rady.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Afghánistán, předvolební billboard | Zdroj: ČTK

Neoficiálně se jedná už teď, ale Bílý dům popírá, že by se těchto rozhovorů účastnil. Oficiálně účast popírají i Tálibové.

Tálibové tajně vyjednávají s americkými i afghánskými představiteli už mnoho měsíců, nicméně odmítají zahájit oficiální mírové rozhovory před tím, než bude jasný harmonogram stahování spojeneckých vojsk ze země. Jeho stanovení je ostatně jednou z podmínek, stejně jako propuštění vězněných Tálibů a také vyřazení náboženských organizací ze seznamu teroristických skupin.

Přehrát

00:00 / 00:00

Josef Kraus z Centra pro bezpečnostní a strategická studia mluvil na Rádiu Česko o konfliktu v Afghánistánu.mp3

„Podmínka harmonogramu stahování vojsk je velmi nereálná. Přestože Obamova administrativa zveřejnila na konci roku oficiální strategii pro Afghánistán a Pákistán s tím, že hlavním cílem je předávání bezpečnostní situace do rukou Afghánců tak, aby od července 2011 už mohli přebírat vojenské a bezpečnostní záležitosti, těžko lze předpokládat, že Američané vydají nějaký přesný a závazný harmonogram stažení svých sil,“ předpověděl Josef Kraus z Centra pro bezpečnostní a strategická studia.

Takový krok by podle něho mohl pro ně znamenat bezpečnostní ohrožení a ohrožení cílů mise v Afghánistánu, tedy zabránit teroristické organizaci Al-Kajda získat útočiště v nestabilním Afghánistánu.

Tálibán se rozrůstá

Tálibán znamená pro Američany stále větší problém. Od začátku války se také do velké míry proměnil.

„Určitě se rozrostl. Podle amerických odhadů čítal v roce 2003 zhruba čtyři tisíce členů, dnes odhady mluví o 25 tisících členů. Velká část zejména vesnického obyvatelstva ho začala podporovat, protože Tálibán pro ně znamená oporu a stabilitu,“ pokračoval Kraus.

Jednání tak jsou nyní důležitá jak pro Američany, tak pro Táliby.

„Američané jsou nyní v Afghánistánu výrazně zaintervenovaní, stojí je to obrovské množství peněz. Ve válce už jsou dlouho a potřebují se z ní dostat, aby uvolnili vojáky i finanční prostředky na jiné věci. Tálibán potřebuje zajistit mír, ovládnout svoje území, které si vytyčil a potřebuje se zbavit Američanů v celé oblasti,“ vysvětlil Kraus.

Od minulého týdne provedli povstalečtí ozbrojenci řadu útoků na konvoje se zásobami pohonných hmot pro ISAF, většinu v severozápadní části Pákistánu. Nedá se ale očekávat, že když spojenci projeví zájem o jednání, že útoky na zásobovací konvoje přestanou.

„Těžko se dá odhadnout, zda se dá těm útokům vůbec zabránit. Problém je, že je vůbec těžké identifikovat, s kým se má jednat. Tálibán není jednotné uskupení fanatických bojovníků, jak se snaží někdy média vykreslit, s jasnou strukturou a monilitckým názorem. Uvnitř se dělí na jednotlivé frakce soupeřící o vliv. Bojů proti spojencům se navíc účastní celá škála různých etnických a ideologických skupin,“ uvedl expert.

V tajných vyjednáváních se podle agentury AP zřejmě nějak angažuje i pákistánská rozvědka, nebo přinejmenším její bývalí členové.

„Pákistánská rozvědka je jedním z nejdůležitějších a nejméně čitelných hráčů celého dění. V minulosti sama pomáhala Tálibán zakládat. Veřejným tajemstvím je, že ho podporuje i v současnosti. Díky mnohaletým vazbám s čelními představiteli je rozvědka v jednáních mezi Táliby a Američany prakticky nezbytná,“ dodal Kraus.

Martina Mašková, Václav Rojík, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme