Podmínky Tálibů pro jednání mohou Američany ohrozit
Tálibán stanovil podmínky pro formální mírová jednání. Informují o tom zdroje z pákistánské rozvědky a také z nově zformované afghánské mírové rady.
Neoficiálně se jedná už teď, ale Bílý dům popírá, že by se těchto rozhovorů účastnil. Oficiálně účast popírají i Tálibové.
Tálibové tajně vyjednávají s americkými i afghánskými představiteli už mnoho měsíců, nicméně odmítají zahájit oficiální mírové rozhovory před tím, než bude jasný harmonogram stahování spojeneckých vojsk ze země. Jeho stanovení je ostatně jednou z podmínek, stejně jako propuštění vězněných Tálibů a také vyřazení náboženských organizací ze seznamu teroristických skupin.
Josef Kraus z Centra pro bezpečnostní a strategická studia mluvil na Rádiu Česko o konfliktu v Afghánistánu.mp3
„Podmínka harmonogramu stahování vojsk je velmi nereálná. Přestože Obamova administrativa zveřejnila na konci roku oficiální strategii pro Afghánistán a Pákistán s tím, že hlavním cílem je předávání bezpečnostní situace do rukou Afghánců tak, aby od července 2011 už mohli přebírat vojenské a bezpečnostní záležitosti, těžko lze předpokládat, že Američané vydají nějaký přesný a závazný harmonogram stažení svých sil,“ předpověděl Josef Kraus z Centra pro bezpečnostní a strategická studia.
Takový krok by podle něho mohl pro ně znamenat bezpečnostní ohrožení a ohrožení cílů mise v Afghánistánu, tedy zabránit teroristické organizaci Al-Kajda získat útočiště v nestabilním Afghánistánu.
Tálibán se rozrůstá
Tálibán znamená pro Američany stále větší problém. Od začátku války se také do velké míry proměnil.
„Určitě se rozrostl. Podle amerických odhadů čítal v roce 2003 zhruba čtyři tisíce členů, dnes odhady mluví o 25 tisících členů. Velká část zejména vesnického obyvatelstva ho začala podporovat, protože Tálibán pro ně znamená oporu a stabilitu,“ pokračoval Kraus.
Jednání tak jsou nyní důležitá jak pro Američany, tak pro Táliby.
„Američané jsou nyní v Afghánistánu výrazně zaintervenovaní, stojí je to obrovské množství peněz. Ve válce už jsou dlouho a potřebují se z ní dostat, aby uvolnili vojáky i finanční prostředky na jiné věci. Tálibán potřebuje zajistit mír, ovládnout svoje území, které si vytyčil a potřebuje se zbavit Američanů v celé oblasti,“ vysvětlil Kraus.
Od minulého týdne provedli povstalečtí ozbrojenci řadu útoků na konvoje se zásobami pohonných hmot pro ISAF, většinu v severozápadní části Pákistánu. Nedá se ale očekávat, že když spojenci projeví zájem o jednání, že útoky na zásobovací konvoje přestanou.
„Těžko se dá odhadnout, zda se dá těm útokům vůbec zabránit. Problém je, že je vůbec těžké identifikovat, s kým se má jednat. Tálibán není jednotné uskupení fanatických bojovníků, jak se snaží někdy média vykreslit, s jasnou strukturou a monilitckým názorem. Uvnitř se dělí na jednotlivé frakce soupeřící o vliv. Bojů proti spojencům se navíc účastní celá škála různých etnických a ideologických skupin,“ uvedl expert.
V tajných vyjednáváních se podle agentury AP zřejmě nějak angažuje i pákistánská rozvědka, nebo přinejmenším její bývalí členové.
„Pákistánská rozvědka je jedním z nejdůležitějších a nejméně čitelných hráčů celého dění. V minulosti sama pomáhala Tálibán zakládat. Veřejným tajemstvím je, že ho podporuje i v současnosti. Díky mnohaletým vazbám s čelními představiteli je rozvědka v jednáních mezi Táliby a Američany prakticky nezbytná,“ dodal Kraus.
