Politici Indie a Pákistánu vkládají naděje do ‚kriketové‘ diplomacie
Kriketem k usmíření - i tak by se dalo nazvat dnešní setkání. Pákistánský premiér Júsuf Ráza Gílání přijal pozvání svého indického protějšku, aby se zúčastnil vrcholného kriketového utkání mezi Indií a Pákistánem - tradičními jihoasijskými rivaly.
A od schůzky v hledišti kriketového stadionu se čeká oteplení vzájemných vztahů.
Měl to být ostře sledovaný zápas v kriketu, dnes se změnil v téma politických debat.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem jsou napjaté od teroristických útoků v Bombaji v roce 2008. Posunu ve vzájemných vztazích by měla přinést kriket.
"Obě strany by si měly uvědomit, že veřejnost od nich očekává opravdu hodně", soudí bývalý pákistánský velvyslanec ve Spojených státech Hiláli.
Dnes jde už o víc než o semifinále Světového poháru v kriketu, hry, která je v Indii i Pákistánu národním sportem. Město Mohali poblíž hranic s Pákistánem se změnilo v pevnost. Na zajištění bezpečnosti bude dohlížet přes dva tisíce policistů, v blízkosti kriketového stadionu je vyhlášena bezletová zona, kterou střeží baterie protiletecké obrany.
"Toto utkání je důležité pro všechny, na obou stranách stojí velké množství fanoušků. Dívají se na nás celé národy, celý svět," uvedl před zápasem kapitán pákistánského týmu Shahid Afridi.
Ať už dopadne utkání jakkoli, do historie vstoupí jako další díl takzvané kriketové diplomacie. Její první díl napsal v roce 1987 tehdejší pákistánský prezident Hak, který přijel do Indie na mezistátní zápas, zatímco na hranicích proti sobě stály po zuby ozbrojené armády obou zemí.
V roce 2005 se návštěva kriketového západu pákistánského premiéra Mušarafa proměnila v summit, kde se dohodlo otevření ozbrojené hranice dělící sporný Kašmír.
Fanoušky z obou stran ale nejspíš nejvíc trápí skutečnost, že vstupenky jsou už dlouho beznadějně vyprodané a na černém trhu se prodávají až za 2.000 USD, což je v zemi, kde půl miliardy lidí žije za méně než dva dolary denně, opravdu vysoká cena.
