Na opravdový kompromis nebo na jeho deklarování je ještě asi brzo. Prezident Bush a demokratická předsedkyně sněmovny Pelosiová totiž jen opět zopakovali své vlastní nezměněné představy. Prezident Bush zdůraznil, že američtí vojáci v Iráku i Afghánistánu potřebují schválení naléhavých výdajů. To celkem všichni uznávají, i když se tak vlastně financuje i politicky kontroverzní posilování koaličních sil v Iráku. Prezident Bush ale také požadoval, aby Kongres nezasahoval do vedení vojenských operací. A to předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová odmítla. Přímo řekla, že Kongres nedá Bushovi na Irák bianko šek.

Začíná být zřejmé, že se Bush a Peloisová nedohodnou. Vyjednávání se už nicméně ujali nekonfrontační představitelé Republikánské a Demokratické strany. Ti se teď budou snažit oddělit to, co demokraté nátlakově dali dohromady. Tedy návrh na schválení naléhavých výdajů pro armádu na jedné straně a otázku termínu odsunu Američanů z Iráku na straně druhé. Pokud jde o rozpočet na vojáky, tak analytici nepředpokládají, že by se Demokraté doopravdy odvážili paralyzovat americkou armádu v Iráku utažením kohoutků rozpočtu. To, že by se američtí vojáci měli ocitnout bez prostředků je nepřijatelné i pro americké odpůrce války v Iráku.

Zdá se už téměř jisté, že letos k výraznému snížení stavu americké armády v Iráku nedojde. Demokraté nemají sílu, aby toho v Kongresu dosáhli, proti odsunu koaličních vojáků z Iráku dokonce hlasovali i někteří jejich kongresmani. A nakonec Kongres ani nemůže přímo zasahovat do rozhodování Pentagonu. Demokratické strana ale určitě bude hodně znepříjemňovat situaci americké administrativě, protože na tom postavila svůj úspěch v kongresových volbách a bude ho chtít zopakovat i při volbě amerického prezidenta příští rok. Ale problémem je to, že demokraté zatím neříkají důvěryhodné řešení pro to "B" po případném odsunu z Iráku. V jakém stavu tato země zůstane a jak to ohrozí mezinárodní bezpečnost.

V tomto směru demokratičtí představitelé zatím jen jiným způsobem opakují vlastně to, co říká Bushova administrativa už delší dobu. Že se musejí vytvořit pro odsun amerických vojáků podmínky přímo v Iráku. Demokraté požadují, aby americká administrativa dala vládě premiéra al-Malíkiho tvrdé podmínky. Že musí sama omezit sektářské násilí ve své zemi, ale také spravedlivěji rozdělovat třeba i příjmy z ropy. Ale splnění těch podmínek asi v moci Američanů a nikoho z koaličních sil není. Pozice al-Malíkiho je na hraně. Situace po prvních demokratických volbách v Iráku se už hodně změnila. al-Malíki má proti sobě část vlastního kabinetu a s jeho podporou v iráckém parlamentu je to také špatné. A irácké síly mnohdy neúspěšně čelí prolínání extrémistů.

Při hodnocení této zatím bezvýchodné situace se v amerických médiích začíná ozývat dost analýz a komentářů, které i přes narůstající americké ztráty v Iráku varují před rychlým stažením koaličních sil. A není to jen rétorika konzervativně laděné televize Fox News. V poslední době se stejné analýzy objevují i v jinak liberální CNN, která dosud třeba vysílala spoty placené demokraty ale i odboráři proti válce v Iráku. Analytik CNN, bývalý generál letectva Don Shepperd nebo třeba analytik pro boj s terorismem Peter Bergen přímo říkají, že rychlé stažení koaličních sil by skončilo pro Irák i pro mezinárodní bezpečnost katastrofou. A upozorňují také, že by to nebývale posílilo Írán, který vyvíjí jaderné zbraně a mezikontinentální balistické rakety. Podle nich teď neexistuje bezpečný způsob, jak z Iráku odejít a nechat ho svému osudu.

Alexandr Pícha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít