Politolog: Postoj k EU není jasný u Macrona ani Le Penové, paměť voličů je krátká

Francouzské prezidentské volby začaly, alespoň v zámořských územích. V neděli se v osm hodin ráno otevřou volební místnosti i v kontinentální Francii. Favoritem je podle průzkumů centrista Emmanuela Macron. Proti němu stojí kandidátka Národní fronty Marine Le Penová. Jakou strategii mají? A co by jejich zvolení znamenalo pro Evropskou unii? "Druhé kolo prezidentských voleb je v určitém smyslu prvním kolem parlamentních voleb," říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus francouzský politolog Martin Michelot.

Tento článek je více než rok starý.

Paříž/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentští kandidáti ve Francii

Prezidentští kandidáti ve Francii | Zdroj: Reuters

Předvolební průzkumy favorizují Emmanuela Macrona, který má od 57 do 63 procent, jeho konkurentka Marine Le Penová se pohybuje v rozmezí od 37 do 43 procent. Je možné, že průzkumy špatně interpretují realitu? Na druhou stranu je pravda, že průzkumy favorizovaly Macrona a Le Penovou, kteří se nakonec dostali do druhého kola.
Jedním z takových překvapení letošních voleb - nebo prvního kola - je právě i to, že se průzkumy nespletly. Pro mnoho analytiků to bylo skutečně velké překvapení.

Ale pokud jde o čísla, tak si myslím, že zajímavější než volební preference jednotlivých kandidátů je například volební účast Anebo to, jakým způsobem se Macron a Le Penová podělí o hlasy vyřazených kandidátů.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Martinem Michelotem z pražského Institutu Europeum o francouzských volbách natáčel redaktor Martin Balucha.

Pokud jde o volební účast, tak v prvním kole byla poměrně nízká. Hlavně pokud jde o voliče Jeana Luca Mélenchona. Čím méně budou tito voliči volit - ať už pro Emmanuela Macrona nebo Marine Le Penovou -, tím větší to bude riziko pro demokracii.

Pokud bude nízká účast i ve druhém kole, tak vítěz získá velmi malou legitimitu. To by mohl být velmi velký problém, jak při vytvoření nové vlády tak i při prosazování další politiky.

Jakou strategii mají Marine Le Penová a Emmanuel Macron před druhým kolem? Snaží se teď obrousit hrany svých programů tak, aby rozšířili svou volební základnu?
Emmanuel Macron je ve zcela výjimečné situaci. Je to vůbec poprvé, kdy se středový politik dostal do druhého kola. Ve Francii je tradice, že kandidát levice nebo pravice se před druhým kolem hlasování přibližuje středu, tak aby získal více voličů. Pro centristického politika je těžké být ještě víc ve středu.

Přípravy na druhé kolo prezidentských voleb ve Francii vrcholí | Zdroj: Reuters

Pro Emmanuela Macrona je teď ta strategie jasná - musí získat hlasy od voličů Francoise Fillona a Jeana Luca Mélenchona. Pak se taky snaží poukázat na to, že program Marine Le Penové je nebezpečný nejen pro Francii, ale také pro Evropu.

Pokud jde o Marine Le Penovou, tak ta teď tvrdí, že nikdy nechtěla vystoupit z eurozóny. Vypadá to navíc, že ani její neteř a otec nepochopili změnu v její dosavadní politice.

Změnu v jejím přístupu k euru lze vysvětlit i přes její nedávné spojenectví s Nicolasem Dupontem Aignanem. On i Marine Le Penová se teď musejí přiblížit politickému středu a oslovit i levicové voliče. I přes tuto změnu jí voliči zůstanou i nadále věrní. Tato kampaň je důkazem, že paměť voličů je schopná udržet události staré maximálně 48 hodin.

Co by znamenalo vítězství Emmanuela Macrona pro Evropu a Evropskou unii? A co by čekalo unii v případě vítězství Marine Le Penové?
Evropská unie není velkým tématem prezidentských voleb. Prioritou jsou hospodářská témata a boj proti nezaměstnanosti, nikoliv například vystoupení Francie z eurozóny. To ostatně dokazuje i nezájem o postoj Marine Le Penové k eurozóně.

Pravdou je, že už dneska vlastně ani nevíme, co přesně si Le Penová myslí o Evropské unii. Obecně ale panuje shoda, že i nadále prosazuje radikální změny v přístupu k Evropské unii - proto se chce sejít s evropskými partnery a pokud ji nenabídnou dostatečné ústupky, tak uspořádá referendum o vystoupení Francie z Evropské unie - takzvaném frexitu.

Pokud jde o Emmanuela Macrona a jeho přístup, tak i on bude usilovat o silnější postavení Francie v rámci Evropské unie. Netají se tím, že bude chtít navštívit (německou kancléřku) Angelu Merkelovou, aby s ní mohl vyjednávat o budoucí podobě Evropské unie.

Emmanuel Macron mluvil minulý týden o Evropské unii v souvislosti s Polskem. Zdůraznil, že některé francouzské firmy se sídlem v Polsku těží z nekalé soutěže. Macron pak obvinil Polsko z porušování lidských práv, v této souvislosti taky navrhl sankce pro Polsko i Maďarsko. Na tomto případu vidíme, že dokáže mluvit o Evropské unii i kriticky. U obou kandidátů není jasný postoj k Evropské unii, je zde ale tendence a snaha vyjednat nové podmínky členství v EU.

Oba kandidáti jsou sami sobě skoro dokonalým protikladem. Je současná Francie skutečně tak rozdělená a může vítěz ve volbách sjednotit francouzskou společnost a získat většinu v červnových parlamentních volbách?
Na výsledcích z prvního kola je velmi dobře vidět to rozdělení francouzské společnosti. Jedna z těch dělicích linií je mezi městy a venkovem. Menší obce hlasovaly většinou pro protisystémové kandidáty, větší města pak obvykle hlasovala buď pro Emmanuela Macrona, nebo pro Francoise Fillona a Benoita Hamona.

Toto rozdělení společnosti ale není až tak nové. Rozhodnutí voličů se váže i na výši jejich platů - nizkopříjmové skupiny, ale dokonce i velká část střední třídy volily pro Marine Le Penovou, vyšší třídy obvykle hlasovaly buď pro Macrona, nebo pro Fillona.

Velmi zajímavé je také generační rozdělení francouzské společnosti, a to je možná to nejvíc znepokojující. Většina mladých mezi 18 a 35 lety se totiž rozhodla buď zdržet hlasování, nebo volit Jeana Luca Mélenchena či Marine Le Penovou. U mladých lidí převládá cynismus nebo úplná ztráta zájmu. Můžeme se tedy ptát, jak se tato generace, která představuje budoucnost Francie, bude stavět k politice.

Pokud jde o parlamentní volby, tak je to Emmanuel Macron, který má nejvíc šancí získat většinu. Pro Macrona a jeho budoucí vládu je ale velmi důležité, aby zvítězil s velkou převahou, to znamená, aby získal víc než 60 procent hlasů. V takovém případě by totiž mohl říct 'dali jste mi silný mandát, teď je potřeba, abyste mi dali velkou většinu při parlamentních volbách'.

Druhé kolo prezidentských voleb je tak v určitém smyslu prvním kolem parlamentních voleb. Současná politická situace skutečně zaměstnává jak právníky, tak i historiky. Pro podobné případy nemáme záchytné body v minulosti.

Riziko politické destabilizace je skutečně velké. Pokud Emmanuel Macron v budoucnu uzná, že jeho vláda nemá dostatečnou podporu může několikrát rozpustit Národní shromáždění. Můžou se tak vystřídat třeba čtyři vlády a za pět let můžeme mít třeba i dvoje volby.

Existuje opravdu spousta scénářů, které se upřesní až po druhém kole prezidentských voleb. Je to taky poprvé, co mluvíme tolik o parlamentních volbách, ty letos budou minimálně stejně tak důležité jako prezidentské volby.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme