Polovina obyvatel někdejší NDR se cítí jako občané 2. kategorie
Jedenáct procent obyvatel západních spolkových zemí by si přálo opět postavit zeď, devět procent obyvatel východních spolkových zemí by se rádo vrátilo do časů NDR. V den 20. výročí podpisu smlouvy o sjednocení velký sociální průzkum sociálně výzkumného centra Berlín - Brandeburk ukázal, že Německo zůstává i po dvaceti letech v mnoha oblastech rozdělenou zemí.
Sociální studie ukázala, že proces sjednocování ještě neskončil. Zatímco v oblasti příjmů se začíná situace pomalu vyrovnávat a obyvatelé někdejší NDR mají dnes příjmy ve výši 75 až 80 procent jejich západních spoluobčanů, jiné údaje ukazují, že rychlé sjednocení a absolutní vygumování NDR má dodnes vážné psychologické následky.
Jen 25 procent východních Němců se cítí skutečnými Němci, každý druhý se naopak považuje za občana druhé kategorie. I 11 procent západních Němců by přivítalo Německo rozděleno zdí.
Průzkum berlínského sociálního centra ukázal, že i současnou situaci hodnotí lidé na západě jinak než na východě. Pokud jde o budoucnost, převažuje ale na západě větší skepse než je tomu v nových spolkových zemích.
Velikým problémem východních spolkových zemí je obrovská nezaměstnanost, která místy dosahuje až 18 procent. Řada východoněmeckých měst se vyklidňuje, mladí lidé odcházejí na západ. Vzniká z toho veliký demografický i sociální problém. V takto postižených městech upadá kulturní i společenský život.
Na východě země je také proto možné sledovat větší příklon obyvatel k neonacismu, extrémní levici a k radikálním ideologiím obecně.
Kancléřka Angela Merkelová, jenž je osobně příkladem Němky z východu, která se dostala až na absolutní vrchol, to vidí optimističtěji. Ve svém podvečerním projevu vyzdvihla odvahu svých východoněmeckých občanů, kteří ji prý potřebovali víc, než se čekalo. Smlouva o sjednocení ale podle ní může sloužit za vzor jiným rozděleným zemím.
