Polská opozice mobilizuje. Pryč s kačerem, diktátorem, znělo na demonstraci, kde oznámila sjednocení

Před polským Sejmem v neděli odpoledne proběhla demonstrace proti změnám v soudnictví, které prosazuje vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Do ulic Varšavy vyšly tisíce lidí. Ze strany vlády i opozice padají vzájemná obvinění z pokusu o státní převrat.

Varšava / Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstrace před polským parlamentem proti změnám ve soudnictví, které prosazuje vláda Práva a spravedlnosti | Foto: Agencja Gazeta/Slawomir Kamiński | Zdroj: Reuters

Demonstrace začala před polským parlamentem, organizoval ji Výbor na obranu demokracie (KOD).

K účasti na demonstraci vyzývali i představitelé opozičních stran Občanská platforma a strany Moderní, kteří k demonstrantům promlouvali. Hovořili také opozičníci proti komunistickému režimu.

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem v Polsku. Vykonává soudní dohled nad rozhodnutími všech ostatních soudů a zajišťuje tak jednotnost interpretace práva a soudní praxe. Změny Nejvyššího soudu následují po změnách obecných soudů a kritizovaných změnách v Ústavním soudu po volbách 2015.

Všichni soudci do penze

Skandovala se hesla jako „Pryč s kačerem, diktátorem!“ nebo „Ruce pryč od soudů!“. Padla také slova o sjednocení opozice a mobilizaci společnosti. Vystoupil i šéfredaktor opozičního deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik.

Demonstranti protestují proti ve středu schváleným změnám v soustavě obecných soudů a způsobu jmenování nových soudců a proti návrhu zákona z dílny PiS o změně struktury Nejvyššího soudu.

Zákon zároveň posílá všechny soudce Nejvyššího soudu do penze, bez ohledu na jejich funkční období. Tedy kromě těch, které vybere ministr spravedlnosti, jehož kompetence v oblasti soudnictví série zákonů výrazně posiluje.

Mobilizační téma opozice

Předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna avizoval společný poslanecký klub opozice a společnou volební kandidátku (parlamentní volby mají proběhnout na podzim 2019).

„Vyhrajeme tehdy, pokud budeme jednotní. Slibuji těžkou společnou práci a volební vítězství a to, že jim to po volbách spočítáme!“ hlásil z pódia Schetyna.

„Tahle vláda je demokratická, byla a bude demokratická. Volby se budou normálně konat.“

Jarosław Kaczyński (předseda PiS, poslanec)

„Zatímco my řešíme Nejvyšší soud, oni zvyšují ceny benzinu, pojistného, ceny vody. Musíme se sjednotit, rovněž mimo parlament, zapojit lidi,“ dodal po Schetynovi předseda strany Moderní Ryszard Petru.

„Puče a převraty“ na denním pořádku

Opozice tvrdí, že PiS chce soudy ovládnout a že změny jsou účelové. Předseda Občanské platformy hovoří o státním převratu a konci demokracie v Polsku.

Předseda PiS Jarosław Kaczyński na páteční tiskové konferenci změny odůvodnil potřebou „nápravy“ soudů a jejich demokratizací. Slova o převratu odmítl, o puč se podle něj pokouší opozice.

Polská veřejnoprávní televize TVP, kterou vláda PiS „nacionalizovala“ v lednu 2016, informovala v informačním pásku při přímém přenosu z demonstrace o tom, že se „opozice pokouší o další puč“.

Situaci se snažil zklidnit předseda Polské lidové strany Władysław Kosiniak-Kamysz. Podle lídra opoziční parlamentní strany je reforma soudnictví potřebná. Cesta, kterou vláda použila, je ale nešťastná.

„Strana PiS měla dobrou diagnózu polského soudnictví a vyslyšela poptávku občanů na změnu resortu spravedlnosti. Ale to, co PiS navrhuje, je smrtelná dávka, která pacienta zabije,“ řekl v neděli v televizi TVN Kosiniak-Kamysz.

Demonstrace nekončí

Už v sobotu se demonstrovalo před Prezidentským palácem ve Varšavě. Menší levicová strana Razem (Společně) apelovala na prezidenta Andrzeje Dudu, aby zákony vetoval.

Protesty se konaly i v dalších městech a nedělí nejspíš nekončí. Sejm by měl návrh zákona o Nejvyšším soudu projednávat příští týden.

Očekává se, že ho strana PiS bude snažit schválit co nejrychleji. Opozice už avizovala "parlamentní neposlušnost".

Poučení z prosince

Parlament v neděli odpoledne chránily stovky policistů a plot z mobilních bariér. Policie chtěla předejít situaci z prosince 2016, kdy rozzlobení protestující vnikli do areálu Sejmu a v budovách dlouho do noci blokovali premiérku Beatu Szydłovou, předsedu PiS Jarosława Kaczyńského a další vládní politiky.

Juncker chce řešit zásahy do polského soudnictví. Kaczyński zůstává klidný, změny budou pokračovat

Číst článek

Ti si pak museli „prorazit“ cestu ze Sejmu v policejním kordonu. Loňskou zimní politickou krizi odstartoval návrh vládní strany na omezení přítomnosti novinářů v Sejmu.

Znepokojený Brusel

Evropská komise v pátek informovala o tom, že se na návrh předsedy Jeana Clauda-Junckera bude situací v Polsku zabývat. Projednáván by měl být stav právního státu v zemi, který komise zkoumá od roku 2016.

Ve zprávě, která by měla být představena 19. července, prý bude zohledněn i vývoj kolem Nejvyššího soudu.

Kontroverzní změny z dílny PiS

  • Nová vláda po volbách 2015 vyměnila šéfy úřadů, bezpečnostních složek a tajných služeb

  • Vláda podle kritiků na podzim 2015 paralyzovala Ústavní soud (ÚS), přičemž odmítla vyhlásit ve Sbírce zákonů nález ÚS, který její změny rušil. Zákonem zkrátila zneplatnila volbu některých ústavních soudců a změnila způsob rozhodování soudního senátu. Tyto zásahy kritizuje Evropská komise, která zahájila proceduru přezkumu právního státu v Polsku.

  • Kvůli nerespektování nálezů Ústavního soudu a změnám v této instituci vznikl Výbor na obranu demokracie (KOD), který od té doby pořádá protivládní demonstrace.

  • V lednu 2016 byli odvoláni ředitelé veřejnoprávních médií a členové dozorčích rad. Polská televize a Polský rozhlas byly dle vyjádření vládních politiků změny na „národní média“. Mnoho novinářů dostalo výpověď nebo samo odešlo.

  • Ministr spravedlnosti se změnou zákona stal zároveň i generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem). Pravomoci ministra spravedlnosti se nadále zvětšují. V čele rezortu v současnosti stojí Zbigniew Ziobro.

  • Právo a spravedlnost podporovalo úplný zákaz a kriminalizaci potratů. Občanský návrh zákona Sejm zamítl až po rozsáhlých protestech po celém Polsku. Tzv. „Černý protest“ se uskutečnil v říjnu 2016.

  • V prosinci 2016 se vyhrotila situace kolem tzv. smolenských měsíčnic – Kaczyńského náboženských a politických shromáždění, které se konají každý měsíc na výročí letecké tragédie u Smolenska (10. 4. 2010). Od prosince proti nim protestují demonstranti. Nasazeny jsou pravidelně stovky policistů.

  • Prosincová parlamentní krize 2016: V napjaté atmosféře došlo k roztržce mezi vládou a opozicí v Jednacím sále parlamentu. Strana PiS pak přesunula hlasování o státním rozpočtu do jiné místnosti a za nestandardních podmínek rozpočet schválila.

    Opozice zůstala v původním sále určeném pro jednání parlamentu a zahájila téměř měsíční obstrukce – poslanci opoziční stran se střídali v hlídkách v sále a „okupovali“ řečnický pult. V týdnu před Vánocemi je před parlamentem podporovaly stovky demonstrantů.

    Vypjatá parlamentní krize skončila v polovině ledna ústupkem opozice. Vládní strana nakonec omezení pohybu novinářů v parlamentu neschválila.

    Jarosław Kaczyński nazval prosincové události pokusem o puč. Politici jeho strany ho výsměšně nazývají „chlebíčkovým pučem“, kvůli občerstvení, které si opoziční strany během obstrukcí objednaly.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru