Polská vláda usiluje o důvěru parlamentu
Polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz dnes v parlamentu vystoupil s programovým prohlášením menšinové vlády a požádal Sejm o důvěru. V těchto chvílích probíhá debata o programu a hlasovat o důvěře se bude až večer.
Hlavním úkolem nové vlády má být náprava státu a očištění všech jeho institucí od zkorumpovaných politiků, úředníků a bývalých agentů. Nová vláda chce také revidovat velké privatizace předchozích kabinetů. K tomu bude vytvořena komise pro pravdu a spravedlnost.
"Chceme vzít stát patologickým strukturám, které na něm parazitují. Chceme stát zbavit neformálních nátlakových skupin a vrátit ho jeho občanům," objasnil hlavní záměr svého kabinetu premiér Kazimierz Marcinkiewicz a vzápětí upřesnil, koho považuje za jeho největšího škůdce.
Poláci potřebují stát, který nebude bridžovým stolkem pro hry rozehrávané politiky, byznysmeny, současnými i bývalými příslušníky tajných služeb a organizovanými zločinci.
Premiér tím zdůvodnil rozsáhlé kádrové a organizační změny v prokuratuře, policii a tajných službách. Bez této očisty vláda podle Marcinkiewicze nezíská důvěru občanů a nebude moci realizovat svůj program. Polsko podle tohoto programu čeká mnoho radikálních změn. Základní směry zahraniční politiky se ale měnit nebudou.
Prioritou pro realizaci polských zájmů je euroatlantický prostor. Integrace do struktur Evropské unie je zárukou našeho rozvoje a blahobytu, spojenectví se Spojenými státy v rámci NATO je zárukou naší bezpečnosti. Oba tyto naše směry si nesmějí konkurovat, musí se vzájemně doplňovat a harmonizovat spolu.
Upevnit mezinárodní postavení Polska
"V situaci, kdy na obou stranách Atlantiku vidíme nesoulad a neporozumění, je naší povinností udělat vše proto, abychom tyto negativní tendence odstranili. Výzvy současnosti - jako jsou globalizace nebo terorismus - vyžadují úzké spojenectví mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Polsko v tomto sbližování může sehrát důležitou roli."
Polsko zůstává aktivním členem NATO, dokončí misi v Iráku a vláda zváží, zda tam polští vojáci zůstanou jako školitelé irácké armády a policie. O vztazích nové vlády k sousedům - Německu, Rusku, České republice, Slovensku, Litvě, Bělorusku a Ukrajině se premiér v programovém prohlášení nezmínil ani slovem. Hlavní část projevu přirozeně věnoval domácí ekonomické problematice.
"K nejdůležitějším záměrům musíme zařadit zavedení dvou daňových pásem u fyzických osob - 18 a 32 procent a nezdanitelný základ. Zavedeme elektronické daňové přiznání a zjednodušíme daňový systém."
Premiér chce udržet vysoký hospodářský růst
"Vytvoříme pobídky pro podniky střední velikosti, působící v zemích Evropské unie, jejichž výrobní náklady jsou mnohem vyšší než v Polsku. Budeme je stimulovat, aby svou výrobu přenesli k nám. Nabídneme nejen levnější pracovní sílu, ale také zjednodušení byrokratických procesů," řekl polský premiér. Potenciálním investorům, kteří se chtějí účast privatizace polských podniků, ale vyslal rozporuplný signál:
"Privatizace, to není jen prodej, jsou to také nejrůznější povinnosti nových vlastníků. Na to často zapomínáme."
Některý majetek si stát ponechá
V rukách státu zůstanou nejdůležitější polské firmy: například státní lesy, veřejnoprávní televize a rozhlas, polská pošta, banka PKO BP, rafinérie LOTOS a ORLEN.
K získání podpory Sejmu pro vládní program musí polský premiér získat hlasy poslanců za populisticky levicovou Sebeobranu a ultrakonzervativní Ligu Polských rodin. Vyšel jim vstříc v rozsáhlém programu sociálních podpor. Rolníci dostanou zpět část spotřební daně za naftu, vláda bude bojovat za zvýšení evropských dotací i vývozních kvót, rodiny s malými dětmi budou využívat daňových úlev, matky dostanou přípěvek za narození dítěte a budou mít delší mateřskou dovolenou. Vláda bude stavět byty, dálnice a stadiony, vyrovná rozdíl mezi venkovem a městem.
Premiér Marcinkiewicz, aby předešel otázce, kde na svůj rozsáhlý výdajový program chce vzít peníze, zařadil odpověď rovnou do svého vystoupení: Před tím, než si zadáme otázku, jestli si takové výdaje můžeme dovolit, měli bychom se zeptat: Můžeme si dovolit, abychom na to neměli?
