Polské banky prověřují žadatele o půjčku na sociálních sítích

Polské banky čím dál více využívají internetové sociální sítě typu Facebook. Hledají na nich totiž informace o svých zákaznících.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Práce u počítače

Práce u počítače | Foto: Comstock Images

Polské banky a také jiné peněžní ústavy, které poskytují půjčky, si na sociálních sítích ověřují hlavně informace od svých klientů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Polské banky prověřují žadatele o půjčku na sociálních sítích. Podrobnosti zjišťoval zpravodaj Petr Vavrouška

Žadatelé totiž poměrně často zamlčují pravdu o své skutečné finanční situaci a o poměrech v rodině. Aby získali kredit, falšují v žádosti údaje o počtu dětí, stáří auta nebo bytu.

Ale například na Facebooku se svěřují bez obav téměř se vším. Právě takové informace banky využívají. Nemají totiž tolik možností, jak si ověřit, jestli žadatel o peníze mluví pravdu, nebo ne.

Například v polských občanských průkazech už nejsou údaje o tom, zda je člověk ženatý nebo kolik má dětí. Ani úřady neřeknou, jestli je klient majitelem třeba auta nebo bytu.

Údaje na internetu mohou být zrádné

A tak banky přivítaly, že si miliony Poláků vytvořily osobní profily na internetových společenských sítích. Avšak i údaje z nich však mohou být zrádné.

Polská média uvádějí příklad, kdy jedna z firem půjčujících peníze našla na síti fotografii svého klienta s dítětem na dovolené, přičemž muž do žádosti uvedl, že děti nemá. Dlouho pak musel vysvětlovat, že šlo o synovce, protože firma mu odmítala půjčku poskytnou.

Podle právníků je prověřování v pořádku

Podle právníků je tento netradiční způsob ověřování informací o klientech v pořádku. Banka musí i ze zákona zjišťovat, jestli člověk, který žádá o peníze, je schopný půjčku poté splácet.

Lidé by ale měli vědět, že si je banka takříkajíc proklepla i na internetu. Tady se právníci v Polsku také neshodují v tom, jestli by se o tom klient měl dozvědět dopředu, anebo až poté.

Petr Vavrouška, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme