Varšava má nové plány, jak zlepšit situaci v polské justici. Zprávu o nich předala Bruselu
V loňském roce označila lidskoprávní organizace Amnesty International polskou reformu soudnictví za narušení jeho nezávislosti. Kvůli kumulaci moci v rukou ministra spravedlnosti dokonce Evropská unie pozastavila Polsku výplatu části peněz. Varšava teď Evropskou komisi informovala o nových plánech, které by měly tyto peníze uvolnit a které mají zlepšit situaci v justici.
Soudci by podle polského ministerstva financí měli mít zaručené právo dvakrát ročně předkládat otázky a vyžadovat podrobná vysvětlení procesů v soudnictví. Devět z těch navrhovaných opatření se týká případu kárného senátu nejvyššího soudu a soudců, kteří jsou kvůli vzdoru suspendovaní.
Polské úřady odstraní čtyři pomníky oslavující Rudou armádu. ‚Dávno už tu neměly stát,‘ říká historik
Číst článek
Vláda Polska podle zprávy, kterou ministerstvo financí odeslalo do Bruselu 28. října, taky souhlasí s tím, že do roku 2026 bude Bruselu každých šest měsíců předkládat reporty o reformách.
Varšava tak bude Brusel informovat například o zahájených disciplinárních řízeních vedených proti soudcům nebo o zkouškách nezávislosti soudců. Polští soudci mají vyhodnocovat, zda ne-soudci jmenovaní Národní radou soudnictví zaručují právo na nezávislý a nestranný proces.
Celkem jsou návrhy sepsané na několika desítkách stran. Polsko chce těmito opatřeními dokázat, že plní závazky k uvolnění těch blokovaných peněz.
V Polsku vzbuzuje rozruch učebnice historie. Krajně pravicové demonstranty popisuje jako obránce víry
Číst článek
Jde o skoro 35 milionů eur, v přepočtu tedy asi 860 milionů korun, které by měly putovat na polský národní plán obnovy.
Jak v červnu uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, dosavadní změny nesplňovaly požadovaná kritéria pro vyplacení peněz. Polsko podle ní i podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové peníze nedostane, dokud polští soudci nezískají zákonem stanovené záruky své nezávislosti.
Polsko začalo s reformami v soudnictví v roce 2015, kdy do úřadu ministerstva spravedlnosti nastoupil Zbigniew Ziobro ze strany Solidární Polsko to je katolicko-nacionalistická strana, vládní strana, která vznikla odtržením od strany Právo a spravedlnost, což je další vládní strana.
Řízení proti Polsku
Od roku 2017 pak Evropská unie vede proti Polsku řízení pro porušení principů právního státu. Tamní k reformám kritičtí soudci totiž čelí hrozbám disciplinárního řízení, očerňujícím kampaním nebo i výhrůžkám.
Polsko je solidární zemí, pozor ale na porušování principů právního státu, říká politolog Pehe
Číst článek
Ministr spravedlnosti má zároveň funkci nejvyššího státního zástupce. Má pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy soudů, do šesti měsíců od jmenování k tomu dokonce nemusí uvést důvod.
Polsku za takové změny opakovaně hrozilo a stále hrozí pozastavení hlasovacích práv v institucích Evropské unie, protože návrh reforem ještě musí schválit Evropská komise a do případného přijetí a podpisu nebo naopak zamítnutí to může trvat týdny.
Polsku za kárnou komisi navíc naskakovala pokuta u soudního dvora Evropské unie. K začátku května narostla na skoro čtyři miliardy korun. Růst dluhu se zastavil ve chvíli, kdy Sejm odhlasoval její zrušení a prezident pak podepsal tu zmiňovanou novelu zákona.
Evropská unie požaduje, aby v kárných řízeních rozhodoval nezávislý a nestranný soud. Rozhodně by podle unie ale neměl vypadat jako kárný senát.
Disciplinární komisi nahradila Komora profesní odpovědnosti s jedenácti soudci. Šest z nich jsou ale laici. Z toho důvodu se někteří odborníci podle deníku Gazeta wyborcza domnívají, že komora unií určené podmínky nesplňuje.
