‚Laxní‘ přístup Polska ke covidu? Zemřelých je 500 za den, opatření jsou ale mírná a dodržování omezené

Zatímco Česko, Rakousko nebo Slovensko zavedly přísné protikoronavirové restrikce, sousední Polsko razí mnohem volnější postup. Opatření jsou výrazně mírnější, přestože potvrzených nákaz rychle přibývá a počet zemřelých šplhá i přes 500 případů za den. Někteří odborníci i politici proto bijí na poplach, obecně se ale situace kolem covidu příliš neřeší, tvrdí analytik Michal Lebduška. „Laxní“ je podle něj nejen vláda, ale i veřejnost.

Analýza Praha/Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdravotníci pečují o covidové pacinety v nemocnici ministerstva vnitra ve Varšavě

Zdravotníci pečují o covidové pacinety v nemocnici ministerstva vnitra ve Varšavě | Zdroj: Reuters

„V této chvíli určitě víme, že omezení jsou málo účinným nástrojem k brzdění epidemie,“ prohlásil minulý čtvrtek polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Počet potvrzených nákaz v Polsku se v tento den poprvé od dubna přehoupl přes 28 tisíc za den a zemřelých bylo necelých 500. O necelý týden později se ale čísla dostala ještě výš.

Ve středu dopoledne polské úřady ohlásily více než 29 tisíc pozitivních testů a 570 zemřelých za uplynulých 24 hodin. V přepočtu na obyvatele sice statistiky nakažených nejsou tak vysoké jako třeba v Česku, Rakousku nebo na Slovensku, i v Polsku se ale covidová čísla v posledních týdnech rychle zhoršují a plní se i nemocnice.

Z 27 700 dostupných lůžek pro covidové pacienty jich je přes 21 tisíc obsazených. Obrázek situace v Polsku dokreslují i statistiky zemřelých, které jsou výrazně horší, než třeba v Rakousku nebo Německu. Na rozdíl od těchto zemí, ale také Česka nebo Slovenska však polská vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS) žádná lockdownová opatření a jiné uzavírky nechystá, a to ani pro neočkované.

„Situace v Polsku je teď zvláštní. Nijak zvlášť se to nevysvětluje, celá situace kolem covidu se ocitá v pozadí a příliš pozornosti se jí nevěnuje. Vláda v poslední době řešila jiné věci. Na prvních stránkách médií byla hlavně krize na hranicích s Běloruskem a téma covidu zapadlo. Nějaká výraznější vyjádření ke covidu tedy slyšet nejsou,“ říká pro iROZHLAS.cz  Michal Lebduška, odborník na polskou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), který v Polsku v současnosti žije.

„Přístup polské vlády je rozhodně laxní. Na druhou stranu to ale silně nekritizuje ani opozice. Nějaká opatření se teď sice přijala, jsou to ale jen kosmetické změny toho, co tu platilo doteď,“ popisuje odborník na polskou politiku, podle kterého je mnohdy „laxní“ také přístup polské veřejnosti vůči dodržování opatření. Záleží ale na konkrétním místě. Například na venkově v jihovýchodním Polsku, kde český analytik žije, se podle něj opatření nedodržují skoro vůbec.

Kritika vládní nečinnosti

Zmiňované „kosmetické“ změny v zemi začaly platit s 1. prosincem. Opatření, která polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski vyhlásil v reakci na novou variantu koronaviru omikron, počítají například s omezením počtu účastníků různých setkání a oslav z dosavadních 150 na 100.

Krize u hranic se polské vládě hodí. Migrace odvrací pozornost od skandálu s potraty i od obří inflace

Číst článek

Snížil se také limit pro přítomnost lidí v restauracích, kavárnách, kulturních zařízeních nebo ve sportovních a církevních objektech, a to ze 75 procent kapacity na 50 procent. Jako doposud se ale do tohoto limitu nezapočítávají očkovaní lidé.

„To znamená, že naočkovaných tam může být, kolik chce, a nenaočkovaných jen do určitého počtu. Musím ale říct, že jsem tady ani jednou nezažil, že by lidem kontrolovali certifikát o očkování, ani ve Varšavě, ani Vratislavi a na venkově už vůbec,“ přibližuje Lebduška.

„V praxi se podobná opatření nijak nekontrolují. Sporadicky se v médiích sice objevovaly zprávy o tom, jak se rozdávaly pokuty za nenošení roušek a nedodržování limitů, ale to bylo spíš v minulých vlnách, teď už jsem podobné zprávy nezaznamenal,“ podotýká.

Kromě omezení limitů polská vláda tento týden zakázala lety do Botswany, Jihoafrické republiky, Lesotha, Mosambiku, Namibie, Svazijska a Zimbabwe, tím ale výčet nových opatření proti covidu končí. Část politiků a komentátorů proto postup kritizovala s tím, že v porovnání s předešlým režimem jde jen o nepatrné změny.

Pozitivita testů stagnuje, začínáme brzdit. Čísla jsou ale stále vysoká, říká hlavní hygienička

Číst článek

„Zpřísnění restrikcí pro neočkované neexistuje. Ale zastavíme lety do Botswany a Zimbabwe, kam nelétáme. To jsou bolestně neadekvátní opatření,“ cituje server Onet.pl Adrina Zandberga z opoziční Levice. Také další politici vládě vyčítají to, že boj s covidem jen předstírá a že se ohlášené limity v restauracích a dalších místech stejně nebudou vymáhat.

„Oznámil ministr Niedzielski, jak se budou limity kontrolovat? Papír snese všechno, ale bez ohledu na počet tiskových konferencí se ví, že se žádná kontrola v žádné restauraci nikdy neobjeví, proto se statistiky úmrtí ještě zvýší,“ varoval na twitteru Jan Strzežek ze strany Dohoda.

Server Onet.pl pak přišel dokonce s tím, že vláda balíček nových opatření vůbec nekonzultovala s lékaři a dalšími odborníky, kteří kabinetu radí s bojem proti pandemii. Neteří z nich tak obviňují polské představitele, že dávají své politické zájmy na stejnou úroveň jako „lidské zdraví a životy milionů Poláků“.

Na nečinnost úřadů nicméně v minulých dnech upozornila také polská lékařská komora, která tak navázala na předešlou výzvu polských epidemiologů a infektologů. V otevřeném dopise apelovali na vládu, aby mimo jiné omezila přístup neočkovaných do uzavřených veřejných prostor, jako jsou právě restaurace. Jejich výzva ale vyslyšena nebyla.  

Méně testů než v Česku

V porovnání s řadou evropských zemí se tak Polsko drží v opatřeních zpátky. Například Rakousko a Slovensko přistoupily k lockdownu, Česko zavedlo zkrácení provozní doby restaurací, kam od listopadu mohou jen lidé s očkováním a potvrzením o prodělání covidu, podobně razantně ale postupují i další země.

Polsko taková opatření zatím nechystá, podle Lebdušky je přitom postoj veřejnosti velmi podobný tomu vládnímu.

„Přístup vlády vychází do velké míry právě z postoje veřejnosti, která je celou touto situací velmi unavená a nijak moc to neřeší. Roli určitě hraje i to, že čísla jsou přeci jen o něco menší než během jarní vlny, byť to je samozřejmě s velkým otazníkem. Stejně jako v předchozích vlnách se totiž v Polsku testuje výrazně méně než třeba v Česku. Reálný počet nakažených tedy může být mnohem vyšší a odpovídá tomu i počet úmrtí, který je poměrně vysoký. V některé dny to je i 500 lidí,“ podotýká odborník.

Na omezené testování ostatně upozorňují také polští epidemiologové a odborníci. Například mikrobiolog Tomasz Ozorowski tvrdí, že pokud vláda nechce zavádět přísnější omezení, musí být v testování mnohem důslednější.

„Pokud nezavede ani jedno, končí to markantním nárůstem výskytu (covidu) a především vysokou úmrtností. Náš nárůst počtu případů infekce se ve srovnání s jinými zeměmi nemusí zdát příliš velkolepý, ale to je způsobeno jen tím, že se netestujeme,“ podotýká Ozorowski, který se zároveň vyslovuje pro zavedení přísnějších restrikcí pro neočkované.

Jsou to právě lidé bez podané vakcíny, kteří podle něj mohou za „drastické snížení dostupnosti zdravotní péče“, kdy se oddělení postupně přeměňují na covidové jednotky. „Zdravotnický personál je na pokraji psychického vyčerpání, oddalují plánované výkony o několik týdnů i měsíců. Zavést omezení pouze pro neočkované lidi je proto férové,“ míní.

Ne povinnému očkování

Jak již bylo zmíněno, podle polských vládních statistik je z celkových 27 700 lůžek pro covidové pacienty obsazeno již přes 21 tisíc. Podobné je to také u plicních ventilátorů, které pacientům s koronavirem pomáhají s dýcháním – z 2 500 jich je obsazených téměř 1900. Ne všude je ale situace stejná.

Svět zareagoval na omikron rychle. Šíření ale zabránit nelze. Co víme o nové variantě koronaviru?

Číst článek

„Vlna teď postupuje od východu na západ a občas se objeví zprávy z určitých oblastí, že už jsou tamní nemocnice zaplněné. Kapacita lůžek se dá případně navýšit a ventilátory jsou obsazené asi ze tří čtvrtin, nějaká rezerva tam tedy ještě je. Je ale otázkou, jak je na tom zdravotnický personál. V Polsku je totiž problém s tím, že zdravotnického personálu je v přepočtu na obyvatele výrazně méně než třeba v Česku,“ vysvětluje Lebduška.

Že se některé nemocnice dostávají do problémů, v pondělí připustil i polský ministr zdravotnictví. „Už teď jsme ve složité situaci, protože se nemocnice plní,“ uvedl Niedzielski, který ještě minulý týden tvrdil, že zdravotní systém čtvrtou vlnu zvládá dobře. Například ve městě Radom, které leží asi 100 kilometrů jižně od Varšavy, musí noví pacienti čekat ve frontách na ambulanci, protože jsou covidová lůžka už zaplněná.

Navzdory tomu ale vláda tvrdší omezení neplánuje a předpovídá, že se křivka počtu nakažených brzy zlomí.

„Musíte si uvědomit, že u nás jsou některá donucovací opatření nejen špatně přijímána, ale mohou působit dokonce kontraproduktivně, odradit lidi a vyvolat ještě negativnější či agresivnější přístup. Musím s politováním konstatovat, že hnutí proti očkování je v Polsku poměrně silné a v jistém smyslu profesionalizované… Naším cílem teď není vyprovokovat lidi k tomu, aby vyšli do ulic, a to mluvím o větších davech než v Rakousku, Francii nebo Německu,“ řekl před dvěma týdny pro polskou stanici TVN24 Niedzielski.

Polsko patří mezi země s nejnižším podílem očkovaných v Evropě. Konkrétně je to 55 procent, což je sice více než na Slovensku (48 %), ale méně než v Česku (62 %), Rakousku (70 %) i Německu (71 %). S nejnižší proočkovaností se přitom potýkají na východě Polska, kde má vládní PiS silnou voličskou základnu. 

„Debaty o povinném očkování se tu příliš nevedou. Neochota vlády podle mě vychází z toho, že nejvíc nenaočkovaných bydlí ve venkovských regionech, které vládu volí. Zřejmě si tím tedy nechtějí naštvat své voliče,“ odhaduje na závěr Lebduška.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme