Na konci roku se odstřihneme od ruského plynu, říká polský ministr pro energetiku
Konec dodávek ruského plynu, ropy a uhlí – pro většinu zemí Evropské unie to je vysněný cíl, pro Polsko blízká realita. Už na jaře přestane nakupovat ruské uhlí, do konce roku pak i ropu a plyn. Umožní mu to vlastní zdroje, ale i nový plynovod a terminály na zkapalněný plyn. V rozhovoru pro Český rozhlas to vysvětluje polský ministr pro energetiku Piotr Naimski. Připouští ale, že Polsko jako uhelná velmoc počítá s pomalejším odchodem od uhlí.
Celá Evropa od začátku války na Ukrajině usiluje víc než kdy dřív o energetickou nezávislost na Rusku a ruském plynu. Polsko se tomuto cíli už dost přiblížilo. Smlouvy s ruským Gazpromem na dodávky plynu vyprší na konci roku. Kdy bude vaše země stoprocentně nezávislá na ruském plynu?
My jsme s plánem diverzifikace dodávek plynu začali už před lety. Máme funkční LNG terminál (terminál na příjem zkapalněného plynu) u Baltu v Ústí nad Svinou. A letos budeme spouštět plynovod, který povede z norského pobřeží přes Dánsko pod baltským mořem do Polska. Tyto nové zdroje nám umožňují přerušit dodávky z Ruska. Naše dlouhodobé smlouvy končí v prosinci a my je nebudeme prodlužovat.
Od příštího roku tedy nebudete brát z Ruska žádný plyn?
Ano. Od ruských společností už plyn nakupovat nebudeme. Řekl bych, že jsme v tomto ohledu v mnohem lepší pozici než většina ostatních evropských zemí.
Je to drahé řešení? Jak se liší cena plynu, který budete nakupovat z Norska, oproti tomu ruskému?
Dosud byl ruský plyn pro Polsko dražší než případná možnost brát plyn z evropského trhu. Bude to tržní cena plynu, evropská cena. Samozřejmě že na tom trhu jsou výkyvy, jako ten minulý na podzim. Ale i tak je tržní přístup mnohem bezpečnější než nakupovat od monopolu.
Minulý týden se na jednání Evropské rady v Bruselu vedla debata o možném embargu na dovoz ruského uhlí, ropy a plynu. Polsko společně s baltskými státy tento krok podporovalo. Polsko ovšem, jak říkáte, už má možnost dodavatele změnit. Kde vidíte řešení pro další státy, jako je třeba Česká republika, které jsou na ruském plynu silně závislé?
Aby se snažily diverzifikovat své zdroje, co nejrychleji to půjde. Protože nedostatek diverzity a závislost na monopolu je mnohem nákladnější. Je to otázka jasného plánu a harmonogramu. To právě požadujeme po Evropě: derusifikaci dodávek. Je to nezbytné. A myslím, že Evropě to dochází v posledních dnech čím dál víc. Rádi bychom, aby na embargu na dovoz ruských paliv byla v Evropské unii shoda. Pokud chceme Rusko skutečně zasáhnout, musíme uvalit opravdu všeobecné embargo na tyto zdroje.
Kapalný zemní plyn i jaderné palivo. USA nabízejí Evropě pomoc od energetické závislosti na Rusku
Číst článek
Americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se minulý týden dohodli na navýšení dodávek amerického LNG, což má Evropě pomoci postupně se zbavovat závislosti na Rusku. Problém je ale nedostatek terminálů na pobřeží Evropy, které mohou LNG přijímat. Plánuje Polsko kromě terminálu v Ústí nad Svinou budovat další?
Plánujeme postavit druhý – plovoucí skladovací jednotku zpětného zplynování (plovoucí terminál) v Gdaňsku. Hotový by měl být v roce 2027 nebo 2028. Ten nám dá ještě víc flexibility ohledně importu. A spolu s potrubními propojeními mezi Polskem a sousedy by to mohlo znamenat, že Slovensko, Maďarsko a další země na jih od Polska mohou uvažovat o dovozu plynu přes Polsko z terminálů na Baltu.
I Česká republika?
Teoreticky ano. Je tu potrubní propojení mezi naším a slovenským systémem, s kapacitou pět nebo šest miliard kubických metrů ročně. A pak je plynovod z Ukrajiny přes Slovensko do Česka. Obchod s plynem je ale velmi flexibilní. Není to jen otázka přímého fyzického propojení trubkami. Jsou tu různé možnosti výměny materiálu.
Polský ekonomický institut v poslední zprávě uvedl, že solidarita států Evropské unie bude v procesu budování nezávislosti na ruských palivech klíčová. Co to vlastně znamená? Jak může například Polsko pomoci České republice?
Různě. Například dneska jsme se v Praze na jednání se zástupci ministerstva průmyslu zaměřili na spolupráci mezi našimi zeměmi v jaderné energetice. Bavili jsme se o tom, jak naše jaderné projekty společně prosadit a podpořit na evropské úrovni. Jak tu solidaritu projevit na evropské úrovni a přesvědčit ostatní, aby například zahrnuli jadernou energetiku do taxonomie energetických zdrojů.
Jakou roli bude hrát v energetické nezávislosti Polska uhlí?
Zásadní. My máme velké zásoby uhlí. A naše energetika je založená víc než ze sedmdesáti procent na jeho spalování. Uhlí představuje naši energetickou bezpečnost. Problém je, že v Evropě míříme k bezemisnímu energetickému mixu. I v Polsku už jsme na cestě k transformaci. Uhlí musíme nahradit jinými zdroji a zároveň si zachovat energetickou bezpečnost. Ale bude to trvat dlouho. Uhlí zůstane součástí našeho energetického mixu po dlouhou dobu. Postupně bude nahrazováno plynem a od třicátých let taky jádrem.
Váš ústup od uhlí teď tedy bude kvůli aktuální situaci pomalejší?
To teď vyhodnocujeme. Nejen v Polsku, ale taky v dalších státech EU a taky na evropské úrovni. Zdá se, že rozumný a pragmatický přístup k transformaci energetiky je skutečně potřeba. Cíl Green dealu zůstává stejný, ale cesta by měla být přehodnocená. Taky by měla být možné různé cesty pro různé ekonomiky.
Platby za plyn od pátku jedině v rublech, Putin podepsal nový dekret. Západ mluví o vydírání
Číst článek
Říkáte, že Polsko má velké zásoby uhlí. Teď ale jednáte o dovozu z Austrálie.
Ano, přestože máme uhlí dost, tak ho i dovážíme. Jsou totiž typy uhlí, které v Polsku nemáme, ty jsou dosud dováženy částečně z Ruska. Tyto dodávky bychom chtěli nahradit, pravděpodobně uhlím z Austrálie.
Polsko plánuje postavit svoji první jadernou elektrárnu, spustit ji chcete v roce 2033. Polská vláda už uzavřela určité dohody s Američany, ale o stavbu elektrárny usiluje i francouzská a jihokorejská společnost (stejně jako v Česku). Kdy se tedy rozhodne, kdo elektrárnu postaví?
Technologii jsme zatím nevybrali. Máme skutečně mezivládní dohodu s americkou vládou, v té se říká, že americké společnosti financované Americkou obchodní a rozvojovou agenturou (USTDA) pro nás připraví návrh a ten letos posoudí naše vláda. A rozhodnutí o technologii by mělo nejspíš padnout na konci roku. Ale další možnosti jsou stále na stole.
Francouzi a Korejci jsou tedy stále ve hře?
Ano. Francouzský jaderný průmyslu je v Evropě velmi ceněný. Korejci zase ukázali svoji schopnost postavit jadernou elektrárnu včas a za stanovenou cenu.
Plánujeme velký jaderný program. Rozhodli jsme se postavit v příštích dvaceti letech šest velkých reaktorů. První v roce 2033 a další na začátku čtyřicátých let. Jádro by pak mělo pokrýt čtvrtinu naší spotřeby.
Síkela: Kvůli zdražování energií zavedeme nová opatření. Zahrnují i kompenzace firmám
Číst článek
Ještě nedávno bylo Polsko a Česká republika v ostrém sporu kvůli dolu Turów. Tyto diskuse po únorové mezivládní dohodě a pak se začátkem války utichly. Jak moc podle vás ale spory poškodily vzájemné vztahy obou zemí?
Věřím, že tato záležitost už je vyřešená a je definitivně za námi.
Polská vláda snížila na šest měsíců sazbu DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Polsko také od ledna snížilo spotřební daň. Česká vláda se staví proti plošným řešením. A snaží se pomoc zaměřovat na lidi, kteří jsou energetickou krizí zasaženi nejvíce. Proč si myslíte, že váš přístup je lepší?
Jsou prostě různé přístupy k této krizi, nebo spíš k důsledkům energetické krize. Samozřejmě jsou různé nástroje. Česká vláda se rozhodla zaměřit se na nejvíce zasažené lidi. My si v Polsku myslíme, že ekonomika obecně potřebuje určitý nový impulz. Takže je důležité podpořit všechny, nejen ty nejzasaženější. Doufáme, že tím celkově pomůžeme ekonomice vyrovnat se s touto krizí.
