Katastrofa polské opozice. ‚Kaczyńského strana průměrnému Kowalskému vyhovuje,‘ říká politolog

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters
  • Lakmusový papírek. Tím byly pro Polsko nedělní volby do Evropského parlamentu. Jako test a určení startovní pozice před podzimními parlamentními volbami je vnímali vládnoucí konzervativci i opozice.
  • Ta, ačkoli se sjednotila do široké Evropské koalice, stranu Právo a spravedlnost (PiS) porazit nedokázala.
  • Strana Jarosława Kaczyńského má teď se svými 45 procenty dobrou šanci na to, aby vládla samostatně další čtyři roky.
  • „Útoky na prostředí LGBT i obrana církve byly důležitým faktorem, který pomohl PiS volby vyhrát,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz polský politolog Marek Migalski.

Rozhovor Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Co stojí za úspěchem strany Jarosława Kaczyńského?
Jednoduše řečeno má prostě takový volební program, který nejlépe odpovídá průměrnému polskému voliči, a je v tom věrohodná.

Marek Migalski

Polský politolog, vyučuje na Slezské univerzitě a komentuje politiku v deníku Rzeczpospolita. V letech 2009-2014 byl europoslancem zvoleným za konzervativní stranu Polsko společně na kandidátce PiS. V roce 2010 kritizoval Kaczyńského za způsob vedení strany, později byl vyloučen z klubu. Po porážce v roce 2014 z aktivní politiky odešel.

Prosazuje program, který se průměrnému Kowalskému, tedy takovému polskému Novákovi, líbí nejvíc. Programy ostatní stran průměrnému Polákovi vyhovují méně. Je to socialistický program v hospodářských otázkách a konzervativní v hodnotových otázkách.

Takový je průměrný Polák: má rád rozdávání, má rád ekonomický socialismus, ale zároveň je katolíkem, konzervativcem a vyznává křesťanské hodnoty. To je důvod, proč PiS vyhrálo volby v roce 2015, regionální v roce 2018 a teď evropské v roce 2019.

Samozřejmě se můžeme domnívat, že měli lepší kampaň nebo lepší kandidáty, i kdyby to tak ale bylo, jsou to podřadné věci. Program PiS prostě lépe odpovídá průměrnému Polákovi.

Stranu tedy nepoškodily ani aféry jejích politiků z posledních měsíců? Ostrá byla i kampaň. Mělo to na výsledek vliv?
Nejspíš mělo. Ale znamená to, že kdyby nebylo těch afér, byl by výsledek PiS ještě lepší. Vládnoucí strana přistoupila k těmto volbám velmi vážně, měla jasnou volební kampaň, kandidovali velmi populární politici. To všechno jsou důvody úspěchu. Aféry, které se týkaly vlády i osobně Jarosława Kaczyńského, neodradily větší část voličů, které pobídla k účasti strana PiS. Ukázalo se, že aféry byly méně důležité než ekonomické přerozdělování a obrana církve, která se, jak je vidět, Polákům líbila.

Nebezpečí jménem sexuální výchova, gayové a lesby. Kaczyński bombarduje deklaraci o menšinách

Číst článek

Legitimizovalo těch 45 procent voličů PiS homofobní kampaň posledních měsíců? Za veřejného nepřítele se označila „ideologie sexuálních menšin“, některé konzervativní regiony a obce si odhlasovaly, že jsou „svobodné od ideologie LGBT“. Zabrala tahle kulturní válka, nebo spíš rozšíření přídavků na děti a jednorázový 13. důchod?
Obě dvě věci jsou pro voliče PiS důležité. Z jedné strany jsou to sociální témata. Obrana církve, „obrana polských dětí před ideologií genderu“, útoky na prostředí homosexuálů jsou pro velkou část voličů důležité, jsou součástí identity, kultury. Útoky na prostředí LGBT a obrana církve byly důležitým faktorem, který pomohl PiS volby vyhrát.

Jak je na tom opozice? Její podstatná část se sjednotila v Evropskou koalici, ale i tak, možná navzdory jejím předpokladům, zůstává daleko za PiS. Proč?
Výsledek je pro opozici katastrofální, rozdíl mezi opozicí a PiS se zvětšil. Kdyby dnes kandidovala Občanská platforma (PO) samostatně, dostala by 20-25 % hlasů, což by značilo, že se od parlamentních voleb v roce 2015 rozdíl mezi PO a PiS zvětšil, a dokonce ani spojení PO se stranami jako postkomunistický Svaz demokratické levice (SLD), agrární Polská lidová strana (PSL), liberální Moderní nebo se Zelenými nemělo ten efekt, který by umožnil PiS porazit.

Nejhorší, co teď může opozice udělat, je myslet si, že to byla nějaká nehoda při práci, a že pokud budou pracovat tvrději a budou více mobilizovat své voliče, na podzim vyhrají parlamentní volby. Ne, pravda je taková, že pokud bude opoziční koalice dál v takové podobě jako dnes, bude vítězství PiS v podzimních volbách do Sejmu ještě velkolepější. Volební účast bude ještě vyšší, pravděpodobně kolem 60 procent, a to znamená, že k volbám přijdou ti, kteří tentokrát nebyli: méně vzdělaní, z provincie, z malých měst, tedy spíše voliči PiS než Evropské koalice.

Jak se volilo v polských obcích? Od sídel menších než 5 000 obyvatel po sídla s více než 500 000 obyvateli:

Může si ale vůbec současná opozice dělat naděje na to, že by stranu PiS dokázala porazit?
Podle mě může opozice udělat dvě věci. V prvním scénáři by z Evropské koalice vystoupila agrární PSL, která by kolem sebe soustředila konzervativní a křesťanskodemokratické politiky a bojovala o středopravicové voliče PiS, pro které je lidovecký lídr Władysław Kosiniak-Kamysz důvěryhodným politikem. To by PiS vzalo umírněnější voliče.

Zbytek Evropské koalice by pod vedením Občanské platformy pozval ke spolupráci liberální stranu Jaro Roberta Biedroně a možná i levicovou stranu Společně.

Čili by měla jít výrazněji doleva?
Ano, vlevo. Taková koalice by měla šanci na výsledek přes 30 procent, a formace PSL na dalších 10 procent, navíc na úkor PiS. Tehdy by bylo pravděpodobné, že PiS by mohlo volby prohrát, ale i kdyby je vyhrálo, mohla by mít většinu opozice.

Lídři stran zastoupených v opoziční Evropské koalici, vlevo s mikrofonem předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna | Foto: Maciek Jazwiecki/Agencja Gazeta | Zdroj: Reuters

Jaká je ta druhá možnost?
Takové, ve které lidovci zůstanou v Evropské koalici, které se posune doprava a bude sahat po středových, středopravicových voličích. Z koalice ale odejde levicová SLD, která společně s Jarem utvoří čistě levicovou kandidátku směřující na 10 procent. Pravicovější koalice by zatím bojovala s PiS o středopravicového voliče.

Rychetský: Česko by se nemělo příliš spojovat s V4, vývoj v Maďarsku a Polsku je zhoubný

Číst článek

Obě koncepce jsou v rozporu a jen těžko uskutečnitelné. Nejdou realizovat zároveň. Pro některou z nich se ale opozice musí rychle rozhodnout, protože kdyby existovala dál jako doposud, zcela jistě na podzim prohraje.

Právo a spravedlnost ale nečeká jen boj o udržení středopravicového voliče, protože ho zprava atakuje uskupení Konfederace. Tomu exit polls přisuzovaly minimálně jeden mandát, nakonec ale nepřekročilo pětiprocentní hranici a v Evropském parlamentu nezasedne. Bude na podzim pro PiS znamenat nebezpečí?
Výsledek Konfederace byl překvapivý. Vysoká volební účast udělala z eurovoleb prakticky volby do Sejmu a Senátu a snížila výsledky malým stranám. Krajní pravice bude mít šanci, pokud se sjednotí. Pokud zakopou pravicoví populisté, národovci i čistokrevní fašisti válečnou sekeru, mohli by společně překročit pět procent. Pro stranu PiS by to byl problém, musela by o jejich voliče bojovat a to by odrazovalo její středové voliče.

Kam bude teď PiS mířit v Evropském parlamentu?
Určitě se nepřidá k evropským lidovcům do EPP. Buď zůstane v ECR, nebo vytvoří novou euroskeptickou frakci, či eurorealistickou, to záleží na názoru, s Orbánem, pokud ten odejde z EPP. Oba scénáře jsou možné. Bude to záležet i na financích.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme