Debata o Marxovi jako ‚protinárodní činnost‘? Polští policisté kontrolovali vědeckou konferenci

Dvousté výročí narození Karla Marxe nadále budí kontroverze. V Německu se protestovalo proti odhalení jeho sochy, v Polsku kvůli teoretikovi dokonce zasahovala policie na akademické půdě. Účastníky vědecké konference prošetřovala kvůli podezření z propagace totalitarismu. „Je to neslýchané porušení akademických svobod,“ říká organizátor konference. Ministr vnitra už se za zásah omluvil.

Štětín (Polsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pozvánka na německou výstavu o Karlu Marxovi v Trevíru (ilustrační foto). | Foto: Wolfgang Rattay | Zdroj: Reuters

Tři policisté se objevili na přednášce o díle Karla Marxe minulý týden v pátek, kdy konference Karel Marx: jeho čtenáři probíhala už třetí den. Od organizátorů si vyžádali občanské průkazy, část programu si nahrávali a fotili si publikace, které byly na místě. „Policie asi půl hodiny zkoumala, zda se nedopouštíme ‚protinárodní činnosti‘,“ řekl serveru iROZHLAS.cz filozof a spoluorganizátor akce Tymoteusz Kochan.

Plakát k polské konferenci o Karlu Marxovi, kterou pořádal časopis Nová Kritika a Štětínská univerzita. | Foto: Nowa Krytyka

Právě jeho časopis Nová Kritika, který vychází už 25 let a je veřejně dostupný, událost spolu s Filozofickým institutem Štětínské univerzity pořádal. Jde o cyklus konferencí, který trvá už od roku 2010.

Na konferenci o Marxově významu a díle, z cyklu Filozofické prameny moderní Evropy, vystoupilo na 26 profesorů a odborníků z několika polských univerzit. Mluvilo se třeba o „punkové interpretaci Marxe“, porovnávala se jeho raná i pozdní tvorba a vědci se věnovali i Antoni Gramscimu či Zygmuntu Baumanovi.

Podle informací Polské tiskové agentury policie zasáhla na žádost prokuratury kvůli podezření z „propagování totalitárních systémů“. O vysvětlení v pondělí s odvoláním na porušení školského zákona žádal rektor univerzity.

Ministr vnitra se omluvil

Policejní zásah na odborné konferenci podle filozofa Kochana nemá v novodobém Polsku obdoby. „Policie neinformovala a nepožádala rektora a neměla právo vstoupit na půdu Štětínské univerzity bez jeho souhlasu. Je to první takový případ po roce 1989 v Polsku, kdy kvůli odborné konferenci zasahovala policie na univerzitě. Jde o zastrašování, v civilizovaném světě je to něco neobvyklého. Je to barbarské, jde o úder proti akademickým svobodám,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Kochan.

Zásah zkritizovala už o víkendu neparlamentní levicová strana Razem. V pondělí se k věci vyjádřil i ministr vnitra ze strany Právo a spravedlnost Joachim Brudziński.

„Ministr se omluvil rektorovi univerzity i organizátorům konference a požádal místního policejního velitele o plné objasnění věci a kontrolu důvodů zásahu,“ stojí v prohlášení, které v pondělí odpoledne zveřejnil Brudzińského úřad. Ministr prý celé věci lituje.

‚V Česku si to nedovedu představit‘

Polský filozof Tymoteusz Kochan upozorňuje, že je Marx důležitou součástí evropského politického myšlení a debata o jeho díle je přirozená. „Kapitál je jednou z nejčastěji citovaných prací, je důležitý pro učebnice sociologie, jeho činnost byla velmi široká. Marx je pevnou částí sociologie, filozofie.“

KOMENTÁŘ Thomase Kulidakise: Může Karl Marx za oběti totalitarismu?

Číst článek

Podobný policejní zásah jako v Polsku je v Česku podle politologa Milana Znoje z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nepředstavitelný.

„Akademické svobody jsou u nás chráněné, uznávané. V akademickém prostředí je obecný konsenzus, že radikálně levicové myšlení patří do západní tradice a je možné, aby bylo předmětem vědeckého výzkumu,“ řekl Znoj serveru iROZHLAS.cz. V Polsku se podle něj prosadila koncepce národa a národní tradice a odmítnutí komunismus jako radikálního zla.

V Česku se podle Znoje zabývá Marxem pouze menší proud levicového myšlení. „Potom je zde mladá generace veřejných intelektuálů, lidí, kteří se pohybují v mediálním prostředí, a hlásí se k levicové tradici a jsou poměrně činorodí,“ říká.

V České republice vyvolal rozruch zásah policie na pražské FAMU. Policie se v roce 2016 při návštěvě čínského prezidenta zajímala o to, kdo povolil vyvěšení tibetské vlajky. Podle Akademického senátu šlo o bezprecedentní porušení svobody projevu.

V českém veřejném a akademickém prostoru se podle Znoje levicoví intelektuálové nechávají inspirovat diskusí v západním prostoru, kde je marxovská tradice v pozměněné podobě živá.

„Marxismus, o který se opíraly komunistické diktatury a poválečné režimy ve střední Evropě, je samozřejmě mrtvý, k němu se nikdo nehlásí, možná jen někteří lidé, kteří se pohybují kolem KSČM,“ doplňuje docent z Univerzity Karlovy.

Juncker na odhalování Marxovy sochy

Kontroverze vzbudilo i v Česku nedávné odhalení sochy Karla Marxe v německém Trevíru. Květnových oslav 200. výročí narození teoretika se účastnil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Český sněmovní výbor pro evropské záležitosti ho za to zkritizoval. „Zvláště vůči východním a středoevropským členským státům EU, které plně nesly tragické důsledky marxistických experimentů, je takový krok předsedy Evropské komise ukázkou naprosté necitlivosti a výsměchu k jejich historii,“ stojí v usnesení výboru.

Odhalení Marxovy trevírské sochy se neobešlo bez protestů, které uspořádala především protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). S projevem se jednoho z nich zúčastnil také bývalý český prezident Václav Klaus.

Postavení obřího Marxova pomníku podle něj řada lidí v Německu i Česku považuje „za výsměch dějinám, za výsměch obětem režimů, které vznikly na bázi Marxova učení, za výsměch dnešku“.

Monument zobrazuje Marxe s nakročenou levou nohou, v jedné ruce pak duchovní otec komunismu třímá knihu, druhou rukou si přidržuje kabát.

Odhalování sochy Karla Marxe v německém Trevíru v květnu 2018. | Foto: Wolfgang Rattay | Zdroj: Reuters

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme