Debata o Marxovi jako ‚protinárodní činnost‘? Polští policisté kontrolovali vědeckou konferenci

Dvousté výročí narození Karla Marxe nadále budí kontroverze. V Německu se protestovalo proti odhalení jeho sochy, v Polsku kvůli teoretikovi dokonce zasahovala policie na akademické půdě. Účastníky vědecké konference prošetřovala kvůli podezření z propagace totalitarismu. „Je to neslýchané porušení akademických svobod,“ říká organizátor konference. Ministr vnitra už se za zásah omluvil.

Štětín (Polsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pozvánka na německou výstavu o Karlu Marxovi v Trevíru (ilustrační foto). | Foto: Wolfgang Rattay | Zdroj: Reuters

Tři policisté se objevili na přednášce o díle Karla Marxe minulý týden v pátek, kdy konference Karel Marx: jeho čtenáři probíhala už třetí den. Od organizátorů si vyžádali občanské průkazy, část programu si nahrávali a fotili si publikace, které byly na místě. „Policie asi půl hodiny zkoumala, zda se nedopouštíme ‚protinárodní činnosti‘,“ řekl serveru iROZHLAS.cz filozof a spoluorganizátor akce Tymoteusz Kochan.

Plakát k polské konferenci o Karlu Marxovi, kterou pořádal časopis Nová Kritika a Štětínská univerzita. | Foto: Nowa Krytyka

Právě jeho časopis Nová Kritika, který vychází už 25 let a je veřejně dostupný, událost spolu s Filozofickým institutem Štětínské univerzity pořádal. Jde o cyklus konferencí, který trvá už od roku 2010.

Na konferenci o Marxově významu a díle, z cyklu Filozofické prameny moderní Evropy, vystoupilo na 26 profesorů a odborníků z několika polských univerzit. Mluvilo se třeba o „punkové interpretaci Marxe“, porovnávala se jeho raná i pozdní tvorba a vědci se věnovali i Antoni Gramscimu či Zygmuntu Baumanovi.

Podle informací Polské tiskové agentury policie zasáhla na žádost prokuratury kvůli podezření z „propagování totalitárních systémů“. O vysvětlení v pondělí s odvoláním na porušení školského zákona žádal rektor univerzity.

Ministr vnitra se omluvil

Policejní zásah na odborné konferenci podle filozofa Kochana nemá v novodobém Polsku obdoby. „Policie neinformovala a nepožádala rektora a neměla právo vstoupit na půdu Štětínské univerzity bez jeho souhlasu. Je to první takový případ po roce 1989 v Polsku, kdy kvůli odborné konferenci zasahovala policie na univerzitě. Jde o zastrašování, v civilizovaném světě je to něco neobvyklého. Je to barbarské, jde o úder proti akademickým svobodám,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Kochan.

Zásah zkritizovala už o víkendu neparlamentní levicová strana Razem. V pondělí se k věci vyjádřil i ministr vnitra ze strany Právo a spravedlnost Joachim Brudziński.

„Ministr se omluvil rektorovi univerzity i organizátorům konference a požádal místního policejního velitele o plné objasnění věci a kontrolu důvodů zásahu,“ stojí v prohlášení, které v pondělí odpoledne zveřejnil Brudzińského úřad. Ministr prý celé věci lituje.

‚V Česku si to nedovedu představit‘

Polský filozof Tymoteusz Kochan upozorňuje, že je Marx důležitou součástí evropského politického myšlení a debata o jeho díle je přirozená. „Kapitál je jednou z nejčastěji citovaných prací, je důležitý pro učebnice sociologie, jeho činnost byla velmi široká. Marx je pevnou částí sociologie, filozofie.“

KOMENTÁŘ Thomase Kulidakise: Může Karl Marx za oběti totalitarismu?

Číst článek

Podobný policejní zásah jako v Polsku je v Česku podle politologa Milana Znoje z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nepředstavitelný.

„Akademické svobody jsou u nás chráněné, uznávané. V akademickém prostředí je obecný konsenzus, že radikálně levicové myšlení patří do západní tradice a je možné, aby bylo předmětem vědeckého výzkumu,“ řekl Znoj serveru iROZHLAS.cz. V Polsku se podle něj prosadila koncepce národa a národní tradice a odmítnutí komunismus jako radikálního zla.

V Česku se podle Znoje zabývá Marxem pouze menší proud levicového myšlení. „Potom je zde mladá generace veřejných intelektuálů, lidí, kteří se pohybují v mediálním prostředí, a hlásí se k levicové tradici a jsou poměrně činorodí,“ říká.

V České republice vyvolal rozruch zásah policie na pražské FAMU. Policie se v roce 2016 při návštěvě čínského prezidenta zajímala o to, kdo povolil vyvěšení tibetské vlajky. Podle Akademického senátu šlo o bezprecedentní porušení svobody projevu.

V českém veřejném a akademickém prostoru se podle Znoje levicoví intelektuálové nechávají inspirovat diskusí v západním prostoru, kde je marxovská tradice v pozměněné podobě živá.

„Marxismus, o který se opíraly komunistické diktatury a poválečné režimy ve střední Evropě, je samozřejmě mrtvý, k němu se nikdo nehlásí, možná jen někteří lidé, kteří se pohybují kolem KSČM,“ doplňuje docent z Univerzity Karlovy.

Juncker na odhalování Marxovy sochy

Kontroverze vzbudilo i v Česku nedávné odhalení sochy Karla Marxe v německém Trevíru. Květnových oslav 200. výročí narození teoretika se účastnil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Český sněmovní výbor pro evropské záležitosti ho za to zkritizoval. „Zvláště vůči východním a středoevropským členským státům EU, které plně nesly tragické důsledky marxistických experimentů, je takový krok předsedy Evropské komise ukázkou naprosté necitlivosti a výsměchu k jejich historii,“ stojí v usnesení výboru.

Odhalení Marxovy trevírské sochy se neobešlo bez protestů, které uspořádala především protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD). S projevem se jednoho z nich zúčastnil také bývalý český prezident Václav Klaus.

Postavení obřího Marxova pomníku podle něj řada lidí v Německu i Česku považuje „za výsměch dějinám, za výsměch obětem režimů, které vznikly na bázi Marxova učení, za výsměch dnešku“.

Monument zobrazuje Marxe s nakročenou levou nohou, v jedné ruce pak duchovní otec komunismu třímá knihu, druhou rukou si přidržuje kabát.

Odhalování sochy Karla Marxe v německém Trevíru v květnu 2018. | Foto: Wolfgang Rattay | Zdroj: Reuters

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme