Začátek konce Kaczyńského, anebo opozice? Poláci po třech letech volí, vybírají zastupitele a starosty

První test spokojenosti voličů s národně konzervativní vládou a lakmusový papírek před volebními roky. Taková jsou očekávání od nedělního hlasování v polských komunálních a regionálních volbách. Jde o první hlasování od parlamentních voleb na podzim 2015, které vyneslo k moci stranu Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. „Jestli nepovládne alespoň v polovině regionů, bude mít strana problém,“ říká polský politolog Rafał Matyja.

Varšava (Aktualizováno: 14:21 21. 10. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński odvolil v neděli odpoledne ve Varšavě.

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński odvolil v neděli odpoledne ve Varšavě. | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Jako kdyby suverénní vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), která s přehledem zvítězila v roce 2015 v parlamentních volbách, na poslední chvíli znervózněla. Alespoň tak komentátoři hodnotili volební spot s tématikou migrace, který strana ve středu zveřejnila. 

Video ukazuje Polsko v roce 2020, ve kterém jsou na denním pořádku sexuální útoky imigrantů a agrese. Zodpovědní za to mají být komunální politici Občanské platformy, kteří mají chtít „přijímání uprchlíků“.

Vládnoucí strana tak na poslední chvíli otevřela v předvolebním boji téma migrace. To se přitom do té doby neřešilo. Vyhrocená kampaň jinak znovu odrážela rozdělení polské společnosti.

„Dvě největší formace PiS a Občanská koalice (Občanská platforma a Moderní) se snažily získat podporu prohlubováním celopolského konfliktu. PiS se snažil získat voliče deklarováním podpory celostátní vlády pro města i regiony, kde zvítězí její kandidáti. Občanská koalice mluví o nezbytnosti zastavení apetitu PiS na absolutní vládu,“ řekl v rozhovoru i pro iROZHLAS.cz přední polský politolog Rafał Matyja z univerzity v Novém Sączu.

Odposlechy a pozastavení reformy

Do kampaně strany Jarosława Kaczyńského přitom zasáhly dva problémy: na začátku října liberální server Onet.pl zveřejnil pět let staré odposlechy současného premiéra Mateusze Morawieckého z PiS.

Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice

Číst článek

Tehdejší ředitel velké banky na nich mluví vulgárně, vystupuje jako liberál a zvažuje i vstoupení do vlády hlavního protivníka Kaczyńského, tehdejšího premiéra Donalda Tuska z Občanské platformy (PO).

V poslední den kampaně pak přišlo z Lucemburku předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie, které pozastavilo účinnosti některých částí kontroverzní reformy nejvyššího soudu.

„Vymetání bahna“ ze soudnictví, jak o reformách mluví politici PiS, je přitom vlajkovou lodí vládnoucí strany. Z druhého tábora zní hlasy o cílených personálních čistkách a podřízení justice Kaczyńskému a jeho partaji. Varšavu za změny tvrdě kritizuje i Evropská unie, se zemí dokonce běží kvůli stavu právního státu procedura podle článku sedm unijní smlouvy.

Velká bitva o Varšavu

Hlavní volební střet se očekává ve Varšavě, kde už od jara běží velmi ostrá kampaň mezi kandidátem PiS Patrykem Jakým a Rafałem Trzaskowským z obhajující Občanské platformy.

Podle ve čtvrtek zveřejněného průzkumu agentury KANTAR Millward Brown pro soukromou televizi TVN by měl v přímé volbě primátora vyhrát Trzaskowski, konat by se ale mělo za dva týdny ještě druhé kolo.

Billboardy kandidátů na přímo voleného primátora Varšavy. Vlevo kandidát Občanské koalice Rafał Trzaskowski, vpravo kandidát PiS Patryk Jaki. | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

I když platí Varšava za liberální metropoli, v roce 2005 tu ve volbách dokázal zvítězit konzervativec a dvojče Jarosława Kaczyńského Lech - pozdější prezident. Občanskou platformu navíc ve městě zatěžuje takzvaná reprivatizační aféra s navracením pozemků.

Občanská koalice má přitom šance na vítězství i v dalších čtyřech největších polských městech: Krakově, Lodži, Vratislavi a Poznani.

Pro volby do regionálních zastupitelstev pak průzkum přisuzuje vítězství straně PiS se 33 %.

Reálné vítězství v těchto volbách nespočívá v tom, kdo získá nejvíce hlasů ve volbách do regionálních zastupitelstev, ale v tom, kdo bude vládnout. V roce 2014 se PiS podařilo sestavit radu v Podkarpatském vojvodství. Ve zbývajících 15 regionech vládla koalice Občanské platformy a Polské strany lidové, občas doplněná o Svaz demokratické levice nebo regionální seskupení. Zároveň výhra ve městech není vždy záležitostí některého z velkých uskupení, ale na nich nezávislých kandidátů,“ objasňuje interpretaci volebních výsledků politolog Matyja.

Začátek maratonu důležitých bitev

Podle Marka Migalského, politologa ze Slezské univerzity a bývalého europoslance za PiS, letošní komunální volby znamenají startovní čáru pro dlouhý volební maraton příštích let: evropských, parlamentních a prezidentských.

‚Paní na sex, nadržené kandidátky.‘ Polský starosta oplzle představoval kolegyně, ve straně skončil

Číst článek

„Jestli strana PiS nezíská žádné velké město a výsledek soupeření o regionální zastupitelstva neskončí jejím jasným vítězstvím, bude to znamenat, že uskupení Jarosława Kaczyńského se dá porazit a jeho pochod pro úplnou moc byl zastaven,“ napsal v týdnu Migalski pro středový deník Rzeczpospolita.

Rafał Matyja pak dodává, že Kaczyński potřebuje vyhrát v alespoň polovině regionů. „Důležité budou také detaily: rozložení podpory, perspektivy pro následující volby. Jestli bude ohroženo vítězství ve volbách do Sejmu, Kaczyński se určitě pokusí o nějaký politický zvrat,“ uvažuje politolog.

Poláci hlasují od nedělních 7 hodin do večerní 21. hodiny. Konečné výsledky se ale kvůli tempu sčítání a složitosti hlasování dají očekávat až během pondělí nebo i později. Většina voličů totiž odevzdává až čtyři vyplněné hlasovací lístky: pro starostu nebo primátora, pro obecního zastupitele, okresního zastupitele a zastupitele vojvodství, tedy jednoho z celkových 16 regionů.

Volební účast v polských komunálních volbách nepřekročila v historii 50 procent: v roce 2014 odvolilo 46 procent oprávněných voličů. V letošních volbách činila průběžná volební účast v poledne 15,62 %, oznámila to Státní volební komise.

Podivné 'volební ticho'

Volbám předcházelo tzv. volební ticho (cisza wyborcza), tedy přísné předvolební moratorium, které platí až do uzavření volebních místností v neděli ve 21 hodin.

Od půlnoci se nesmí agitovat - konat shromáždění, demonstrace a pochody, nesmí se už rozdávat volební materiály. Povoleny nejsou ani projevy a mediální vyjádření politiků, obzvlášť těch, kteří kandidují.

Komise žaluje Polsko kvůli reformě soudnictví. Vynucený odchod soudců ohrožuje nezávislost justice, píše

Číst článek

Přísná pravidla se týkají i online prostředí. Zakázáno je sdílení informací, fotek a dokumentů, které jsou návodné, ale také psaní komentářů na adresu kandidátů. Šířit se nesmí ani předvolební průzkumy. Za porušení zákazu hrozí pokuta ve výši až milion zlotých (šest milionů korun).

Velmi zřetelná volební výzva se v sobotu přesto objevila na titulce liberálního deníku Gazeta Wyborcza. „Hlasuj, ty víš jak”, stálo na ní ve ztvárnění podobnému známému protestnímu plakátu „KonsTYtucJA“ (hříčka se slovem ústava).

Konzervativní provládní deník Gazeta Polska pak měl na své sobotní obálce saranče. Zřejmě tím narážel na výrok předsedy Občanské platformy Grzegorze Schetyny, ve kterém Právo a spravedlnost přirovnal k sarančatům.

Deník fotkou jetele a titulkem „Saranče sní všechno, co je zelené“ také naráží na barvy a čtyřkístkový znak Polské strany lidové, která v minulých komunálních volbách zaznamenala v některých obvodech významný a nečekaný úspěch.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme