Jourová: Polsko a Maďarsko se rozhodly v řadě věcí jít vlastní cestou. Velké části Evropy se to hrubě nelíbí

Maďarsko a Polsko prohrály spor u Soudního dvora Evropské unie a hrozí jim, že přijdou o evropské dotace. Čerpání peněz z unijního rozpočtu má být totiž spojeno s dodržováním principů právního státu. „Doba se změnila a jednota je naše existenční nutnost. Co se ale nezměnilo, je nervozita evropských daňových poplatníků, aby jejich peníze nešly do zemí, kde by mohly sloužit autoritářskému režimu,“ upozorňuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Tento článek je více než rok starý.

interview plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ani ve světle současné rusko-ukrajinské krize a válečné hrozby prý nelze slevit z principů, na kterých je založena vzájemná důvěra evropských států.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Jana Bumby

„Jako eurokomisařka mám povinnost učinit vše pro to, aby byla naplněna litera zákona. Nařízení platí, slíbili jsme, že počkáme do verdiktu soudu, ten padl 16. února a musíme bezodkladně začít konat,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

V případě Polska za největší problém považuje národní justiční radu, která schvaluje soudce, a disciplinární komoru, která prý vyvíjí tlak na soudce, jenž rozhodují tak, jak se nelíbí „straně a vládě“.

Polsko argumentuje, že podobné orgány existují i v dalších unijních zemích. Podle Jourové toto ale komise vyčítá všem zemím, kde je v podobných orgánech příliš velká převaha politiků.

Soud EU zamítl žaloby Polska a Maďarska. Spojení právního státu a peněz je v souladu s právem

Číst článek

„Vytýkala jsem to například Španělsku, se kterým jsem loni intenzivně komunikovala, protože měli nakročeno k podobnému uspořádání,“ popisuje v Interview Plus.

„Daleko více teď sledujeme tendence v jednotlivých státech tak, aby se charakter justice nezměnil systémově, aby se nezpolitizovala tak, jako se to stalo v Polsku. Rozdíl je, že ve Španělsku to byla jedna instituce, kde jsme viděli tuto tendenci, kde jsme to raným dialogem odvrátili, ale tady vidíme systémové problémy v několika institucích,“ dodává.

Chráněné peníze

Jourová odmítá, že by Evropská komise měla jako jediná na Polsko a Maďarsko spadeno. Poukazuje na několik rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva i na řadu prohlášení evropských justičních orgánů, kdy Polsko přestává být uznáváno jako země, která vydává nezpochybnitelné verdikty, což brání například fungování evropského zatykače.

„Může to narušit celý evropský justiční systém, pokud se jedna země chová tímto způsobem,“ podotýká.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) verdikt soudního dvora označil za šalamounské rozhodnutí, podle rozsudku totiž není cílem trestat státy za porušování principů právního státu, ale pouze chránit peníze daňových poplatníků z unijního rozpočtu.

„Kdybychom navrhli jako komise nařízení, kde bude nějaká gumová věta, že pokud bude porušován právní stát v nějaké členské zemi, že budeme zastavovat peníze, tak by to nikdy neprošlo,“ reaguje Jourová.

V praxi tak půjde o to dokázat, že kvůli systémovým selháním v justici nejsou v dotyčných zemích dostatečně chráněny evropské peníze. „Úplně mimo jsou interrupce a práva menšin, což je velmi kritizováno. To tam není,“ připouští.

„Musím podotknout, že v řadě existenčně důležitých otázkách, zejména ekonomických, jsou Polsko a Maďarsko spolehlivými partnery Unie. Ale je zde i řada věcí, kde si tyto dvě země chtějí jít svou cestou. A velké části Evropy se to velmi hrubě nelíbí,“ uzavírá Jourová.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme