Polsko našlo svého Nicolase Wintona. Diplomat zachránil před nacisty stovky židů

Do knih zabývajících se dějinami holokaustu se nejspíš zapíše nové jméno. Polskému diplomatovi Aleksanderu Ładośovi a jeho tajné skupině se před holokaustem podařilo zachránit téměř 400 židů. Dosud o jeho hrdinském činu nikdo nevěděl. Připomíná tak příběh sira Nichoalase Wintona, který odvezl 669 židovských dětí z nacistického protektorátu do Velké Británie.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský diplomat Aleksander Ładoś působil v roce 1942 ve švýcarském Bernu | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Polsko

Polští hrdinové, o kterých dodnes téměř nikdo neslyšel. Tajné skupině vedené polským diplomatem Aleksanderem Ładośem se přitom podařilo zachránit před skoro jistou smrtí v koncentračním táboře na 400 židů.

Z nacisty okupovaného Polska je před 75 dostali na padělané pasy latinskoamerických zemí. Jejich příběh v úterý publikoval polský deník Gazeta Prawna, který prozkoumal stovky nepublikovaných dokumentů uložených ve švýcarském federálním archivu.

Padělané pasy z neutrálních zemí a USA

Ładoś byl totiž v roce 1942 velvyslancem ve švýcarském Bernu. A chtěl pomoci alespoň části ze 340 tisíců židů, kteří se tísnili ve varšavském ghettu. O život se tam nemuseli bát pouze ti, kdo měli pas nějaké neutrální země nebo Spojených států.

'Hrdina je člověk, když padne. Pak už je to jinak,' vzpomíná na válku muž, kterého zachránil Winton

Číst článek

Ładoś a jeho skupina vymysleli, jak tyto pasy židům zajistit. Byli do toho zapojeni jeho kolegové z velvyslanectví, představitelé židovských exilových organizací a klíčovou postavou byl honorární konzul Paraguaye Rudolf Hügli, který byl zároveň ve Švýcarsku notářem.

Právě Hügli padělání pasů kryl. Zpočátku si za to od polských diplomatů nechal platit, později to ale dělal zadarmo. První problém byl v tom, jak z varšavského ghetta dostat osobní údaje a fotografie židů. Část z nich se přes ostrahu podařilo propašovat, některé pak vynesli podplacení němečtí vojáci.

Každý ale tehdy vhodnou fotografii do pasu neměl, lidé proto posílali cokoliv, co mohli, třeba svatební fotografie, ze kterých se pak portrét vystřihl. Ve Švýcarsku se pak vyrobily padělané pasy Paraguaye, Hondurasu, Bolívie nebo Salvadoru.

Kódové označení Pasová záležitost

Pasy se pak už do ghetta nemusely složitě vracet, místo nich se jednoduše poštou poslaly kopie, které úředně ověřil právě Hügli.

Celá akce pod kódovým označením Pasová záležitost byla tajná, proto se o ní nikdo nedozvěděl. Veškerá komunikace se odehrávala pomocí diplomatických depeší. Deníku Gazeta Prawna se ale podařilo kontaktovat některé z potomků zachráněných.

Jeden z nich popsal, jak se tehdy lidé snažili něco si zjistit o zemích, jejichž pas najednou měli. Když se prý otec zeptal, jak se mluví v Paraguayi, tak prý dostal odpověď, že asi paraguaysky. 

Ładoś a jeho kolegové vydali přes 4000 falešných pasů, nakonec se jim ale podařilo zachránit jen asi 400 lidí. Většinu obyvatel varšavského ghetta pak nacisté poslali v létě roku 1942 na smrt do vyhlazovacího tábora Treblinka.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme