Velké ústupky polské vlády. Poslanci nečekaně zrušili část justiční reformy, kterou kritizuje Brusel

Polští poslanci ve středu rychle schválili změny ve fungování nejvyššího soudu. Soudci starší 65 let, které v červenci nuceně poslala do penze novela národně konzervativní vlády, se podle středečních úprav budou moci vrátit do práce. Varšava tak mění nejspornější část zákona, kvůli které Polsko u Soudního dvora EU zažalovala Evropská komise.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uprostřed předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński při hlasování v Sejmu (archivní foto) | Foto: Agencja Gazeta | Zdroj: Reuters

Debakl, prohra a kapitulace. Tak o expresně schválených změnách zákona o nejvyšším soudu aktuálně mluví polská opozice.

Kaczyńského stát je jako žralok, narůstá mu další řada zubů, říká bývalý šéf polského ústavního soudu

Číst článek

'V reformách budeme pokračovat!'

Návrh změny kontroverzního zákona dorazil do dolní komory parlamentu ve středu ráno, v jednu odpoledne se začal projednávat a ve čtyři odpoledne už ho poslanci 215 hlasy strany Právo a spravedlnost (PiS) ve třetím čtení schválili.

Pro byl i předseda strany Jarosław Kaczyński. Vláda přitom svou reformu až dosud neoblomně hájila a změny odmítala. „Návrh odpovídá očekáváním Soudního dvora EU a předběžným opatřením,“ představoval změny poslanec PiS Marek Ast. Návrh teď míří k posouzení do Senátu, tam má ale PiS pohodlnou většinu a očekává se jeho rychlé přijetí.

„Nesouhlasíme s rozhodnutím Soudního dvora, ale dodržujeme dříve přijaté závazky, že je potřeba dodržovat pravidla. Zachováváme všechny změny v soudnictví, které, i přes váš nesouhlas, budeme dál zavádět,“ řekl v Sejmu směrem k opozici ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Zbigniew Ziobro.

'Vláda prohrála, naštěstí pro Polsko'

Zatímco ministr mluvil, opozice skandovala „KFN“, tedy zkratku pro aktuální aféru podezření z přepočtu 240milionového úplatku v Komisi pro dohled nad finančním trhem. Podle opozice středeční novelou vláda odvrací od aféry pozornost.

‚Podkopání právního státu.‘ Čeští žalobci a advokáti společně odmítli omezení mlčenlivost v Polsku

Číst článek

„Tuhle věc jste prohráli, naštěstí pro Polsko, pro spravedlnost v Polsku. Ta věc je pro vás prohra a všichni to už víme, prohrál PiS, ale vyhrálo Polsko, Polky a Poláci,“ řekl v Sejmu poslanec opoziční Občanské platformy Robert Kropiwnicki.

Do práce se podle nové změny zákona vrátí 1. předsedkyně nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorfová a dalších 21 soudců nejvyššího soudu i nejvyššího správního soudu, které letos v červenci poslala do penze sporná novela.

Funkční období soudců se má podle čerstvé novely považovat za nepřerušené a věk odchodu do důchodu se vrátil na 70 let. Soud se přesto nevrací ke své původní podobě, od zavedení nových pravidel prezident jmenoval 39 nových soudců a změnila se i struktura soudu.

„Můžeme říct, že obsah návrhu eliminuje nezávažnější výtky, které k novele formuloval nejvyšší soud,“ řekl médiím ve středu odpoledne mluvčí nejvyššího soudu Michał Laskowski. Dodal, že přesto zbývá celá řada dalších otázek.

O výjimkách teď rozhoduje Duda

Loni schválený zákon snížil věk odchodu soudců nejvyššího soudu do důchodu ze 70 na 65 let. Podle zákona mohli soudci požádat prezidenta o prodloužení mandátu. Prezident tak může učinit dvakrát, pokaždé na dobu tří let.

‚Chybné a nešťastné.‘ Poslanci podpořili Maďarsko v řízení s unií, usnesení navrhla ODS

Číst článek

Neexistují však žádná kritéria, podle kterých se má prezident rozhodovat. Chybí také možnost odvolání nebo přezkumu u soudců, kteří s výsledkem žádosti nesouhlasí.

Stanovisko k žádosti soudců pak dává Národní soudcovská rada, která byla reformována zákonem z prosince 2017. Ta je v současnosti složena z parlamentem volených zástupců, členem je i ministr spravedlnosti Ziobro.

Podle kritiků zreformovanou soudcovskou radu ovládá PiS a její složení je v rozporu s evropskými standardy. To minulý týden konstatovala i Evropská síť soudcovských rad na zasedání v Bukurešti, na kterém pozastavila členství polskému orgánu.

PiS: vymetáme bahno

Reformu tvrdě kritizovala opozice, podle které se tak vládnoucí strana PiS zbavila nepohodlné předsedkyně soudu a dalších soudců. Vláda mluvila o „vymetání bahna ze soudnictví“ a reformu obhajovala potřebou dekomunizace soudů a zlepšením jejich fungování.

„Reforma nebude bez nových soudců nejvyššího soudu, musí se změnit soudcovská mentalita. Pokud chceme udělat změny, nemohou se soudci cítit jako v roli těch, kteří panují nad jinými složkami moci, nad společností, nad národem. Je potřeba se vrátit k roli toho krásného, ušlechtilého soudcovského povolání,“ řekl v červenci pro konzervativní televizi wPolsce.pl Stanisław Piotrowicz zvolený za Právo a spravedlnost (PiS).

Novelu tvrdě kritizovala Evropská komise, která ji také v září napadla u Soudního dvora EU. Ten v polovině října platnost reformy pozastavil. Podle komise podkopává reforma nezávislost soudnictví a porušuje unijní smlouvy, podle polské opozice se konzervativní vláda snaží odstranit více než dvě desítky soudců a nahradit je lidmi poplatnými vládní linii.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme