Komise žaluje Polsko kvůli reformě soudnictví. Vynucený odchod soudců ohrožuje nezávislost justice, píše

Evropská komise žaluje Polsko u Soudního dvora EU kvůli přijetí zákona o polském nejvyšším soudu. Ten podle komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Oznámila to v pondělí mluvčí komise. Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.

Brusel/Varšava (Aktualizováno: 14:12 24. 9. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova polského nejvyššího soudu ve Varšavě, | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

V pondělí oznámená žaloba na Polsko se týká zákona o nejvyšším soudu. Ten posílá do penze soudce, kteří dovršili věk 65 let i přes to, že jim neskončilo ústavou vymezené funkční období.

‚Neopodstatněné.‘ Varšava znovu odmítla výtky Evropské komise kvůli reformě justice

Číst článek

Komise se domnívá, že „polský zákon o nejvyšším soudu je neslučitelný s právem unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců“.

Předběžná opatření, která komise u soudu navrhuje, je pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, že soudci, kterých by se věc dotkla, by mohli nadále normálně pracovat.

Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu, včetně vedení soudu.

Kaczyński: část soudců nenávidí vlast

Podle opozice je reforma jen personální čistkou, jejímž cílem je sesadit nepohodlné soudce, a to včetně 1. předsedkyně soudu Małgorzaty Gersdorfové, která letos dovršila 65 let.

1. předsedkyně polského nejvyššího soudu Małgorzata Gersdorfová s náhrdelníkem s nápisem "Ústava" (Konstytucja). | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Vládnoucí strana pak mluví o dekomunizaci soudů a navracení spravedlnosti. 

Podle předsedy PiS Jarosława Kaczyńského část soudců trpí oikofobií, tedy odporem k domácímu okolí. Podle Kaczyńského jde o nenávist k vlastní zemi a vlastnímu národu. Řekl to v pondělí ještě před zveřejněním informací o žalobě.

Důvody změn v justici shrnul už v červenci předseda ústavněprávního výboru Sejmu Stanisław Piotrowicz.

„Reforma nebude bez nových soudců nejvyššího soudu, musí se změnit soudcovská mentalita. Pokud chceme udělat změny, nemohou se soudci cítit jako v roli těch, kteří panují nad jinými složkami moci, nad společností, nad národem. Je potřeba se vrátit k roli toho krásného, ušlechtilého soudcovského povolání,“ řekl v červenci pro konzervativní televizi wPolsce.pl Piotrowicz zvolený za Právo a spravedlnost (PiS).

Ještě v roce 2012 přitom Piotrowicz, který před rokem 1989 pracoval jako prokurátor, v parlamentu oceňoval výkonnost nejvyššího soudu a jeho fungování.

Vláda navíc před dvěma týdny v odpovědi na výtky Evropské komise odmítla obvinění, že novela zákona oslabuje nezávislost soudu. Varšava současně požádala unijní exekutivu, aby řízení proti Polsku zastavila.

‚Musí se změnit soudcovská mentalita, necouvneme.‘ Polská vláda urychluje personální změny v justici

Číst článek

Gersdorfová dál chodí do práce

Sama Gersdorfová zákon odmítá jako neústavní, odkazuje se na ústavou vymezené funkční období a dál chodí do práce, navzdory tomu, že zákon nabyl účinnosti v červenci. „Jsou podkopávány zásady trojího dělení moci a nezávislosti soudů. Zaváděné změny vedou ke konečnému ovládnutí soudnictví výkonnou mocí,“ varovala už na konci července v prohlášení Gersdorfová.

Sami soudci nejvyššího soudu v srpnu poslali Soudnímu dvoru EU sérii dotazů, jak mají kvůli spornému výkladu zákona postupovat. Odpověď tribunálu se očekává v řádech měsíců.

O výjimkách rozhoduje prezident

Loni schválený zákon snížil věk odchodu soudců nejvyššího soudu do důchodu. Podle zákona mohli soudci požádat prezidenta o prodloužení mandátu. Prezident tak může učinit dvakrát, pokaždé na dobu tří let.

Neexistují však žádná kritéria, podle kterých se má prezident rozhodovat. Chybí také možnost odvolání nebo přezkumu u soudců, kteří s výsledkem žádosti nesouhlasí.

Stanovisko k žádosti soudců pak dává Národní soudcovská rada, která byla reformována zákonem z prosince 2017. Ta je v současnosti složena z parlamentem volených zástupců, členem je i ministr spravedlnosti a zároveň generální prokurátor Zbigniew Ziobro.

Co unie vyčítá orbánovskému Maďarsku? Okleštění justice, bití migrantů, nesvobodná média i korupci

Číst článek

Podle kritiků zreformovanou soudcovskou radu ovládá PiS a její složení je v rozporu s evropskými standardy. To minulý týden konstatovala i Evropská síť soudcovských rad na zasedání v Bukurešti, na kterém pozastavila členství polskému orgánu.

Jen jeden ze sporů o reformy justice

Vztahy Bruselu a Varšavy se začaly komplikovat hned na začátku vlády strany PiS, která na podzim 2015 vyhrála volby. Nová vláda změnila složení ústavního soudu a odmítla ve Sbírce zákonů publikovat nálezy ústavního soudu, které rušily některé vládní kroky.

Evropská komise v reakci na dění kolem ústavního soudu začala přezkoumávat stav právního státu v Polsku. Olej do ohně přilily vládní reformy justice – o obecných soudech, nejvyšším soudu a Národní soudcovské radě, které i přes obtíže vláda prosadila v průběhu roku 2017.

Komise loni na konci prosince vyjádřila obavy o vládu práva v zemi a iniciovala spuštění „preventivní části“ článku 7.1 unijní smlouvy. Letos v březnu pak postup komise podpořili europoslanci.

Evropská komise od té doby už dvakrát informovala zástupce členských států o nejnovějším vývoji situace, svůj pohled na věc v evropských institucích nabízí také Varšava.

Filip Harzer, vid Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme