Napětí mezi Polskem a Německem stoupá. Důvodem jsou předvolební kampaň i válečné reparace

Vztahy mezi Polskem a Německem se výrazně ochlazují a už brzy by mohlo být ještě hůře. Na vině přitom nejsou ani diplomatické spory, ani přístup k válce na Ukrajině, ale hlavně předvolební kampaň, která se pak odráží i v politických rozhodnutích.

Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński.

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński. | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

Šéf polské vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynský momentálně objíždí zemi. Na předvolebních mítincích už nebrojí jenom proti Rusku, ale stále častěji i proti Německu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak chladné vztahy mezi Polskem a Německem analyzuje zpravodaj Českého rozhlasu v Berlíně

Například železničního dopravce Deutsche Bahn obvinil z xenofobie, protože údajně průvodčí z první třídy vyhnali jednoho polského europoslance a to prý čistě jen proto, že jde o Poláka.

Dopravce obvinění odmítá a považuje ho za naprosto nepodložené tvrzení. Nicméně Kaczynský na této a podobných historkách trvá a stále je opakuje.

Polsko chce na Kaczynského popud také požádat o reparace za druhou světovou válku. Právo a spravedlnost by od Německa chtěla vyplatit v přepočtu na 32 bilionů korun s tím, že vláda by to mohla oznámit už příští týden.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková to chce v pondělí ve Varšavě narychlo projednat se svým kolegou Zbigniewem Rauem a připomenout, že Polsko se nároků na odškodné dokonce už čtyřikrát v historii vzdalo.

Válka na Ukrajině nepomohla 

Vztahy mezi Berlínem a Varšavou jsou napjaté dlouho, a to už jen kvůli obavám, že strana Právo a spravedlnost oslabuje polskou demokracii, kvalitu médií a základy právního státu. Ale podle deníku Die Welt i magazínu Der Spiegel tomu válka přidala další dimenzi.

Poláci jasně stojí za Ukrajinci a to i přes složitou historii - oba národy proti sobě na začátku 20. století vedly nepsanou válku. Varšava odmítá jakékoliv kompromisy, co se týče války nebo zbrojních dodávek.

Polský vicepremiér Kaczyński oznámil rezignaci, chce se soustředit na parlamentní volby

Číst článek

Naopak Německo ve věci pomoci Ukrajině dlouhé měsíce trochu váhalo a část nejenom polské veřejnosti si podle Spiegelu říká, že tím politicky i morálně v očích mnoha lidí selhalo. A to i proto, že Berlín celá desetiletí pěstoval obchodní vztahy s Ruskem i přes všechna varování, například i z Polska.

Podobných třecích ploch mezi Německem a Polskem je celá řada. Nově mezi ně například patří zavedení cenového stropu na zemní plyn, které si Německo může díky svému rozpočtu finančně dovolit. Mnoho jiných zemí by se ale nedoplatilo, takže je to dost jednostranné řešení.

Vzájemným vztahům nepomohl ani nedávný pokus o vojenskou spolupráci, kdy Německo slíbilo Polsku náhradu za tanky, které daruje Ukrajině.

Jenže obě strany se nepochopily. Varšava očekávala, že dostane zbrusu nové Leopardy 2 a ne několik starších kusů, takže obvinila Berlín z porušování slova a od dohody okamžitě ustoupila.

Válečné reparace

Reparace za druhou světovou válku jsou od začátku projekt strany Právo a spravedlnost a předseda Kaczynský se k němu čas od času vrátí.

Podle opozičního předáka Donalda Tuska se to nedá vykládat jinak, než jako součást předvolební kampaně, při které chce Právo a spravedlnost sázet na protiněmecké nálady a vlastně ani nedomýšlí žádné důsledky.

Starosta Varšavy: Za válku platíme všichni, ale zatím pořád jen penězi, a ne krví

Číst článek

Není jasné, na čem se požadovaná částka zakládá. Už jen proto, že Polsko mělo před druhou světovou válkou úplně jiné hranice. Na jeho tehdejším území dnes leží velká část západní Ukrajiny, Běloruska a část Pobaltí.

Polsko ale výměnou za to zase dostalo tři velké německé provincie, kde jsou města jako Štětín, Gdaňsk nebo Vratislav. Už jen proto by se reparace jen velice obtížně počítaly. 

Podle spolkové vlády to ani nemá smysl, protože Varšava se jich už čtyřikrát dobrovolně zřekla. Poprvé to udělala už v roce 1953, ale tehdy to ještě mohlo být pod nátlakem Sovětského svazu, ale druhou dohodu pak uzavřelo v roce 1970, kdy se Spolkovou republikou pod vedením Willyho Brandta chtělo urovnat veškeré spory a začít spolupracovat.

Pak to potvrdilo ještě dvakrát - poprvé při znovusjednocování Německa, kdy Varšava odsouhlasila nové uspořádání hranic a zároveň jednoznačně odmítla jakékoliv reparace. Naposledy to Polsko zdůraznilo v roce 2004. Proto Berlín nevidí důvod, proč by se to mělo najednou měnit.

Václav Jabůrek, Michaela-Františka Kárná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme