Evropská unie si zatím nestanoví dlouhodobější závazky na snižování emisí oxidu uhličitého. Snahy Evropské komise o prosazení mylníků na roky 2030 až 2050 vetovalo Polsko. Jeho ekonomika je totiž velmi závislá na elektřině z uhelných elektráren. Na schůzce ministrů životního prostředí sedmadvacítky v Bruselu polský postoj podpořilo také Česko.

0:30 10. března 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proti závaznému přijetí cílů ke snižování emisí CO2 například v roce 2050 až o 80 procent se stavěly všechny země Visegradské skupiny. Byly ale ochotné přijmout je jen jako orientační cíle.

„Nikdo z nás nedokáže odhadnout, co se bude s ekonomikou dít v roce 2030, 2040 nebo 2050. Právě obráceně belo pro Českou republiku nepřijatelné, aby tady byly přijaty tvrdé závazky a tvrdá data,“ řekl po jednání ministr Tomáš Chalupa.

Polsko se ale bálo i toho a smetlo dílo dánské komisařky pro klimatické změny Connie Hedegaardové pod stůl. Má totiž strach, že i nezávazné plány by mohla Komise využít k vypracování návrhů směrnic, které by po jejich schválení mohly povinnosti členským státům uložit.

Náklady na splnění takových závazků by mohly výrazně snížit schopnost polskému i našemu průmyslu konkurovat zbytku světa.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít