Duda podepsal polský 'zákon o holokaustu', obratem ho ale pošle k soudu kvůli svobodě slova
Polský prezident Andrzej Duda se rozhodl podepsat zákon o holokaustu a historii Polska za druhé světové války, zároveň ho ale pošle k posouzení ústavnímu soudu. Novela v posledních týdnech vzbudila široké mezinárodní kontroverze a zhoršila vztahy Polska s Izraelem, Ukrajinou i Spojenými státy. Svůj podpis Duda k novele připojil v úterý večer, oznámil Prezidentský palác.
Schválený zákon zavádí pokutu nebo až tříletý trest vězení za veřejné připisování podílu či spoluodpovědnosti za zločiny nacistické říše Polsku či Polákům, pakliže to je v rozporu s fakty a skutečností.
'Jsme rozčarovaní, ohrozíte svobodu slova.' Američané ostře reagují na polský zákon o holokaustu
Číst článek
'My nikdy'
Andrzej Duda v úterý dopoledne zopakoval, že zákon považuje za velmi důležitý. Znovu také zdůraznil, že Polsko a polský národ se nikdy žádným způsobem systémově nepodílely na holokaustu. V úterý večer pak prezident zákon podepsal.
„Ze strany jednotlivců to ale bylo různě. Nejvíc držitelů ocenění Spravedlivý mezi národy za pomoc Židům je z Polska. Hrozil jim trest smrti. Byli tu ale i vyděrači, udavači a kolaboranti, byl tu i obrovský strach a nikdo z nás si nedokáže představit tehdejší pocity,“ řekl prezident ve více než dvacetiminutovém projevu, který z velké části věnoval historii vztahů Židů a Poláků.
Podle Dudy je věc je závažná a bolestivá a vyvolala nezvykle mnoho emocí a pochybností. Prezident se tudíž sice zákon rozhodl podepsat, tím tak vejde v platnost, ale poté ho kvůli dvěma částem pošle k posouzení ústavnímu soudu. Ten má mimo jiné posoudit, zda zákon neomezuje svobodu slova a také přiměřenost trestu.
Ústavní soud sám byl předmětem ostrého politického sporu po volbách v roce 2015, ve kterých vyhrála strana Právo a spravedlnost (PiS). Vláda změnila způsob rozhodování soudců a zpětně zneplatnila volbu několika z nich. Úřad vlády pak odmítl vyhlásit ve Sbírce zákonů nález ústavního soudu, který změny ve fungování instituce rušil. Tyto zásahy kritizuje Evropská komise, která v lednu 2016 zahájila s Polskem proceduru přezkumu právního státu v zemi.
Vláda se vydala slepou uličkou, diplomacie se sype, říká historik k polskému 'zákonu o holokaustu'
Číst článek
Nevole z Izraele i ze zámoří
Izraelci a Američané chápou zákon jako pokus o vymazání činů polských vyděračů, udavačů a kolaborantů, kteří se podíleli na masakrech a vyvražďování Židů. Přímo s Izraelem pak Poláci kvůli novele vedou nezvykle ostrý konflikt.
Ještě v úterý dopoledne se k polské novele vyjádřil ukrajinský parlament, poslanci v usnesení odsoudili a vyzvali prezidenta Dudu k tomu, aby zákon vetoval. Ukrajincům vadí to, že zákon odsuzuje předválečný ukrajinský nacionalismus a banderovce i to, že se v něm píše o masakru na Volyni.
Polské emoce
V pondělí večer před Prezidentským palácem demonstrovali odpůrci i příznivci zákona. Radikální nacionalistické a fašizující organizace prezidenta vyzvaly, aby zákon podepsal. Na transparentech stálo mimo jiné „Sundej si jarmulku a podepiš“.
„Jedna z největších diplomatických krizí od roku 1989 ve vztazích mezi Polskem a Izraelem a Polskem a USA ukázala, že nemáme instituci, který by bránila polský zdravý rozum. Prezident se rozhodl špatně, pod nátlakem strany, antisemitů a národovců. Podpis prohloubí krizi,“ řekl v reakci na Dudovo rozhodnutí předseda klubu poslanců opoziční Občanské platformy Sławomir Neumann. Podobně reagovala i předsedkyně menší opoziční strany Moderní Katerzyna Lubnaueroá
Podle mluvčí PiS Beaty Mazurekové udělal prezident dobrý krok. K podpisu zákona už o víkendu vyzval předseda PiS Jarosław Kaczyński.
