Horké chvíle pro Dudu. ‚Označovat Trzaskowského za arcilotra už na další Poláky nezabere,‘ míní expert
Klíčový spojenec konzervativní strany Právo a spravedlnost, nebo liberální starosta Varšavy, který do prezidentského klání vstoupil na poslední chvíli? Po prvním kole polských voleb je jasné, že se závěrečný souboj odehraje právě mezi Andrzejem Dudou a Rafalem Trzaskowským. Jejich šance jsou vyrovnané a vládě jde o hodně. „PiS vede proti Trzaskowskému ostrou kampaň, teď ale potřebují dosáhnout i na umírněnější voliče,“ tvrdí odborník Vít Dostál.
Vítězství ve druhém kole polských prezidentských voleb, které se uskuteční v neděli 12. července, nemá jisté ani jeden z nich. S jistotou lze ale říct, že Polsko čekají dva týdny velmi vyhrocené kampaně.
Sčítání hlasů v Polsku se blíží ke konci. V druhém kole prezidentské volby se střetnou Duda a Trzaskowski
Číst článek
Zatímco současný prezident a důležitý spojenec vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda z prvního kola voleb odešel se ziskem zhruba 44 procent hlasů, na druhém místě skončil se 30 procenty hlasů liberální primátor Varšavy a představitel opoziční Občanské koalice Rafal Trzaskowski, který ještě před pár měsíci o kandidatuře na prezidenta možná ani nepřemýšlel.
„S ohledem na předvolební průzkumy zveřejněné v posledních dvou týdnech se dal podobný výsledek očekávat. Pokud se na to ale podíváme optikou situace, která v Polsku byla před měsícem a půl, je to pro Dudu zklamání. Do určité míry si totiž věřil na vítězství v prvním kole,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na polskou politiku Vít Dostál, který působí jako ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Do polského prezidentského klání totiž zásadním způsobem promluvila probíhající pandemie koronaviru. Kvůli protiepidemickým opatřením Poláci v posledních měsících vídali v televizi hlavně Andrzeje Dudu, který měl kvůli pandemii mnohem větší prostor v médiích než jeho protikandidáti. Ti kampaň vedli buď online, nebo ji nerealizovali téměř vůbec. Situace kolem pandemie nicméně zapříčinila i to, že se původně květnový termín voleb posunul na červen, díky tomu pak měla nejsilnější opoziční strana čas změnit výběr.
„Hlavním přelomem byl nástup Trzaskowského do pozice kandidáta opoziční Občanské koalice. Tato změna přinesla do kampaně úplně novou dynamiku. Svým způsobem se tak na výsledcích prvního kola odrazila i pandemie, kvůli které se volby posunuly. To zároveň Občanské koalici umožnilo kandidáta vyměnit,“ dodává Dostál.
Trzaskowski dokázal voliče upoutat natolik, že předehnal ostatní horké kandidáty nastoupené proti Andrzeji Dudovi, v prezidentském klání si rychle vybojoval druhé místo a nyní má nemalou šanci vyhrát úplně.
Trzaskowského charisma
Osmačtyřicetiletý primátor Varšavy převzal kandidaturu za opoziční Občanskou koalici po Malgorzatě Kidawové-Blońské, která propadla v předvolebních preferencích a odstoupila. Novou tváří prezidentského souboje se tak v polovině května stal právě Trzaskowski, který okamžitě po nominaci začal stoupat v žebříčcích předvolebních průzkumů.
Na dodání nejméně 100 tisíc podpisů potřebných ke kandidatuře na prezidenta měl šest dní, přinesl jich ale více jak 1,6 milionu. Do boje tak vstoupil velmi dynamicky.
„Trzaskowski je velmi dobře pochopitelný pro voliče ve věku do 45 let. Dokáže zaujmout lidi, kteří patří do demografického boomu od 70. let. Je velká voličská skupina, která si spojuje budoucnost Polska s tím, co přináší. On je prostě typ člověka, kterému věříte, že vyhraje. To Malgorzata Kidawová-Blońská nebyla,“ popisuje Dostál.
S rouškou a vlastní propiskou. Poláci volili prezidenta za přísných hygienických podmínek.
Číst článek
Hlavní opoziční strana si vybrala dvaašedesátiletou místopředsedkyni polského parlamentu jako svou kandidátku na úřad prezidenta v polovině prosince. Měla šanci oslovit centristy i konzervativce a hlavně nerozhodnuté voliče, podle Dostála jí ale chybělo charizma, díky kterému by přesvědčila voliče, že dokáže Andrzeje Dudu porazit.
Charizma je naopak předností Trzaskowského – varšavského rodáka, který studoval mezinárodní vztahy a diplomacii a který byl v roce 2009 zvolený do Evropského parlamentu a o šest let později také do dolní komory polského Sejmu. V kampani mu navíc pomohlo i to, že se dokázal šikovně odpoutat od své strany a spolustraníků, se kterými se na veřejnosti příliš neukazuje.
„Odstřihnul se od osobností, které v Česku velmi dobře známe a které si představujeme pod druhým Polskem, které teď nevládne – od Donalda Tuska po Radosława Sikorského, kteří polskou společnost velmi polarizují. Přestože Trzaskowski byl v jedné z vlád Donalda Tuska na pozici ministra informatiky a byl také prvním náměstkem ministerstva zahraničních věcí ještě za vlády Ewy Kopaczové, není s předchozí neoblíbenou garniturou tak spojovaný a v tom je jeho síla,“ vysvětluje Dostál.
Trzaskowskému navíc hraje do karet i to, že jedno vítězství proti straně Právo a spravedlnost už v kapse má. Primátorem Varšavy se stal poté, co v roce 2018 hned v prvním kole porazil kandidáta za vládní PiS Patryka Jakiho, který je jedním z autorů kontroverzních soudních reforem v Polsku.
„Úspěch člověka, který dokáže porazit velmi silné Právo a spravedlnost, mu podle mě velmi pomohl ve snaze znovu získat voliče, kteří stojí proti PiS, ale ztratili důvěru v Občanskou koalici,“ míní analytik AMO.
Uhraje to PiS na podporu rodin?
Mezi obyvateli polské metropole se tak Trzaskowski těší nemalé podpoře, kvůli svému působení ve vedení hlavního města ale sklízí i kritiku – mimo jiné kvůli tomu, že zatím nesplnil drtivou většinu svých předvolebních slibů, nebo že se postavil na stranu údajných podvodníků ve velkých restitučních skandálech.
Polsko zažilo barvitý konec kampaně před nedělními prezidentskými volbami
Číst článek
Konzervativce také loni v březnu pobouřilo, když Varšava pod vedením Trzaskowského přijala takzvanou Chartu LGBT, jejímž cílem je kromě jiného usnadnit život lidem s menšinovou sexuální orientací nebo zavést ve školách sexuální výchovu podle standardů Světové zdravotnické organizace.
Podle komentátorů by se Trzaskowski jakožto prezident navíc mohl zasadit o liberalizaci polských potratových zákonů, které patří k nejpřísnějším v Evropě. Šéf vládní strany PiS Jaroslaw Kaczynski proto tvrdí, že by jeho případné vítězství ve volbách uvrhlo zemi do „těžké politické, sociální i morální krize“.
Tím hlavním, co proti liberálnímu kandidátovi PiS může před druhým kolem voleb použít, je ale sociální politika a podpora polských rodin.
„Duda je garantem udržení různých sociálních programů, které PiS v roce 2015 spustilo. To může dobře fungovat, protože pro řadu lidí sociální programy skutečně znamenaly hodně. To, že dostávají 500 zlotých jako příspěvek na dítě, je pro některé rodinné rozpočty významná položka. Pokud PiS bude akcentovat, že Trzaskowski hlasoval proti zavedení programu 500 plus a že v době, kdy byl ve vládě, stát rodiny dostatečně nepodporoval, může to PiS pomoct,“ tvrdí Dostál.
Ostré dva týdny
Jaké tedy má Trzaskowski šance Dudu ve druhém kole porazit? Podle nejnovějších průzkumů se preference obou kandidátů jeví velmi vyrovnaně. Dudovi by dalo hlas 47 procent voličů, zatímco Trzaskowskému 45 procent, uvedla agentura Kantar. Šetření agentury IPSOS pak uvádí, že by 47 procent podpořilo Trzaskowského a 43 procent Dudu. Pro oba tak bude velmi důležité, jak budou hlasovat voliči, jejichž kandidáti se do druhého kola nedostali.
Donald Trump přivítal Andrzeje Dudu v Bílém domě. Prezidenti ocenili vztahy Polska a Spojených států
Číst článek
„Bude velký souboj o ohlasy kandidátů, kteří do druhého kola nepostoupili, a stejně tak o hlasy lidí, kteří v prvním kole nehlasovali, ale ve druhém kole pravděpodobně budou. Většinou to bývá tak, že ve druhém kole je účast ještě větší než v tom prvním. A o tuto mobilizaci různých voličů se budou kandidáti velmi snažit. Uvidíme, jakou zvolí taktiku,“ podotýká odborník na polskou politiku.
Už první kolo přitom ukázalo, že Poláci mají o volby rekordní zájem. Navzdory přísným hygienickým opatřením, kvůli kterým lidé mnohdy čekali před hlasovacími místnostmi i hodinu, přišlo 64,4 procenta voličů. To je pro první kolo prezidentských voleb nejvyšší volební účast od roku 1995, kdy činila 64,70 procenta.
Podle pozorovatelů by Trzaskowski měl získat značnou část hlasů nezávislého publicisty a televizního moderátora Szymona Holowniy, který se 14 procenty hlasů skončil třetí. Stejně tak se očekává, že ho ve druhém kole podpoří příznivci levicového kandidáta Roberta Biedroně, který ale získal jen lehce přes dvě procenta.
Otázkou zůstává, na jakou stranu se přikloní voliči Krzysztofa Bosaka, který zastupuje krajně pravicové uskupení Konfederace.
„Voliči Bosaka – většinou mladší, ekonomicky aktivní muži – jsou hodnotově velmi konzervativní, ale z ekonomického hlediska patří mezi velmi liberálně laděné lidi, kteří chtějí volný trh a málo zásahů ze strany státu. Duda a PiS ale na zásazích do ekonomiky a silných sociálních programech v posledních pěti letech postavily své vládnutí,“ říká Dostál s tím, že Trzaskowski se jistě pokusí část těchto voličů dostat na svou stranu.
Prohra jako čára přes rozpočet
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že proti Dudovi stojí velmi silný kandidát. I proto se očekává, že kampaň bude i na běžně tvrdé poměry polské politiky v příštích dvou týdnech velmi vyostřená.
„V Polsku je kampaň vždy vyhrocená a toto nebude žádná výjimka. PiS vede v polské veřejnoprávní televizi proti Trzaskowskému velmi ostrou kampaň, teď ale potřebují dosáhnout i na umírněnější voliče. Přesvědčovat lidi, že Trzaskowski je arcilotrem, už na nikoho dalšího fungovat nebude. Pokud PiS bude chtít získat hlasy ostatních kandidátů, bude jim muset něco nabídnout,“ míní ředitel Výzkumného centra AMO.
Podivný ‚americký‘ Polák a urážky sexuálních menšin. V Polsku končí kampaň před volbami
Číst článek
Vládním konzervativcům jde přitom o hodně. V říjnu sice vládnoucí trojkoalice obhájila v Sejmu většinu, ztratila ale tu v senátu. Od podzimu tak senátní opoziční koalice vrací do sněmovny zákony a odchod Dudy z prezidentského křesla by pro PiS znamenal další potíže.
„Prezident má v Polsku poměrně výraznou moc. Když prezident vetuje zákony, Sejm potřebuje najít alespoň třípětinovou většinu, která by zákon protlačila. Nestačí jen nadpoloviční většina dolní komory, jako je to třeba v případě České republiky,“ vysvětluje Dostál pro iROZHLAS.cz.
Třípětinovou většinou ale sjednocená pravice, kde má Právo a spravedlnost dominantní roli, v Sejmu nemá. Vládnoucí konzervativní strana v posledních letech ovládla klíčové posty polského veřejného života a její vláda se dostala do sporů s Evropskou komisí kvůli obavám z porušování principů právního státu a z porušování unijních hodnot. K tomu, aby konzervativci mohli dál prosazovat svůj volební program, je přitom udržení Dudy na postu prezidenta naprosto klíčové.
„Pokud se objeví prezident, který nepůjde vládě na ruku jako Andrzej Duda, byl by to pro ně velký problém. Dudovi se přezdívalo ‚propiska Jarosława Kaczyńského‘, protože to, co mu přišlo z Parlamentu, asi až na čtyři výjimky podepisoval. Duda je spojenec vlády a v momentě, kdy ho mít nebudou, byl by to pro realizaci všech velkých plánů a snů Kaczyńského velký problém,“ uzavírá Dostál.
