Protesty nepodporují jen mladí lidé. Situace může eskalovat příští týden, říká polská překladatelka

Varšava zažila minulý týden největší protesty za posledních 30 let. Namířeny jsou proti rozhodnutí polského ústavního soudu, jež zásadně omezilo možnost legálních potratů. Pomůže výzva k dialogu, kterou protestujícím adresoval polský premiér? A o co všechno jde mladým ženám a mužům, kteří se staví proti vládní protipotratové politice? O situaci v Polsku mluvila na Radiožurnálu tlumočnice a překladatelka Hanna Marciniaková, která působí v Praze.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strajk kobiet: protesty proti zákazu potratů v Polsku | Foto: Czarek Sokolowski | Zdroj: ČTK/AP

Polský ústavní soud před dvěma týdny dospěl k závěru, že zákonná úprava, která v Polsku umožňuje potrat v případě, že je plod poškozený, je protiústavní. Podle statistik tím znemožní 98 procent potratů, které se v Polsku provádějí. Tato zákonná možnost přitom platila od roku 1993. Co se stalo? Proč ústavní soud měl právě teď potřebu ji zrušit?
Tento zákon platí 27 let. Byli jsme svědky několika pokusů této i předchozí garnitury o jeho různé změny. Není to poprvé, ale poprvé se jedná o pokus obejít legislativní cestu, jak té změny docílit.

Dříve se PiS a Kaczyński snažili o návrh zákona, který sněmovna schválila, což se setkalo s obrovskou vlnou protestů. To bylo v roce 2016, 2017 i 2018. Teď se Kaczyński rozhodl tuto cestu obejít a nastolit nové řešení pomocí ústavního soudu, který je protiústavní, protože v něm zasedají soudci, kteří na to nemají oprávnění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidé v Polsku nedemonstrují jen proti zákazu potratů. Sledujeme proměnu celé polské společnosti, tvrdí Hanna Marciniaková

Na rozhodnutí polského ústavního soudu reagovali Poláci protesty. Ty byly spontánní, nebo mají hlavního organizátora?
Můžeme mluvit o nějaké skupině, která je organizuje, protože už od roku 2016 existují uskupení, která jsou proti tomu zákazu. Existuje nějaká síť, kterou Kaczyński nezáměrně vytvořil už dřív. Ta se aktivizuje v souvislosti s tím, co vláda vymyslí. Na druhou stranu musím ale říct, že protesty jsou velmi spontánní. Já jsem byla shodou okolní před týdnem v polské obci, která mohla mít asi 500 obyvatel, a i tam jsem viděla plakáty protestujících.

Kdo všechno se do nich zapojuje? Jsou to mladí lidé, nebo je to průřez celou společností?
Řekla bych, že je to průřez polskou společností. Podpora je napříč generacemi. Jsou to šedesátníci i dvacátníci a nejsou to jen ženy.

Příští týden bude Polsko slavit Den nezávislosti. Každý rok se koná pochod. Může být i tohle momentem nějaké eskalace?
Obávám se, že dojde k násilnému střetu. Před několika dny byl průvod protestujících ve Varšavě napaden polskými rowdies, kteří do davu házeli petardy a Molotovovy koktejly. Bojím se, že to 11. listopadu bude jen horší.

Mluvíme o potratech jako o důvodu protestů. Když se ale podíváme na lidi v ulicích polských měst, demonstrují opravdu jen proti rozhodnutí ústavního soudu, nebo je to pro některé z nich záminkou a jde jim o jiné věci?
Myslím si, že to není záminka, ale že to rozhodnutí soudu byla rozbuška. Kaczyński se soustavně snaží tuto dohodu porušit, takže lidem došla trpělivost. Spoustě lidem už došla trpělivost také kvůli chybějícím opatřením proti koronaviru, kvůli nedodržování opatření a také kvůli tomu, že nejsou kompenzace pro živnostníky. Není to jen o tom, že šli lidé protestovat proti tomu zákonu, ale i proti státu, aby přestal podporovat katolickou církev. Celkově si myslím, že máme co do činění s proměnou polské společnosti.

Celý záznam Dvaceti minut Radiožurnálu si poslechněte v audiu.

Tomáš Pancíř, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme