Prolomení ledů? Morawiecki povečeřel s Junckerem, řešili sporné reformy justice

V poledne polský premiér obměnil ministry své vlády, večer už pak v Bruselu jednal s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem mimo jiné o horkém tématu spuštění článku 7.1 a stavu právního státu v Polsku. Náhlý zvrat se od návštěvy neočekával. Večeře se protáhla až do pozdních hodin. Setkání bylo konstruktivní, stojí ve společném prohlášení.

Brusel (Aktualizováno: 23:13 9. 1. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský premiér Mateusz Morawiecki a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Bruselu | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Úterní schůzka byla prvním dvoustranným setkáním předsedy vlády s předsedou Evropské komise od parlamentních voleb v roce 2015, po kterých se Právo a spravedlnost chopilo moci.

Velké změny v polské vládě. Skončili kontroverzní ministři, překvapivě i 'pan Smolensk'

Číst článek

Morawiecki jel do Bruselu s vírou v to, že „polská vláda přesvědčí o svých řešeních velkou část veřejného mínění, dokonce i v unii“. Věřím dialog, v rozhovory, ve vysvětlení,“ řekl na začátku ledna premiér o sporu ohledně reforem justice.

Juncker v pondělí prohlásil, že unie nevede s Polskem válku, dodal ale, že chce, aby obavy komise byly brány vážně.

Dobrá atmosféra

Večeře delegací se protáhla do pozdního večera, Morawiecki pak podle polských médií mluvil s Junckerem mezi čtyřma očima.

„Atmosféra je velmi, velmi dobrá. Rozhovory se týkají konkrétních věcí. Jde to lépe, než jsme mohli očekávat,“ cituje portál Wpolityce jednoho ze členů polské delegace. Výstupem setkání bylo společné tiskové prohlášení.

Podle něj Morawiecki s Junckerem vedli „širokou a konstruktivní diskusi“. Řešili integraci, energetiku, migraci a nevyhnuli se právě ani stavu právního státu. Oba politici se mají sejít znovu. Pokroku chtějí dosáhnout do konce února.

Polský premiér Mateusz Morawiecki a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Problémy od podzimu 2015

Vztahy Bruselu a Varšavy se začaly komplikovat hned na začátku vlády Práva a spravedlnosti, které na podzim 2015 vyhrálo volby. Nová vláda změnila složení ústavního soudu a odmítla ve Sbírce zákonů publikovat nálezy soudu, které rušily některé vládní kroky.

Evropská komise v reakci na dění kolem ústavní soudu začala přezkoumávat stav právního státu v Polsku. Olej do ohně přilily vládní reformy justice – o obecných soudech, nejvyšším soudu a Národní soudcovské radě, které i přes obtíže vláda prosadila v průběhu roku 2017.

Maďarsko stojí za Polskem, řekl Orbán. S Morawieckým probírali sílu Visegrádu a migraci

Číst článek

Komise na konci prosince vyjádřila obavy o vládu práva v zemi a iniciovala spuštění článku 7.1 unijní smlouvy. V tom se hovoří o nebezpečí závažného porušení hodnot Evropské unie. Hlasováním o tom rozhodnou členské státy 4/5 většinou.

Polsku už slíbilo podporu Maďarsko. Morawiecki si pro příslib přijel do Budapešti za Orbánem. „Současný postup proti Polsku nemá žádný věcný základ a samotná procedura není regulérní,“ řekl pak v rozhovoru pro polskou TVP maďarský premiér Viktor Orbán.

Jednání Morawieckého a Junckera se mělo týkat i žalob, které komise podala na Polsko, Česko a Maďarsko kvůli jejich odmítavému postoji k přerozdělování migrantů v rámci EU podle kvót. Dalším sporným tématem k řešení mohlo být kácení v chráněném Bělověžském pralese na východě Polska.

Stropnický: problém existuje

Český ministr zahraničí Martin Stropnický v úterý v Bruselu českým novinářům podle ČTK řekl, že diskuse Morawieckého s Junckerem je nadějný krok a diskuse je základem řešení. Připomněl, že také ČR chce „některé své problémy“ řešit v dialogu - český premiér Andrej Babiš zamíří do Bruselu na setkání s Junckerem 29. ledna.

Podle Stropnického polská justiční reforma určité otázky vzbuzuje a poukázal na to i český Ústavní soud. „Nemůžeme dělat, že ten problém neexistuje,“ upozornil ministr. Zároveň však Praha nechce oslabovat práci a význam Visegrádské skupiny, jejímiž členy jsou kromě ČR a Polska také Slovensko a Maďarsko.

Článek 7.1

Na odůvodněný návrh jedné třetiny členských států, Evropského parlamentu nebo Evropské komise může Rada většinou čtyř pětin svých členů po obdržení souhlasu Evropského parlamentu rozhodnout, že existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty uvedené v článku 2*. Před přijetím tohoto rozhodnutí vyslechne Rada daný členský stát a může stejným postupem podat tomuto státu doporučení. Rada pravidelně přezkoumává, zda důvody, které ji k takovému rozhodnutí vedly, stále trvají.

*článek 2: Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme