Polsko ustoupilo. Motivy ze Lvova ani z Vilniusu na polských pasech nebudou

Polsko se už víc než rok dopředu chystá na oslavy 100. výročí získání nezávislosti a s listopadovým svátkem má být spojené také vydání jubilejních pasů s motivy z polské historie. „Navrhni s námi polský pas 2018“, to je název ankety polského ministerstva vnitra, která kvůli historickým symbolům způsobila roztržku Polska s Ukrajinou a Litvou. Poláci teď ustoupili a dva sporné motivy ze Lvova a Vilniusu na své pasy neumístí.

Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hřbitov polských orlat ve Lvově | Foto: Viktor Daněk | Zdroj: Český rozhlas

Provokace, nebo chyba? Ukrajina je trochu přecitlivělá, říká historik o kauze polských pasů

Číst článek

Národní historické motivy měli lidé vybrat v anketě pořádané ministerstvem vnitra. Nabídka motivů ale vzbudila nevoli Ukrajiny a Litvy. Poláci totiž k obrázkům připomínajícím polské dějiny zařadili i hřbitov polských Orlat v západoukrajinském Lvově a Bránu rozbřesku v litevském Vilniusu.

„Je to pro Poláky důležité místo. Když se tady člověk projde, pochopí proč. Jsem tady jen jako turista, ale i tak to člověka vezme za srdce. Jsou tady pochovaní lidé, kteří dali život za vlast,“ řekl v srpnu ve Lvově zpravodajovi Českého rozhlasu Viktoru Daňkovi jeden z polských návštěvníků hřbitova.

Obě země proti umístění těchto objektů na polské pasy protestovaly. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dokonce nápad umístit lvovský hřbitov do polských jubilejních pasů označilo za nepřátelský krok a poslalo do Varšavy protestní nótu.

Lvov

Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 svedli o Lvov a jeho okolí Ukrajinci a Poláci boj. Lvovská orlata, po kterých nese hřbitov jméno, byly polské mládežnické bojové oddíly. Krátce na to Poláci o Lvov bojovali ještě jednou ze SSSR. V obou případech vyhráli. Druhá světová válka ale překreslila mapy Evropy a Lvov připadl Sovětskému svazu a po jeho rozpadu Ukrajině.

Podobně nespokojeně reagovala také Litva. Na pasech se měla totiž objevit také Brána rozbřesku, jedna z nejvýznamnějších památek ve Vilniusu. Gotická stavba z počátku 16. století je důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II.

Místo hřbitova malý bojovník

 „Pokud jde o hřbitov ve Lvově, rozhodl jsem o tom, že místo něj bude představena postava Antosie Petrykiewiecze,“ řekl v pondělí ministr Mariusz Błaszczak s tím, že na ministerstvo dorazilo mnoho názorů a doporučení úřadu dala, vzhledem k některým kontroverzím, i expertní komise.

Petrykiewicz byl chlapec, který bojoval na polské straně. Zemřel ve 13 letech a stal se nejmladší nositelem polského řádu Virtuti Militari. Pohřben je právě na lvovském hřbitově.

Na pasech se nakonec objeví například Józef Piłsudski či motiv bitvy u Varšavy v roce 1920. Motiv litevské brány nahradí nápis z hrobu matky Józefa Piłsudského Marie. V anketě na speciální webové stránce se do hlasování zapojilo 763 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme