Polsko ustoupilo. Motivy ze Lvova ani z Vilniusu na polských pasech nebudou
Polsko se už víc než rok dopředu chystá na oslavy 100. výročí získání nezávislosti a s listopadovým svátkem má být spojené také vydání jubilejních pasů s motivy z polské historie. „Navrhni s námi polský pas 2018“, to je název ankety polského ministerstva vnitra, která kvůli historickým symbolům způsobila roztržku Polska s Ukrajinou a Litvou. Poláci teď ustoupili a dva sporné motivy ze Lvova a Vilniusu na své pasy neumístí.
Provokace, nebo chyba? Ukrajina je trochu přecitlivělá, říká historik o kauze polských pasů
Číst článek
Národní historické motivy měli lidé vybrat v anketě pořádané ministerstvem vnitra. Nabídka motivů ale vzbudila nevoli Ukrajiny a Litvy. Poláci totiž k obrázkům připomínajícím polské dějiny zařadili i hřbitov polských Orlat v západoukrajinském Lvově a Bránu rozbřesku v litevském Vilniusu.
„Je to pro Poláky důležité místo. Když se tady člověk projde, pochopí proč. Jsem tady jen jako turista, ale i tak to člověka vezme za srdce. Jsou tady pochovaní lidé, kteří dali život za vlast,“ řekl v srpnu ve Lvově zpravodajovi Českého rozhlasu Viktoru Daňkovi jeden z polských návštěvníků hřbitova.
Obě země proti umístění těchto objektů na polské pasy protestovaly. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dokonce nápad umístit lvovský hřbitov do polských jubilejních pasů označilo za nepřátelský krok a poslalo do Varšavy protestní nótu.
Lvov
Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 svedli o Lvov a jeho okolí Ukrajinci a Poláci boj. Lvovská orlata, po kterých nese hřbitov jméno, byly polské mládežnické bojové oddíly. Krátce na to Poláci o Lvov bojovali ještě jednou ze SSSR. V obou případech vyhráli. Druhá světová válka ale překreslila mapy Evropy a Lvov připadl Sovětskému svazu a po jeho rozpadu Ukrajině.
Podobně nespokojeně reagovala také Litva. Na pasech se měla totiž objevit také Brána rozbřesku, jedna z nejvýznamnějších památek ve Vilniusu. Gotická stavba z počátku 16. století je důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II.
Místo hřbitova malý bojovník
„Pokud jde o hřbitov ve Lvově, rozhodl jsem o tom, že místo něj bude představena postava Antosie Petrykiewiecze,“ řekl v pondělí ministr Mariusz Błaszczak s tím, že na ministerstvo dorazilo mnoho názorů a doporučení úřadu dala, vzhledem k některým kontroverzím, i expertní komise.
Petrykiewicz byl chlapec, který bojoval na polské straně. Zemřel ve 13 letech a stal se nejmladší nositelem polského řádu Virtuti Militari. Pohřben je právě na lvovském hřbitově.
Na pasech se nakonec objeví například Józef Piłsudski či motiv bitvy u Varšavy v roce 1920. Motiv litevské brány nahradí nápis z hrobu matky Józefa Piłsudského Marie. V anketě na speciální webové stránce se do hlasování zapojilo 763 tisíc lidí, uvedlo ministerstvo vnitra.
