Klíčové momenty vyhrocených voleb v Polsku: Dudovo vítězství je pro PiS dar i zodpovědnost za řešení krize

Vyhrocená kampaň, vysoká účast a důkaz rozdělení společnosti. Tak by se daly stručně shrnout prezidentské volby v Polsku, které skončily velmi těsným výsledkem. Křeslo ve druhém kole uhájil spojenec konzervativní strany Právo a spravedlnost Andrzej Duda, vláda tak může pokračovat v nastoleném kurzu, který kritizuje nejen polská opozice, ale i Evropská komise. Přinášíme klíčové momenty, díky kterým se prezidentské volby staly výjimečnými.

Analýza Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrzej Duda při projevu ke svým příznivcům | Foto: AGENCJA GAZETA | Zdroj: Reuters

Těsné vítězství 

Stávající polský prezident Andrzej Duda z druhého kola voleb odešel s 51,03 procenta hlasů, porazil tak liberálního primátora Varšavy Rafala Trzaskowského z opoziční proevropské Občanské platformy a vládě národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) zajistil na další tři roky klidný spánek. Podle BBC jde přitom o nejtěsnější rozdíl zaznamenaný v polských prezidentských volbách od pádu komunismu.

Skutečným vládcem Polska je Kaczyński, potřebuje jen prezidenta Propisku, říká diplomat Janyška

Číst článek

„Ukazuje to, že je polská společnost velmi rozdělená, velkou podporu ale mají oba tábory. Trzaskowski by s tímto výsledkem porazil každého od roku 1990. To množství hlasů, které byli oba kandidáti schopni vybojovat, je obrovské,“ komentuje pro iROZHLAS.cz těsný výsledek voleb ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Podle politologa Josefa Mlejnka, který se Polsku dlouhodobě věnuje, přitom hlasování nebylo ani tak o Dudovi a Trzaskowském, ale o vládě samotné strany PiS. Voliči se totiž ve druhém kole rozhodovali z velké části pragmaticky – hlavně ti z nižších příjmových skupin oceňují sociální programy, které vláda v minulých letech zavedla.

„Volby samozřejmě ukazují rozdělení polské společnosti, díval bych se na to ale optimističtěji. Snadno lze hlasování vnímat negativně – vláda s autoritářskými sklony pokračuje a společnost je rozdělená na dva tábory, které se nenávidí. Není to tak hrozné, jak by se mohlo zdát z finiše kampaně, která byla obzvlášť ostrá a kdy to vypadalo skoro na občanskou válku. Nechci rozdíly v polské společnosti zlehčovat, ale část voličů se nakonec přiřadila k jednomu nebo druhému kandidátovi z nejrůznějších pragmatických důvodů,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.

Strana vedená Jaroslawem Kaczyńským v zemi ovládá většinu zásadních institucí veřejného života, včetně klíčových postů ve státních firmách i veřejnoprávních médiích. Přízeň lidí si získala štědrými sociálními programy, jako jsou příplatky na děti nebo třinácté důchody, které jsou zejména pro nízkopříjmové skupiny velmi důležité. Kontroverzní změny v justici ale vyvolávají obavy z porušování nezávislosti soudnictví, kvůli kterým také Varšava skončila před unijním soudem.

Díky vítězství Andrzeje Dudy ve volbách má PiS volné pole a může bez větších překážek s reformami pokračovat. Dudu kritici přezdívají jako „propiska Kaczyńského“, protože vládní návrhy až na výjimky podepisuje. Pro PiS je tak zárukou pokračování jejích systémových a institucionálních změn.

„Tyto volby byly v podstatě o tom, jestli kurz, který Kaczyński před pěti lety nastolil, bude pokračovat, nebo ne. Jestli Polsko stále bude chtít, aby veškerá moc byla v rukou jednoho člověka. V Polsku je totiž Kaczyński skutečným vládcem země,“ uvedl pro Český rozhlas Plus publicista Petr Janyška.  

Rafał Trzaskowski s rodinou | Foto: ALEKSANDRA SZMIGIEL | Zdroj: Reuters

Způsob hlasování

Volby, do kterých výrazně promluvila pandemie koronaviru, byly kromě těsného vítězství Andrzeje Dudy důležité a do určité míry výjimečné i z řady dalších důvodů. Kvůli vzájemným neshodám a vyostřené předvolební náladě se protikandidáti poprvé neutkali v televizní debatě. Poprvé také mohli všichni Poláci volit korespondenčně.

Polským prezidentem zůstává Andrzej Duda. Volby vyhrál s 51 procenty hlasů, hlásí komise

Číst článek

„Dříve bylo hlasování v zahraničí komplikovanější, protože Poláci museli osobně dojít k hlasovací místnosti, teď ale stačilo hlas poslat. Díky tomu se výrazně zvýšila volební účast v zahraničí,“ popisuje Dostál.  

Právě na způsob hlasování v zahraničí si ale stěžují zástupci opoziční Občanské platformy. Ta po uzavření místností upozornila na problémy, které hlasování provázely. „To byly více než organizační zmatky, vypadalo to, jako by se někdo úmyslně snažil snížit počet hlasů odevzdaných v zahraničí,“ uvedl Tomas Siemoniak z Občanské platformy.

Voliči si mimo jiné stěžovali, že nedostali včas hlasovací lístky. Například před polským konzulátem v chorvatském Splitu tak museli podle polských médií čekat ve frontě až šest hodin.

„Problémy během hlasování nastávaly, což souvisí i se situací způsobenou pandemií. Hlasování neprobíhalo všude úplně hladce, ale nemyslím si, že by to byl cíl ovlivnit volby ze strany vlády,“ míní odborník na Polsko.

Dudova brzká oslava

Oproti očekávání byly výsledky voleb ohlášeny už v pondělí ráno. Původně se přitom oficiální verdikt měli Poláci od volební komise dozvědět až v pondělních večerních hodinách, nebo dokonce v úterý. Sám Duda se za vítěze nicméně označil už po uzavření volebních místností a zveřejnění takzvaných exit pollů.

„Vyhrát volby s takovou účastí je neuvěřitelná zpráva. Jsem velmi dojatý. Děkuji z celého srdce všem svým krajanům,“ prohlásil Duda po oznámení údajů z průzkumu, kterou provedla agentura Ipsos mezi voliči. Podle nich měl Duda zvítězit s podporou pouhých 50,4 procenta, vzhledem k velké těsnosti předběžných odhadů si tak Duda za své prohlášení vysloužil kritiku opozice i některých komentátorů.

Přísná pravidla pro venkov a velká města. V polských volbách je potřeba rouška a vlastní propiska

Číst článek

„Určitě to bylo předčasné a nabízí se několik interpretací, proč to Duda udělal. Jedna z nich může být to, že očekával velmi těsný výsledek, chtěl proto nasadit vítěznou notu – případné vítězství protikandidáta by tím pak bylo samo o sobě trochu podlomeno,“ tvrdí Mlejnek.

Dudova slova tak dokreslila vyhrocenost celé předvolební kampaně. Ty bývají v Polsku tradičně velmi ostré, odborníci ale podotýkají, že tentokrát byla kampaň obzvlášť vyhrocená. Ukazuje to i již zmíněný fakt, že se kandidáti ani nedohodli na společné předvolební debatě. Oba kandidáti nakonec v televizi vystoupili – sice současně, ale každý v jiné. Zatímco Duda odpovídal na otázky ve vládní televizi TVP, Trzaskowski zase v soukromé televizi TVN.

Polský publicista Tomasz Maćkowiak se však pozastavuje hlavně nad tím, co byla před volbami „schopná ukázat a říct vládní televize“, kterou už podle něj dlouho nelze označit za veřejnoprávní.

„Byla to nejvíce nenávistná a nepříjemná kampaň, kterou jsem v životě zažil. Tady šlo jen o to strašit odpůrci a ukázat je jako netvory. Dělají to obě strany, ale hlavní páku má v tomto ohledu vládnoucí strana, o tom není pochyb,“ uvedl Maćkowiak v pondělním rozhovoru pro Radiožurnál.

Vysoká volební účast

Jedním z klíčových momentů polských voleb se stala také vysoká volební účast, která se vyšplhala k 68 procentům. Více zájemců o volby přilákal jen souboj Lecha Walesy a Aleksandra Kwaśniewského v roce 1995. Vysoká volební účast tak podle oslovených odborníků dokazuje, jak moc byly volby pro Poláky důležité.

„Prezident sice nemá nijak zvlášť silné pravomoci, ale jednu určitě má, a to je právo veta. To může být přehlasováno třemi pětinami hlasů, které ale PiS nemá. Pokud by vyhrál Trzaskowski, mohl by blokovat vládní legislativu. Z tohoto důvodu se hrálo o něco velmi důležitého. V případě výhry Trzaskowského by se PiS vládlo mnohem hůř. Duda záměrně vedl emotivní kampaň, v níž zdůrazňoval roli tradiční rodiny, a i to přispělo k tomu, že volební účast byla velmi vysoká,“ míní Mlejnek.

Další směřování Polska

Hlasy jsou sečteny, výsledek je známý a otázkou zůstává, jak se Polsko po volbách změní. Pro vládu Práva a spravedlnosti to znamená další tři roky jejího vládnutí a je možné, že se PiS bude snažit utáhnout uzdu ještě víc.

Ztráta prezidentského paláce by byla rána pro koncepci Kaczynského, říká novinář Pazderka

Číst článek

„Součástí další strategie PiS bude snaha podřídit si ještě víc mediální scénu, to ale vůbec nebude jednoduché, protože soukromě vlastněná média nepůjdou straně PiS na ruku. Myslím, že nemohou šrouby ještě víc utáhnout, protože by naráželi na odpor zahraničních investorů – ať už amerických, což by byl velký problém, ale například i německých,“ popisuje odborník z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Jak Dostál nicméně podotýká, pro Právo a spravedlnost vítězství Dudy znamená nejen „obrovský dar, ale zároveň velkou odpovědnost“.

„Polarizace společnosti samozřejmě nezmizí a pro vládu Práva a spravedlnosti bude určující, jak si poradí s krizí, která přijde. Teď za ni totiž nesou plnou zodpovědnost. Kdyby vyhrál Trzaskowski a míchal se jim do řešení krize, mohou to svést na nespolupracujícího prezidenta. Za těchto okolností to ale nejde,“ dodává.

Zároveň ale nelze zapomenout na zhruba deset milionů voličů, které Trzaskowski dokázal ve druhém kole dostat na svou stranu. Podle Dostála tak bude zajímavé sledovat, jak s výsledkem do budoucna naloží opoziční strany.

„Tolik hlasů platforma ve volbách nikdy nezískala, ale stejně prohráli, a budou se muset zamyslet nad tím, kam stranu směřovat dál. Musí najít způsob, který bude svým způsobem vycházet z Trzaskowského velice úspěšné kampaně a který zároveň přesvědčí ještě víc voličů. To pro ně nebude možné, pokud se nezbaví řady nevýrazných, nepopulárních lidí ve straně,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme