Do volebních místností v Polsku zatím dorazilo 46 procent voličů. Hlasování skončí v devět večer

Polákům zbývají poslední hodiny na to, aby v parlamentních volbách rozhodli, zda u vlády po další čtyři roky zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Volby do Sejmu a Senátu provázela bouřlivá předvolební kampaň a politický boj mezi opozicí a vládnoucí stranou Právo a spravedlnost. Podle průzkumů má PiS velkou šanci volby vyhrát, otázkou je, zda bude moci nadále vládnout sama. Volby zatím provázejí jen minimální problémy.

Varšava (Aktualizováno: 19:34 13. 10. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński hlasoval v místě svého bydliště ve varšavské čtvrti Žoliborz. K volbám přišel tento starý mládenec, který platí za nejmocnějšího politika v Polsku, sám. Předsedkyni volební komise na pozdrav políbil ruku. Prezident Andrzej Duda se svojí chotí Agatou hlasoval v Krakově.

Polsko čeká poslední den kampaně před volbami do Sejmu. Kaczyński v ní kritizuje Evropskou unii

Číst článek

V Sopotech šel volit bývalý premiér a současný předseda Evropské rady Donald Tusk, který před několika dny upozornil, že v nedělních volbách se rozhoduje o tom, zda „náš život bude ponurý, plný zloby a někdy i nenávisti, nebo normální, klidný a dobrý“.

Hlasování provázejí jen drobné incidenty, kdy například v obci Lowcza na východě Polska v budově, kde se mělo hlasovat, explodoval kotel a bylo třeba na poslední chvíli najít jiný prostor pro volební místnost. Dvě členky volebních komisí byly opilé, a byly odvolány. Ve varšavské čtvrti Wola jistému voliči spadl na hlavu státní znak, vážnější zranění ale neutrpěl.

Do 17.00 středoevropského letního času svůj hlas odevzdalo skoro 46 procent z více než 30 milionů oprávněných voličů, o sedm procentních bodů více než před čtyřmi lety.

Polští sociologové předpovídají vysokou volební účast. Hlasování probíhá i v zahraničí. Ve Spojených státech, kde žije početná polská komunita, mohou Poláci hlasovat v 54 volebních místnostech ve 23 amerických státech.

V Británii, kam se v posledních letech přestěhovaly statisíce obyvatel největší středoevropské země, se k volbám zaregistrovalo skoro 97 900 lidí, což je rekordní počet.

Levicová opozice

Sociolog Henryk Domaňski připomíná, že čím vyšší bude účast voličů, tím pravdivěji budou výsledky voleb odrážet většinový názor polské společnosti, rozpolcené mezi silně konzervativním Právem a spravedlností a liberální nebo liberálně levicovou opozicí.

Nejsilnější opoziční uskupení, proevropská Občanská koalice, slibuje, že v případě, kdy se dostane k moci, obnoví v Polsku principy demokratického státu, které podle ní PiS porušuje. Tvrdí, že sociální programy zavedené Právem a spravedlností nezruší.

Polský zákon o členech nejvyššího soudu je v rozporu s právem, rozhodl Soudní dvůr EU

Číst článek

„Budu hlasovat pro Levici, protože se považuji za liberála a chci, aby v Polsku byla rovnost a demokracie, abychom žili v zemi, která je otevřená, různorodá a mohli jsme pomáhat jiným,“ řekl před jedním gymnáziem v centru Varšavy 35letý Tomek.

„Nechci, abychom skončili jako v Maďarsku,“ vysvětlil Adam, který přišel k volbám s manželkou a synem, proč podpořil proevropskou Občanskou koalici. Jejím nejsilnějším uskupením je Občanská platforma, kterou před čtyřmi lety od vlády odsunulo PiS. „Zatím si nemáme na co stěžovat, ale nejsme si jistí ohledně budoucnosti,“ řekli tito manželé, kteří pracují ve farmaceutické firmě.

Za stranou Právo a spravedlnost ale podle průzkumů Občanská koalice výrazně zaostává. Otázkou je, zda Právo a spravedlnost získá takovou podporu, aby se obešlo bez koaličního partnera.

Spory s Bruselem

Strana během své vlády zavedla přídavky na děti, letos seniorům vyplatila třinácté důchody a slibuje, že stejně tomu bude i v budoucnu. Za její vlády se snížil věk odchodu do důchodu.

Trump zrušil Polákům povinná víza pro cesty do USA. Bezvízový styk platí u pobytů do 90 dní

Číst článek

Politika Práva a spravedlnosti oslovuje zejména lidi, kteří pociťují rozčarování z transformace po roce 1989. Strana má oporu v katolické církvi, sází na vlastenecké cítění Poláků a varuje před nebezpečím, jaké podle ní představuje hnutí za práva sexuálních menšin.

Během posledních čtyř let se vláda ve Varšavě dostala do sporu s Bruselem kvůli sporným změnám v justici, jež podle kritiků ohrožují její nezávislost, nebo kvůli kácení stromů v Bělověžském pralese. Její spojenci ovládli klíčové státní instituce a veřejnoprávní média jdou podle kritiků na ruku Práva a spravedlnosti.

Nedělní volby rozhodnou o složení 460členného Sejmu, dolní komory parlamentu, i 100členného Senátu. Volební místnosti se otevírají v 7.00, více než 30 milionů oprávněných voličů může hlas odevzdat do 21.00.

Martin Dorazín, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme