Polsko vzpomíná na Smolensk, teorie o atentátu neutichají
Vzpomínkové obřady za oběti neštěstí u Smolenska opět ukázaly na rozdvojenost polské politické scény. Zatímco vláda respektuje výsledky vyšetřování, z řad opozice i dva roky po katastrofě zaznívají hlasy o plánovaném atentátu.
Oficiální vzpomínkové obřady začaly přesně v 8 hodin 41 minut, tedy v čas, kdy se letoun před dvěma roky zřítil.
Zástupci vlády drželi minutu ticha na varšavském hřbitově Powązki, kde je pohřbena většina z devadesáti šesti obětí letecké tragédie. Postupně zazněla jména všech lidí, které před dvěma lety zahynuli, včetně tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho ženy Marie.
Představitelé opozice v čele s Jaroslavem Kaczyńskim dorazili do centra města před prezidentský palác. Další delegace včetně některých pozůstalých si událost připomíná na letišti ve Smolensku, na místě, kde se vládní speciál před dvěma lety zřítil.
Varšavský zpravodaj Petr Vavrouška sledoval, jaká atmosféra panuje v Polsku v den dvouletého výročí leteckého neštěstí u Smolensku
V Polsku však rozhodně nepanuje atmosféra společného národního smutku. Politická veřejná jednota, která v zemi panovala po tragédii, vyprchala po pár dnech. Katastrofa vztahy na politické scéně vyhrotila.
Zatímco vládní koalice respektuje závěry vyšetřování, opozice v čele s Jaroslavem Kaczyńskim, bratrem zesnulého prezidenta, neustále podporuje verzi možného atentátu a pravidelně nabízí nové spekulativní teorie.
Nejnovější spekulace zní, že letoun nezavadil křídlem o strom. Ve výšce asi patnáct metrů nad zemí mělo na palubě dojít ke dvěma výbuchům. Jak ruští, tak polští vyšetřovatelé však všechny podobné teorie již několikrát zcela vyloučili, stejně jako umělou mlhu, zásah laserem nebo likvidaci obětí.
Značná část polské společnosti ale těmto teoriím věří a navíc je v tom utvrzují právě politici Práva a Spravedlnosti. Jak uvádějí polská média, Jaroslav Kaczyński naposledy uvedl, že cítí, že jeho bratr byl skutečně zavražděn, ale důkazy pro to zatím nemá.
Souběh více chyb
Vyšetřovací komise dospěla k jednoznačnému závěru. Speciál havaroval kvůli chybám pilotů, ruských dispečerů na letišti, špatně zvládnuté organizaci letu z polské strany i omylům ve školení pilotů.
Výsledkem je, že speciální pluk, který do té doby politiky převážel, byl zrušen a polští ústavní činitelé už dnes nepoužívají staré ruské letouny Tupolovev, ale pronajímají si dva stroje od polských aerolinek.
Poláci se v případě leteckého neštěstí shodnou snad v jediné věci. Všem vadí fakt, že vrak letounu pořád ještě leží na letišti ve Smolensku. Rusové od začátku neustále slibují, že ho převezou nebo předají Polsku. Ale už dva roky se nic neděje a Polsko ještě neobdrželo ani černé skříňky. Přitom je to pro něj důležité, především ze symbolického hlediska.
