Polský katolický list vyzývá k dárcovství orgánů
Transplantace orgánů může být často jedinou možností, jak člověku zachránit život. Problémem transplantací je, že se musí nalézt dárce orgánu, který má být nemocnému člověku voperován. Rodina zemřelého dárce, ale nemusí vždy souhlasit s použitím orgánů jejich blízkého k účelům transplantace.
Napomoci řešení této patové situace se rozhodl jeden z týdeníků v sousedním Polsku. V jeho nejnovějším čísle čtenáři našli průkazku dárce orgánů.
Na světě dnes žije skoro milion lidí s orgány, které dříve byly v těle někoho jiného. Transplantace ledvin, plic, srdce, kůže nebo oční rohovky jsou už běžné. Dárci orgánů jsou nejčastěji lidé, kteří přišli o život například při dopravních nehodách. První transplantaci provedli lékaři ve Francii v roce 1951.
Popravenému zločinci vyoperovali ledvinu. Tehdy se odsouzence ani jeho rodiny nikdo na nic neptal. Dárcovství orgánů je ale hlavně etickým problémem.
Podle polských právních předpisů se předpokládá, že každý člověk souhlasí s případným použitím svých orgánů po smrti pro záchranu života a zdraví jiných lidí. Každý ale může prohlásit, že nechce být případným dárcem orgánů a nechat se zapsat do speciálního seznamu těch, kteří transplantace odmítají. V seznamu je ale zapsáno jen velmi malé procento z 38 milionů potenciálních dárců orgánů, kteří v Polsku žijí. Přesto často s použitím orgánů zesnulého nesouhlasí jeho příbuzní.
Katolický týdeník Nedělní host věnoval tento týden otázce transplantací a jejich etickému aspektu velkou pozornost a dal transplantacím požehnání. V příloze týdeníku dokonce vyšla karta, na které může každý vyplnit jméno a příjmení a rodné číslo. Tím dá souhlas k případnému použití svých orgánů.
Šéfredaktor Nedělního hosta - kněz Marek Gancarzyk k tomuto zvláštnímu nápadu týdeníku uvedl: "Církev rozhodně podporuje myšlenku transplantací. Samozřejmě s určitými drobnými výhradami. Církev také vyzývá věřící, aby se při plném vědomí rozhodli, jestli chtějí být dárci orgánů."
Na cedulce z tvrdého papíru velikosti kreditní karty je napsaná věta: Souhlasím, aby byly po mojí smrti z mého těla odebrány orgány za účelem záchrany života a zdraví jiných lidí. Na druhé straně kartičky je informace o tom, že i papež podporuje transplantace. Že považuje obětování vlastního těla jinému člověku za šlechetný čin.
Karta, kterou mohou lidé u sebe nosit, není automatickým pokynem k tomu, aby od nich v případě úmrtí lékaři odebrali orgány. Podle vyjádření ředitele lékařské společnosti pro transplantace Poltransplant Janusze Walaszewského pro televizi TVN, může ale taková karta dárce orgánů zjednodušit postavení transplantologů před provedením zákroku.
"Můžeme ji například použít při jednání s rodinou zemřelého, která by nesouhlasila s použitím jeho orgánů. Tato karta může být morálním důkazem toho, že si zesnulý přál své orgány darovat," říká doktor Walaszewski.
Transplantace každý rok zachrání v Polsku život více než 1000 lidí. Kartu dárce orgánů nabídl svým čtenářům zatím jen jediný časopis. 150 000 náklad církevního týdenníku Nedělní host se zdaleka nevyrovná nákladům světských časopisů. Nicméně mezi katolíky patří k nejčtenějším periodikům. A ke katolické církvi se v Polsku hlásí 96 lidí ze sta.
