Polský lustrační zákon vyvolává znepokojení u manažerů zahraničních firem
Znepokojení mezi zahraničními firmami vyvolala novela lustračního zákona v Polsku. Podle ní totiž spadají pod lustrační zákon mimo jiné i šéfové společností, jejichž akcie se obchodují na varšavské burze, a to se týká například koncernu ČEZ a mnoha dalších zahraničních firem.
"Osobami, které plní veřejné funkce, jsou také členové řídících, dozorčích a kontrolních orgánů společností podléhajících Komisi finančního dozoru," stojí černé na bílém v novele lustračního zákona, která vstoupila v platnost 15. března. O které společnosti tedy jde?
"Komise dohlíží na investiční a penzijní fondy, pojišťovny, banky a také na společnosti, registrované na varšavské burze," říká předseda Polského ústavu ředitelů Andrzej Nartowski.
Komise podle zákona písemně vyzve členy vedení těchto společností, aby do jednoho měsíce od doručení výzvy předložili prohlášení o tom, že byli nebo nebyli spolupracovníky tajných služeb Polské lidové republiky. Pravdivost prohlášení budou zjišťovat prokurátoři Ústavu národní paměti.
Komisi se celá věc nezdála a tak požádala Ústav národní paměti o vysvětlení, jak má vůči cizincům správně postupovat. "Odpověděli jsme, že komise si ten zákon musí vyložit sama. My jsme - stejně jako komise - také jen vykonavateli onoho zákona. Zeptejte se předsedy komise Stanislawa Kluzy," doporučuje mluvčí Ústavu národní paměti Andrzej Arseniuk.
"My jsme jen jednou z poštovních schránek. Rozesíláme výzvy k lustracím, přijímáme odpovědi a odesíláme je. Nejsme tady od toho, abychom z nich vyvozovali jakékoli závěry," říká šéf Komise pro finanční dozor Stanislaw Kluza.
Podle podnikatelů tuto kuriózní situaci zavinili poslanci, kteří si neuvědomili, jaké může mít zákon důsledky. "Z vaší země působí v Polsku například známá firma ČEZ, jejíž akcie se na varšavské burze těší všeobecnému zájmu. A my teď šéfům vašeho koncernu pošleme žádosti, aby vyplnili jakési formuláře. Vůbec tomu nerozumím," diví se předseda Institutu ředitelů Andrzej Nartowski.
"Domnívám se, že bychom neměli zahraniční investory do polských problémů zatahovat. Varšavská burza vítá zahraniční společnosti. Bojím se, že je lustrační zákon může odradit. Burza se má zabývat pouze obchodem - pokusy o lustraci jsou úplně zbytečné a nic nepřinesou. I kdyby se ukázalo, že nějaký peruánský investor pracoval pro tajné služby, tak co z toho bude? Nic," dodává Nartowski.
Podle Andrzeje Nartowského je východiskem novelizace novely, nebo žaloba k Ústavnímu soudu. Zákon ale zatím platí a musí se respektovat.
Novela se nelíbí ani bývalému prezidentovi Lechu Walesovi. Podle jeho slov tím bratři Kaczyńští - tedy prezident a premiér - zastírají neschopnost vládnout. "Nemají co říci. Byli špatní už jako aktivisté hnutí odporu. Oni budou s minulostí bojovat až do konce života a ještě o den víc. Musíme té opici vzít břitvu z rukou. Bude sice plakat, ale musíme jí tu hračku sebrat," prohlásil Lech Walesa.
Nakonec jedna dobrá zpráva: polských lustrací se nemusí bát mladší manažeři. Zákon se totiž vztahuje jen na osoby, narozené do 1. srpna 1972.
