Polský prezident Kwaśniewski se loučí s úřadem
Hlavou státu byl celých deset let - mnozí proto hovoří o epoše Aleksandra Kwaśniewského - a to jak v dobrém, tak ve velmi kritickém duchu. Jaké bylo toto období, jaké jsou klady a zápory Kwaśniewského? O tom v portrétu polského prezidenta od varšavského zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína.
Aleksander Kwaśniewski se jako vrchní velitel ozbrojených sil slavnostně rozloučil s polskou armádou. "Děkuji vám za všechno, za těch deset let, kdy jsme skutečně byli jedním týmem."
Vstup Polska do NATO v roce 1999 označují i Kwaśniewského političtí protivníci za jeden z hlavních úspěchů jeho zahraniční politiky. Varšava se stala spojencem Washingtonu v Evropě, partnerem tak spolehlivým, až to některé evropské státy mají Polsku za zlé a vyčítají mu nedostatek evropského myšlení. Proamerickou linii se Kwaśniewski snažil vyvažovat čistě evropskými aktivitami.
K jeho úspěchům se řadí referendum, ve kterém se 77 procent Poláků vyslovilo pro evropskou integraci, a samozřejmě samotný fakt přijetí Polska do Unie v roce 2004. Zdaleka ne všechny prezidentovy činy a slova se ale setkaly s jednoznačným přijetím. Už samotný vstup do prezidentského paláce v roce 1995 poznamenaly hádky s poraženým prezidentským kandidátem Lechem Walesou, obavy z příliš levicového a proruského prezidenta a skandál kolem jeho vzdělání. Kwaśniewski musel přiznat, že voličům lhal, když tvrdil, že je magistrem.
Prezident se sice omluvil, ale skvrna zůstala. Kwaśniewski se v průběhu deseti let omlouval několikrát. Naposledy na stránkách dnešního tisku. Potvrdil, že v roce 1999 při návštěvě hřbitova polských důstojníků v Charkově nebyl zrovna střízlivý. Šest let ale říkal, že ztrátu rovnováhy zavinila naražená holeň.
Každý z nás má sobě vlastnosti více a méně chvalitebné. Každý má své silné i slabé stránky, dobro i zlo. Člověk zkrátka dělá velké věci i hřeší.
Pravicoví političtí odpůrci Kwaśniewskému vyčítají, že do politiky vrátil staré partajnické metody a nedokázal zabránit prosazování skupinových zájmů. Podezřívají ho, že je osobně zapletený do korupčních skandálů. Podle jedněch dokonce ohrozil energetickou bezpečnost státu, když prostřednictvím svých emisarů jednal o privatizaci důležitých podniků s podezřelými ruskými partnery. Za to by měl stanout před Státním tribunálem. Prezident měl několikrát vypovídat před vyšetřovacími komisemi. Nikdy se ale nedostavil.
"Přišlo na mě nějaké nachlazení," zdůvodňoval svou neúčast Kwaśniewski. Podezřením se nevyhnula ani jeho manželka Jolanta. Příčinou byly nesrovnalosti v účetnictví její nadace. Těsně v závěru svého desetiletého období vyvolal prezident rozruch snížením trestu pro svého bývalého stranického kolegu Zbygniewa Sobotku, odsouzeného za únik informací z ministerstva vnitra, kde působil jako náměstek.
"Doufám, že tato událost otevře lidem oči. Konečně uvidí prezidentování Aleksandra Kwaśniewském ve skutečném světle a beze všech mýtů," říká pravicový novinář Bronislaw Wildstein. Prezidenta naopak brání levice.
"Prezidentské období bych oznámkoval jedna mínus. Byla to jedna z nedůležitějších desetiletek v našich novodobých dějinách. Bylo to období velkých událostí i věcí, kterými se chlubit nemůžeme. Mám na mysli především rozvoj společenské patologie. Za to ale nemůže ani tak Kwaśniewski jako spíš nedozrálost politických stran," hodnotí prezidenta šéf sociálních demokratů Marek Borowski.
Sám Aleksander Kwaśniewski přes přiznané i nepřiznané chyby a omyly sám sebe vidí jako úspěšného politika: "Zanechávám po sobě výsledek mého úsilí: Polsko je členem NATO a Evropské unie, je svobodnou zemí s dobrými hospodářskými výsledky, samozřejmě i s vadami, které je potřeba napravit."
Aleksander Kwaśniewski si dnes odstěhuje z prezidentského paláce poslední krabice s věcmi a už zítra vyráží na lyže. Úřadu prezidenta se ujme Lech Kaczyński.
