Polský tisk o gestu české vlády vůči sudetským antifašistům
Polský list Gazeta Wyborcza si všímá gesta české vlády vůči sudetským Němcům. Naděje, že se Iráčanům podaří najít moudrost a vlastenectví a upraví první verzi ústavy do přijatelné podoby, se rozplynuly, lituje deník New York Times. Slovenské Hospodárské Noviny popisují situaci ve vládní koalici.
Polský list Gazeta Wyborcza si všímá gesta české vlády vůči sudetským Němcům. Po válce byli skoro všichni z nich zbaveni českého občanství a vysídleni. Základem pro to byly Benešovy dekrety. Jejich zrušení se mnohokrát domáhala německá pravice, která také žádala odsouzení samotného Beneše. Češi byli pobouřeni a odmítali to. Česko-německé vztahy byly nadále napjaté.
Poslední rozhodnutí české vlády ale znamená oteplení v těchto vztazích. Po pravdě řečeno, teoreticky se Benešovy dekrety netýkali německých antifašistů. Mnoho z nich bylo ale i tak vyhnáno a ti, kteří zůstali se často stali oběťmi represí ze strany mocenských orgánů nebo svých sousedů. Píše deník Gazeta Wyborcza a připomíná, že dnes ještě žijí asi dvě stovky českých Němců - antifašistů, sociálních demokratů, komunistů nebo duchovních.
Naděje, že se Iráčanům podaří najít moudrost a vlastenectví a upraví první verzi ústavy do přijatelné podoby, se rozplynuly, lituje deník New York Times. Ženská práva nejsou v dokumentu ošetřena. Ústava preferuje šíítské náboženské vedení a moc má být v rukou šíítských kleriků. Problém není jen v opomíjení práv etnických menšin, jako jsou západní Sunitští Arabové či Kurdové na severu. Rozpolcený Irák se totiž může stát terčem útoku zvenčí.
Turci se nikdy nezbaví své nenávisti ke Kurdům, které mají na severních hranicích jako na dlani. Pro Írán bude přímo neodolatelná možnost manipulovat s Šííty, ať už pomocí ekonomické podpory nebo jednoho z íránských ajatoláhů. A osiřelí Sunité na západě jsou přímo ideálním terčem Sýrie. Ta jim totiž může nabídnout výhodné spojenectví. Jedině Iráčané tak můžou vytvořit konstituci, která zabrání občanské válce. Občasné zásahy Spojených Států Amerických, ať už prospěšné či ne, za ně úkol nevyřeší, připomíná americký deník New York Times.
Místopředsedové slovenské strany ANO předložili včera premiérovi deklaraci o podpoře vlády. Jak píší slovenské Hospodárské Noviny, dokument podepsalo osm poslanců ANO a dva její ministři. Podle předsedů se další zákonodárci k podpisu chystají. Deklarace, by se podle místopředsedy Lin-tnera, mohla realizovat jako dodatek ke koaliční smlouvě.
Slovenský deník Sme si přesto myslí, že bývalý ministr Pavol Rusko zatím válku neprohrál. Politici a analytici vyčítají předsedovi ANO bezcharakternost. Prý se při pádu na dno s sebou snaží vzít další lidi. Narážejí tím na Ruskův požadavek, aby premiér Dzurinda odvolal další ministry koaliční vlády. Rusko ale svou válku ještě neskončil. Nestáhl se do ústraní, naopak. Připravuje se na bitvu s pravidly, která se v naší zemi už zabydlela. Morálku a stud do toho neplete.
Rusko se dokonce zachoval lépe než jiní. Ministr, který po zveřejnění skandálu přizná vinu a sám dobrovolně odstoupí je na Slovensku vyjímkou. Rusko se prostě snaží udržet si ANO ve svých rukou a převést ho - s co nejmenšími ztrátami - do opozice. A zdá se, že se mu to podaří. Vzbouřeným poslancům zřejmě dovolí přejít do ústraní nezávislého klubu. A odvolání svých dvou ministrů se bude snažit prosadit přes parlament, myslí si slovenský deník Sme.
V Kazani včera proběhl historický samit Společenství nezávislých států, které sdružuje dvanáct bývalých republik Sovětského svazu. Prezidenti těchto zemí se měli shodnout na tom, že reforma organizace je nutná. Mnohem ostřejší politologové a komentátoři, ale tvrdí, že rozpad SNS je za dveřmi. Jen stěží totiž můžou spolupracovat například prozápadní Ukrajina a diktátorský Uzbekistán nebo Bělorusko. Ostatně - myslí si to i komentář v deníku Komersant, ze kterého vybírá náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.
Už citovaná polská Gazeta Wyborcza informuje o včerejším koncertu hudebníka Jeana Michela Jarrea v polském Gdaňsku. Francouzský hudební mág vystoupil na počest pětadvacátého výročí Solidarity. Koncertu naslouchalo přes sto tisíc lidí. Stejně jako tehdy. Odvaha sto tisíců naznačila konec jedné velké mýlky dvacátého století - komunismu, poznamenal Jean Michel Jarre. Jeho koncert ilustrovaly záběry z pouličních událostí v roce 1980. Kromě toho na obrazovkách běžely i filmy z jiných demonstrací proti komunismu v Praze, Varšavě či Bukurešti.
