Polský tisk se věnuje případu korupce při prodeji Unipetrolu
Polská Rzeczpospolita informuje o reakcích českých politiků a médií na článek o gigantické korupci, která provázela prodej českého Unipetrolu polskému PKN Orlen. List v pondělí napsal, že podmínkou prodeje Unipetrolu polskému koncernu bylo uzavření nevýhodných smluv s Agrofertem Andreje Babiše. Ten měl pět firem holdingu Unipetrol odkoupit od Orlenu za sníženou cenu.
Reakci ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana označil list Rzeczpospolita v titulku za skandální. Renomovaný polský deník uvádí, že ministr nešel pro ostrá slova daleko, když prohlásil, že na polskou drzost by mělo odpovědět ministerstvo zahraničí.
Rzeczpospolita si všímá, že na podezření o rozsáhlé korupci nereagoval bývalý premiér Stanislav Gross, k jehož blízkým známým Andrej Babiš patří. Deník dále uvádí, že aféra se dostala na stránky všech českých novin a obsáhleji cituje z článku Pavla Máši v Lidových novinách. Připomíná jeho slova, že není možné vyloučit pravdivost zveřejněných informací a že by se odpovědné české orgány měly co nejrychleji spojit s polskou prokuraturou.
Rzeczpospolita vyvrací tvrzení mluvčího ministra financí Marka Zemana, že vyšetřování PKN Orlen v Polsku nemá souvislost s privatizací Unipetrolu. Mluvčí se rozchází s pravdou, píše Rzeczpospolita. Krakovská prokuratura potvrdila, že vyšetřuje i českou investici Orlenu a šéf prokuratury Boguslav Slupnik nevyloučil, že předvolá k výslechu členy české vlády. V závěru Rzeczpospolita uvádí, že aféry si už všimly i světové agentury a část evropských médií.
Americký raketoplán Discovery včera úspěšně přistál na Zemi. Světové deníky této události samozřejmě věnují pozornost. Severoamerický list Christian Science Monitor se raduje ze zdárného ukončení vesmírné mise. Ovšem pokud jde o budoucnost vesmírného létání, tak příliš optimistický není.
Po více než dvouletých výzkumech a zdokonalování, které NASA po tragické havárii raketoplánu Columbia podnikla, se primární problém nepodařilo vyřešit, soudí deník. O misi raketoplánu Discovery můžeme tedy hovořit spíše jako o šťastné misi. Astronauti měli štěstí, že úlomky pěny při startu nepoškodily plášť raketoplánu více. Ovšem další raketoplán to štěstí mít nemusí, neodpustil si černé myšlenky severoamerický list The Christian Science Monitor.
Podobného názoru je také německý list Frankfurter Rundschau. "Raketoplán sice nepřistál na Floridě, ale přece jen přistál", raduje se trochu ironicky list. Podle původního plánu totiž měl raketoplán Discovery přistát už v pondělí na floridském mysu Canaveral. Kvůli špatnému počasí však bylo přistání odloženo na úterý a místo na Floridě Discovery přiletěl do Kalifornie.
Start ani závěr mise nevyšel podle plánu, pokračuje deník, přesto mohou Američané sebevědomě prohlásit, že let jejich raketoplánu byl úspěšný. Pro Spojené státy je totiž výzkum vzdálených světů věcí národní prestiže a dlouhá doba bez vlastního raketoplánu byla pro Američany velmi bolestná, konstatuje německý list Frankfurter Rundschau.
Írán a jeho jaderný program, to je téma, které se na stránkách světových deníků objevuje docela často. Tento týden se o problému íránského jaderného programu začalo opět živě diskutovat V pondělí totiž Írán obnovil činnost v jaderném provozu na zpracování uranu u Isfahánu. Ve Vídni se proto sešel výbor Mezinárodní agentury pro atomovou energii a světoví diplomaté začali intenzivně vyjednávat.
Jak píše list International Herald Tribune, Írán je pod vedením nově zvoleného prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda neústupný. V jaderných programech ve středisku v Isfahánu chce pokračovat a vyrábět jaderné palivo pro civilní, ale i vojenské účely. Zároveň však vyjádřil ochotu o svých programech dále jednat.
Těžko se však bude hledat společná řeč, když se na postoji k íránskému jadernému programu nemohou shodnout ani Spojené státy s Evropskou unií. Evropská unie přiznává všem státům právo na "používání jaderné energie k mírovým účelům", zatímco Spojené státy chtějí přístup k nukleární energii Íránu zcela zatrhnout, dodává International Herald Tribune.
Vztahy Ruska s Ukrajinou a Gruzií nikdy nebyly příliš vřelé. Mohou však se stát přímo mrazivé, až bude dokončen film s názvem Julia a Miša. Jedná se samozřejmě o parodii na ukrajinskou premiérku Julii Tymošenkovou a gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho. To však ještě není všechno.
Podle ruského listu Moscow Times se totiž bude jednat o pornofilm, kde se "Julia a Miša" objeví v řadě lechtivých scén. Jejich příjmení se ve filmu samozřejmě neobjeví, ale každému divákovi prý bude jasné, že se jedná o "VIP" osoby. Spoluautorem filmu je Alexej Mitrofanov z ultranacionalistické liberálně demokratické strany. Ukrajina ani Gruzie jeho snímkem samozřejmě nadšeny nejsou, ale nemají žádné prostředky, jak by vzniku filmu zabránily. Prý ho jednoduše budou ignorovat, dodává ruský list Moscow Times.
