Polský vládní speciál před havárií zřejmě vůbec nepřistával

Z vyšetřování havárie polského vládního speciálu, při kterém zahynul polský prezident, stále přicházejí protichůdné informace. Není například jasné, jak spolu piloti a řídící věž smolenského letiště komunikovali, jestli si rozuměli a v jaké výšce letadlo letělo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místo letecké tragédie u Smolenska | Foto: Telewizja Polska, S. A.

Objevují se také informace o tom, že na ruských letištích existuje jiný systém udávání tohoto klíčového údaje. Podle leteckého publicisty Martina Velka už je jasno alespoň v tom, že neproběhly žádné čtyři pokusy o přistání, jak krátce po havárii tvrdila ruská strana.

Přehrát

00:00 / 00:00

O vyšetřování havárie polského speciálu mluvil na Rádiu Česko letecký publicista Martin Velek

„Naopak vůbec není jasné, jestli ten poslední manévr byl manévrem přistávacím. Letadlo mělo rychlost kolem pěti set kilometrů za hodinu, což není rychlost, která stroj přivádí na dráhu,“ řekl Velek.

Trosky letadla jsou přepravovány do zvlášť vyhrazeného prostoru k další odborné expertíze. Zatím se údajně podařilo shromáždit zhruba 50 procent stroje. Podle Velka je ale průběh nehody jasný a nebudou se tedy hledat nějaké významné závady.

Detaily z černých skříněk se zveřejňovat nebudou

Důležitější je záznam průběhu letu a komunikace posádky, které jsou obsaženy v černých skříňkách. Vyšetřovatelé z toho poměrně dobře poznají, co se dělo minimálně poslední půlhodinu letu.

„Záznamy už jsou vyhodnoceny, vyšetřovatelé se rozhodli, že poslední okamžiky života posádky se nebudou detailně zveřejňovat,“ dodal letecký publicista Velek.

Podle ruských úřadů bude výstup z černých skříněk zparcován do konce týdne. Ruský vicepremiér Sergej Ivanov už dříve uvedl, že černé skříňky potvrdily, že polský letoun byl včas varován před špatnými podmínkami na smolenském letišti a že na palubě nedošlo k výbuchu ani k požáru a motory stroje fungovaly.

Podle polských vyšetřovatelů pilot věděl tři až pět vteřin před katastrofou, že už pádu nezabrání. Cestující to ale, zdá se, nevěděli - analýza černých skříněk údajně nepotvrdila, že by pilot před neštěstím mluvil s někým z cestujících.

Pilot mohl být pod tlakem

Podle ruských médií se vyšetřovatelé zřejmě přiklánějí k názoru, že příčinou nehody byla chyba pilota. Ten se podle vyšetřovatelů rozhodl přistát v extrémních podmínkách. Letoun podle specialistů přistával v husté mlze, za přímé viditelnosti jen na 200 až 400 metrů.

Letiště u Smolenska nebylo vybaveno systémem ILS umožňujícím přistát podle přístrojů, ale primitivnějším systémem OSP, který vyžaduje viditelnost na nejméně 1800 metrů při výši oblačnosti alespoň 120 metrů nad zemí.

Ruský list Kommersant s odvoláním na vyšetřovatele uvádí, že pravděpodobnost katastrofy při takovém přistání byla velmi vysoká. Pilot polského prezidentského letadla si to podle Kommersantu dobře uvědomoval, ale přesto přistoupil na riziko.

Jiný ruský deník, Izvestija, spekuluje, že polský pilot možná doufal, že se ranní mlha rychle rozptýlí. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zase podle agentury Reuters řekl, že konečné nařízení přistát asi vydal prezident Kaczyński. To připouštějí i některá polská média. Vyšetřovatelé prý ale zatím nemají žádný důkaz, že by pilot jednal pod tlakem.

Igor Maňour, Patricie Polanská, Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme