Polští komunisté si vyslechli rozsudky za vyhlášení výjimečného stavu

V Polsku po mnoha letech skončil jeden z nejsledovanějších soudních procesů. Prominenti komunistického režimu byli seznámeni s tresty za vyhlášení výjimečného stavu v zemi v prosinci 1981.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stanislaw Kania před vynesením rozsudků nad bývalými předními polskými komunisty

Stanislaw Kania před vynesením rozsudků nad bývalými předními polskými komunisty | Zdroj: Reuters

Tehdejší ministr vnitra Czeslaw Kiszczak dostal dvouletý trest s podmínkou na pět let. Stanislawa Kaniu, který byl v čele komunistické strany, soud viny zprostil.

Byla to ozbrojená zločinná skupina, která v Polsku zavedla mimořádná opatření a dopustila se komunistického zločinu, řekla soudkyně varšavského soudu.

Na začátku celého procesu bylo obžalováno devět osob. Někteří se rozsudku už nedožili, jiní z něj byli vyloučeni kvůli špatnému zdravotnímu stavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Události kolem výjimečného stavu v Polsku přibížil ve Světě o deváté historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů

Jako například hlavní obžalovaný generál Wojciech Jaruzelski, kterého konečný výrok soudu pobouřil.

Výjimečný stav trval v Polsku necelé dva roky, o život během něj přišlo téměř sto osob. Tisíce lidí včetně pozdějšího prezidenta Lecha Walesy skončily v internaci.

Zdůvodnění výjimečného stavu se v čase měnilo

Wojciech Jaruzelski a jeho zastánci tvrdí, že díky výjimečnému stavu se Polsko vyhnulo invazi ‚bratrských armád‘, kterou zažilo Československo v srpnu 1968. Jak ve Světě o deváté řekl historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, je to Jaruzelského tradiční výklad od počátku 90. let.

„On samozřejmě tohle v roce 1981 neříkal. On říkal, že se národ ocitá v těžké situaci a že je potřeba těchto mimořádných opatření z toho důvodu, aby Solidarita úplně nerozložila Polsko. Ten výklad, že se chtěl vyhnout invazi, která by byla podobná jako v srpnu 1968, je až z počátku 90. let.“

„Archivní dokumenty, které poskytla Moskva, ukazují, že Kreml v prosinci 1981 invazi rozhodně nechystal. Je třeba si uvědomit, že tehdy byl Sovětský svaz vojensky vázán v Afghánistánu, a spíše ty dokumenty ukazují na to, že Jaruzelski žádal o to, aby Moskva a případně další státy Varšavské smlouvy vydaly v prosinci 1981, krátce před tím 13. prosincem, velice ostré prohlášení, aby bylo možné ukazovat, že vlastně on je ten, kdo zachránil Polsko před možnou invazí. Ale tehdy to odmítlo Maďarsko a nakonec i Sovětský svaz,“ připomněl historik Petr Blažek a dodal:

„Takže rozsudek soudu, že si výjimečným stavem jeho strůjci chtěli zachovat svoji pozici ve státní a stranické hierarchii, je poměrně přesný.“

Petr Vavrouška, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme