Pomáhala v kampani Hillary Clintonové. Mezi Hispánci je teď hodně strachu a úzkosti, říká
Elianne Ramosová má za sebou bouřlivý rok. Když se v loni v létě přidala k volebnímu týmu Hillary Clintonové, předpovídaly průzkumy její kandidátce relativně hladkou cestu do Bílému domu. Místo toho přišly slzy a strach – její vlastní i hispánské komunity, kterou reprezentuje. "Nevím, jestli Donald Trump rozumí tomu, že cokoliv napíše na Twitter, ovlivní celý svět," řekla serveru iROZHLAS.cz během nedávné konference Engage.
Loni v srpnu jste na svůj twitter napsala „I am with her" (Jsem s ní), čímž jste dala najevo, že se stáváte členkou volebního štábu Hillary Clintonové. Nelitovala jste toho rozhodnutí během následujících měsíců?
Ani jednou. Reprezentuji hispánskou komunitu přes deset let a důvodem, proč jsem se rozhodla ke kampani přidat, bylo, že kandidátka zastupovala hodně ideálů, které mám i já. Její návrhy byly promyšlené a dávaly smysl. Zejména, když rozumíte, jak po právní stránce fungují Spojené státy - měla jednoznačně nejlepší návrhy, takže když přišli s nabídkou, byla jsem nadšená. Nelituju.
Kdo je Elianne Ramos
Narodila se v Dominikánské republice a studovala komunikaci vysoké škole v New Yorku a anglický jazyk na Regents College v Londýně. Začínala v reklamě, později se začala věnovat psaní textů a sociálním médiím, na kterých našla novou profesi jako člověk, který pracuje s hispánskou komunitou. Založila společnosti Speak Hispanic Communications a spolupracovala s Bílým dome. V roce 2016 se přidala k prezidentské kampani Hillary Clintonové, kde měla za úlohu oslovovat hispánskou komunitu prostřednictvím nových médií. Za svou práci obdržela několik ocenění.
Pamatujete si noc, kdy Hillary Clintonová prohrála?
Jistě. Jak bych mohla zapomenout...
Je něco, co vám z ní utkvělo v paměti?
Povolali mě do Los Angeles, abych tam implementovala program, který jsme spouštěli. Byla jsem v hlavní kanceláři, obklopena lidmi, měli jsme naplánovanou party... Všechno bylo připraveno na okamžik, kdy ohlásí výsledek. Byla jsem tam jediným člověkem z ústředí kampaně.
Měli jsme tisíce dobrovolníků, ale vzpomínám si na jednu z nich, s níž jsem pracovala každý den. Přistoupila ke mně a padla mi s pláčem do náruče. Ona i její rodina byli ilegální migranti. Dala té kampani hodně a dozvěděla se, že prezidentské křeslo právě získal člověk, který hlásá xenofobii a nenávist vůči Hispáncům... Neunesla to. Zhroutila se a zoufale brečela. A já také začala brečet, protože mě přemohla její bolest.
První měsíce úřadování Donalda Trumpa byly chaotické, plné mnohdy překvapivých rozhodnutí, která se týkala například migrace. Jaká nálada je momentálně mezi Hispánci?
Panuje hodně strachu a úzkosti někam jít a vystoupit veřejně. Neříkám, že lidé se skrývají, ale hodně váhají, zda vystupovat, protože to už není jen o tom, co se říká, ale co se děje.
Dochází k eskalaci deportací a posilování složek, které mají deportace na starosti. Lidé se bojí a mají k tomu dobré důvody. Pokud nějak vypadáte, nezáleží na tom, jestli máte doklady, nebo ne. Je tu hodně nenávisti, která nyní dostala na veřejnosti volný průchod.
Hillary Clintonová u Hispánců s více než 60 procenty hlasů jasně zvítězila. Pořád to ale bylo méně než Barack Obama v roce 2012. Proč k tomu podle vás došlo?
Za prvé chci zdůraznit, že nemluvím za Hillary Clintonovou ani za její kampaň. Můj osobní názor je, že kampaň druhé strany (Donalda Trumpa – pozn. red.) byla velice přísná a organizovaná operace, pokud jde o zaplňování mediálního prostoru a sociálních sítí falešnými informacemi o Clintonové, ale i o politice a věcech, které se dělaly.
Další věcí bylo omezování voličů. Teď se objevuje hodně věcí, které jsme předtím nevěděli. Ve skutečnosti měli Hispánci rekordní volební účast, ale bylo hodně případů, kdy nemohli z nejrůznějších důvodů hlasovat – kvůli voličským registracím, byly hlasy, které byly špatně započítané, byla místa, kde je odmítali. Měli jsme ale rekordní účast a jsme na to hrdí.
Přes 10 procent Hispáncu ale hlasovalo pro Trumpa i přesto, že je během kampaně označoval za zloděje a násilníky. Mluvila jste s nimi někdy o tom, co je k tomu vedlo?
Když mluvíme o Hispáncích ve Spojených státech, máte tendenci představit si skupinu lidí, kteří jsou všichni stejní a přemýšlejí stejně. Naše komunita je ale rozmanitá. Pocházíme z 26 zemí Latinské Ameriky, ne všichni mluvíme španělsky a notná část hispánské populace žije ve Spojených státech už několik generací. Když tedy mluvíme o Hispáncích, musíme myslet na to, že - jako v kterékoliv jiné skupině - i zde jsou odlišné názory, které musíme respektovat, a ne všichni z nás cítí věci stejně. Je to normální.
Když se podíváte na twitterový účet Donald Trumpa – je velice otevřený a podle všeho často opravdu píše, co ho napadne jako první. Je to podle vás chyba, nebo naopak geniální politický tah?
Myslím, že jedna z věcí, kterou Trump dělá velmi dobře, je, že říká komukoliv, před kým stojí, to, co chtějí slyšet. Z kampaně víme, že dnes řekne jednu věc a zítra na stejný dotaz odpoví úplně opačně. Takže mě to nepřekvapuje. Myslím, že pro ty z nás, kteří respektují úřad prezidenta, je to strašidelné. Nevím, jestli rozumí kontextu, ve kterém operuje, nebo je mu to jedno, ale faktem je, že cokoliv, co se objeví na sociálních sítích - speciálně od prezidenta Spojených států - ovlivní celý svět.
Ke konci předvolební kampaně se objevily informace, že jeho tým mu zakázal přístup k Twitteru. Myslíte, že by něco podobného měli udělat i nyní?
Věřím ve svobodu projevu. Jsou ale případy, kdy svobodný projev není svobodným projevem, ale nenávistným projevem, což je něco, s čím nesouhlasím. Pokud používáte sociální sítě, protože je to vaše osobní právo vyjádřit svůj názor, mělo by to být povoleno. Ale jsem proti tomu, když se tato platforma používá na šíření nenávisti proti jiným lidem.
