Pomoc zadluženým zemím není v rozporu s německou ústavou
Záchranářské práce na pomoc ohroženým státům eurozóny mohou pokračovat i za účasti nejvýznamnějšího evropského hráče. Ústavní soud v Karlsruhe konstatoval, že dosavadní německá pomoc nebyla v rozporu se základním zákonem. Ve všech budoucích případech ale soud žádá větší zapojení národního parlamentu.
Když předseda ústavního soudu Andreas Vosskuhle pronesl slova o zamítnutí stížnosti skupiny tvořené několika profesory a poslancem CSU, oddechla si nejen německá kancléřka Angela Merkelová, ale hlavně bankrotem ohrožené státy.
Německý ústavní soud rozhodl, že pomoc zadluženým zemím není protizákonná. V Ozvěnách dne se tématu věnovali zpravodajka Klára Stejskalová a poradce pro ekonomické a politické otázky Petr Robejšek
Ústavní soudci ale ve zdůvodnění nálezu uvedli, že nejde "o ústavní bianko-šek pro další záchranné balíčky." O všech dalších německých finančních injekcích musí vedle spolkové vlády rozhodovat také rozpočtový výbor Spolkového sněmu.
"Posilují se tak pravomoci Bundestagu, aniž by se rozhodujícím způsobem omezila akceschopnost spolkové vlády na evropské úrovni," interpretoval verdikt Christian Waldhoff z univerzity v Bonnu.
Podmínky pomoci zadluženým zemím eurozóny se bezprostředně nemění, do budoucna ale verdikt soudu představuje omezení operativního prostoru německé vlády. Posílání peněz do Řecka a dalších států bude také zdlouhavější, parlament totiž nemůže jednat přes noc nebo během víkendu, jak zrovna situace vyžaduje.
Záchranný plán nemá v současnosti jasnou podporu ani u poslanců vládní koalice. „Rozhodující pro kancléřku a její vládu bude hlasování v parlamentu. Minimálně 12 nebo 14 poslanců vládních stran je připraveno hlasovat proti tomu,“ upřesnil Robert Schuster z Ústav Mezinárodních vztahů.
Německá kancléřka Angela Merkelová se tak bude muset při schvalování německého příspěvku do Evropského záchranného systému eurozóny spolehnout na hlasy opozičních poslanců.
Poradce pro ekonomické a politické otázky Petr Robejšek z Hamburku ale míní, že snahu německé vlády dříve ukončí sami voliči. „Poslední výzkum veřejného mínění hovoří o tom, že 90 procent Němců je proti tomu, aby se dále tratilo. Zatím asi osm procent poslanců, kteří mají německé občany reprezentovat, pochopilo, že to je správná cesta přestat financovat černou díru jménem finanční trhy,“ poznamenal Robejšek.
Německo přispělo do Evropského fondu finanční stability částkou 123 miliardy eur a v budoucnu to má být 211 miliard. „Většina Němců si myslí, že miliardy, které budou muset jako daňoví poplatníci poskytnout, jsou vyhozené peníze z okna,“ doplnil Robert Schuster. V reakci na dnešní verdikt soudu v Karlsruhe posílil frankfurtský burzovní index DAX o tři procenta.
