Pomsta nic nenapraví. Mosul neví, co si počít s rodinami padlých džihádistů
Otcové, manželé, synové i bratři jsou mrtví. Za jejich činy nyní platí ženy a děti. Příbuzní bojovníků takzvaného Islámského státu, píše agentura Reuters. S koncem nadvlády teroristické organizace nad iráckým Mosulem musí země řešit také to, co bude s pozůstalými po džihádistech, kteří jsou dočasně uvězněni v táboře na východ od Mosulu.
„Všichni muži byli zabiti,“ popsala 62letá Umm, která utekla z mosulské čtvrti Al-Midán spolu s dalšími 21 členy své rodiny – ženami a dětmi.
Její muž byl členem Islámského státu a byl vážně zraněn při boji o Staré město v Mosulu. Rodina se ho sice snažila z bojiště odtáhnout, byl ale příliš těžký, a proto si řekli sbohem a odešli bez něj.
Poté, co irácké federální jednotky ukončily vládu teroristické organizace nad městem, se obyvatelé postupně vracejí zpátky do svých domovů. Po letech násilností a zneužívání vedle sebe ale rodiny militantů nechtějí.
Rehabilitace v táborech
V oblastech, kde armáda porazila IS, se objevují letáky s výhrůžkami rodinám bojovníků IS. Objevily se i případy, kdy občanské hlídky do jejich domovů házely granáty.
„Pomsta nic nenapraví. Tyto rodiny by měly absolvovat rehabilitační kurzy,“ řekl reportérům agentury Reuters Ali Iskander, hlava okresu Bartella, kde je umístěn tábor pro rodiny džihádistů.
Mosulské úřady totiž nedávno vydaly vyhlášku o vyhoštění rodin do táborů, aby mohly být 'ideologicky rehabilitovány'.
Lidskoprávní organizace však protestují, že kolektivní tresty jen podkopávají vyhlídky na smíření a riskují tím, že se spíš přidají k IS. „Když je budeme izolovat, jak je zahrneme zpět do našeho národa? Stanou se z nich džihádisté,“ řekl po návštěvě tábora jeden z úředníků.
Jsme ztraceni
Ummině dceři bylo teprve 14 let, když ji její otec provdal za bojovníka Islámského státu. I on byl zabit - při bojích zhruba před rokem. Jeho žena zůstala sama, těhotná se synem, který nyní leží na zemi stanu v táboře. Zatím si neuvědomuje stigma, které ho bude nejspíš celý život provázet, podotýká Reuters.
Další žena v táboře, Umm Suhájbová naposledy o svém muži slyšela před dvěma měsíci. „Je jistě mrtvý,“ řekla reportérům bez náznaku emocí. Když se přidal k IS, vyhrožovala, že ho opustí. Nakonec to ale dle svých slov neudělala kvůli dětem.
Její manžel byl oddaný muslim, který se nadchnul pro myšlenku moderního chalífátu a organizaci nabídl své schopnosti jako inženýr. Podle Umm ale později rozhodnutí litoval, to už bylo ale pozdě.
„Zničil si život a spolu s tím zničil i ten náš. Jsme ztraceni,“ uvedla. Jako mnoho dalších žen ani ona nedokázala svého muže zastavit.
Říkají, že jsme všichni džihádisté
Umm Júsifová patří naopak k těm ženám, které tvrdí, že se nikdo z jejích blízkých k Islámskému státu nepřidal, přesto v táboře skončily. Se svým mužem se odloučila poté, co byl zraněn při pokusu uprchnout z okresu Al-Midán.
„Možná je mrtvý, možná naživu. Říkají, že jsme všichni džihádisté, ale nejsme. A i kdybychom byli, co to má co dělat s ženami a dětmi? Každý člověk je zodpovědný sám za sebe,“ řekla reportérům.
