Portugalsko 2:1 Česko

Poprav ve světě loni prudce přibylo. Bylo jich nejvíce za poslední dekádu, uvedla Amnesty International

Počet vykonaných trestů smrti na světě se v roce 2023 vyšplhal na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. Prudce vzrostl zejména na Blízkém východě, uvedla ve středu lidskoprávní organizace Amnesty International, která zveřejnila svou výroční zprávu o popravách.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poprava se na Srí Lance provádí oběšením. (ilustrační foto)

Poprav ve světě loni prudce přibylo (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

V roce 2023 bylo provedeno celkem 1153 soudních poprav. Tento počet ale nezahrnuje tisíce poprav, o nichž se předpokládá, že byly vykonány v Číně.

Celkové číslo znamená nárůst o více než 30 procent oproti roku 2022. Jde o nejvyšší číslo, které Amnesty International zaznamenala od roku 2015, kdy byly známy údaje o 1634 popravených. Celosvětově vzrostl o 20 procent také počet vynesených rozsudků smrti. Bylo jich 2428.

Navzdory vzrůstajícím počtům soudních poprav se ale snížil celkový počet zemí, které k trestu smrti sahají. Nyní je nejnižší od doby, kdy Amnesty International tyto statistiky zaznamenává.

Popravy pro upevnění moci

„Obrovský nárůst zaznamenaných poprav měl na svědomí především Írán. Íránské úřady projevily naprostou neúctu k lidskému životu a zvýšily počet poprav za drogové trestné činy, což ještě více zdůraznilo diskriminační dopad trestu smrti na nejchudší íránské komunity,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.

‚Nechci zemřít, ale je to jediná možnost.‘ Muž, který v Alabamě zavraždil pět lidí, požádal o popravu

Číst článek

„Navzdory neúspěchům, které jsme letos zaznamenali zejména na Blízkém východě, jsou země vykonávající soudní popravy stále izolovanější. Naše kampaň proti tomuto odpornému trestu funguje. Budeme v ní pokračovat, dokud trest smrti nezastavíme,“ dodala.

Mezi pěticí zemí s nejvyšším počtem poprav v roce 2023 patřila Čína, Írán, Saúdská Arábie, Somálsko a USA. Jen na Írán připadlo 74 procent všech zaznamenaných poprav, zatímco na Saúdskou Arábii 15 procent. Zvýšený počet poprav v roce 2023 provedly Somálsko a USA.

V USA to bylo konkrétně 18 popravených v roce 2022 a 24 v roce 2023. „Prezident (Joe) Biden musí přestat odkládat svůj slib o zrušení federálního trestu smrti,“ upozornila generální tajemnice Amnesty International.

Úřady v Íránu přikročily k častějšímu používání trestu smrti, aby v obyvatelstvu vyvolaly strach a upevnily svou moc. Popraveno bylo nejméně 853 lidí, což představuje 48procentní nárůst oproti 576 vykonaným trestům smrti v roce 2022.

Vykonané tresty nepřiměřeně zasáhly íránskou etnickou menšinu Balúčů, kteří tvořili 20 procent popravených, přestože tvoří přibližně jen pět procent íránské populace. Popraveno bylo nejméně 24 žen a minimálně pět lidí, kteří byli v době spáchání trestaného činu ještě dětmi.

Ze všech zaznamenaných poprav v Íránu bylo nejméně 545 vykonáno za činy, za které by podle mezinárodního práva neměl být uložen trest smrti, včetně drogových deliktů, loupeží a špionáže. Popravy za trestné činy související s drogami prudce vzrostly a v roce 2023 tvořily 56 procent zaznamenaných soudních poprav.

Bělorusko bez poprav

Nejvyšší počty vykonaných trestů smrti má na svědomí Čína. Vzhledem ke státnímu tajemství nezahrnují čísla lidskoprávní organizace Amnesty International tisíce lidí, o nichž se předpokládá, že byli v Číně popraveni.

Stejně tak organizace nemohla předložit údaje pro Severní Koreu a Vietnam, což jsou další země, o nichž se předpokládá, že se k soudním popravám uchylují ve velké míře. Trest smrti je i nadále v těchto zemích účinným nástrojem, jak udržet kontrolu nad společností a potlačovat nesouhlas s oficiální politikou země, uvedla organizace.

Čína odsoudila spisovatele k smrti. Obvinila ho ze špionáže, v minulosti opakovaně kritizoval vládu

Číst článek

Popravy byly zaznamenány v 16 zemích, což je nejnižší počet, který organizace Amnesty International evidovala. Ve 144 zemích světa je trest smrti úplně zrušen. Žádné popravy nebyly zaznamenány v Bělorusku, Japonsku, Barmě a Jižním Súdánu, které ještě v roce 2022 odsouzené popravovaly.

Ačkoli v subsaharské Africe žádná ze zemí dosud trest smrti nezrušila, v Keni, Libérii a Zimbabwe se jedná o návrzích zákonů o zrušení tohoto trestu. V Ghaně parlament dva návrhy zákonů na zrušení odhlasoval, ale do konce roku 2023 se nestaly součástí platné legislativy.

„Trest smrti bude na letošním Valném shromáždění OSN znovu pod drobnohledem. Lidskoprávní organizace Amnesty International naléhavě vyzývá všechny vlády, aby se připojily k výzvě OSN k ukončení používání trestu smrti, a ukázaly tak zásadní projev respektu k lidským právům,“ řekla Callamardová.

V Československu byl trest smrti legální do roku 1990, v naprosté většině případů byl vykonáván oběšením. Poslední odsouzence k trestu smrti Československé úřady popravily v roce 1989. Listina základních práv a svobod, která je zahrnuta v ústavě jak Česka, tak Slovenska, trest smrti zakazuje.

Pro obnovení nejvyššího trestu v Česku se podle Centra pro výzkum veřejného mínění v minulém roce vyslovilo 42 procent dotázaných, 51 procent se naopak domnívalo, že trest smrti v tuzemsku existovat nemá.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme