Populisté samozřejmě existují, ale já to nejsem, říká buršák Hofer

Kandidát Svobodné strany Rakouska na prezidenta našich jižních sousedů Norbert Hofer příští pondělí na vlastní žádost navštíví prezidenta Miloše Zemana. V rozhovoru pro Český rozhlas Hofer odmítl blízkost ke krajní pravici a nálepku populisty. Svobodní přitom dlouhodobě čelí kritice za blízkost ke krajní pravici. Z populismu jsou podle Hofera neprávem obviňováni jen pravicoví politici. Pro postoj zemí Visegrádu k přijímání běženců má Hofer pochopení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Norbert Hofer | Foto: Kancelář Norberta Hofera

„U buršáků je to jako všude jinde, potkáte tam různé typy lidí. Nesmíte všechny házet do jednoho pytle. Jsou to podobné konspirační teorie jako u svobodných zednářů. Záleží vždycky na konkrétním člověku, ne na tom, jakou má nálepku,“ řekl člen buršáckého spolku Hofer.

Buršácké spolky původně v 19. století sdružovaly hlavně studenty. Postupně v nich ale sílil nacionalismus i antisemitismus. V posledních 20 letech tajné služby v Německu i Rakousku některé buršácké spolky monitorovaly kvůli extremismu. Nálepku krajní pravice ale Norbert Hofer odmítá, a nejen ji.

„Populisté samozřejmě existují, ale já to nejsem. Populista je někdo, kdo si poslechne názor z davu a pak ho bez vlastního názoru opakuje. Pořád se mluví o pravicových populistech. Když ale třeba tady v Rakousku změní sociální demokraté názor na migraci, měli by jim správně říkat levicoví populisté, protože to udělali jen kvůli průzkumům preferencí,“ myslí si Hofer.

Svobodná strana Rakouska, za kterou Norbert Hofer kandiduje na prezidenta, se dlouhodobě staví proti imigraci, zejména z muslimských zemí. Protiislámská hesla měla v minulosti opakovaně na volebních billboardech. Někteří členové strany na sociálních sítích také sdíleli nenávistné komentáře vůči menšinám.

Oba obvinil komisař OSN z xenofobie. Teď přijme Zeman Hofera na Pražském hradě

Číst článek

Rakousko loni přijalo necelých 100 tisíc žadatelů o azyl. Minulá rakouská vláda kritizovala některé sousední státy, že nechtějí uprchlíky přijímat, třeba na základě celoevropských kvót. Norbert Hofer prý ale Česko a další země regionu chápe.

„Visegrádské země chápou, že vnější hranice Schengenského prostoru není dostatečně chráněná. A že do Evropy míří spousta lidí, kteří nemají vůbec právo na azyl. A kdybychom přijímali opravdu jen oprávněné žadatele o něj, nemuseli bychom se o nějakých kvótách vůbec bavit. To množství by už totiž nebyl problém,“ domnívá se Hofer.

Alexander van der Bellen (vlevo) a Norbert Hofer (archivní snímek) | Foto: Reuters

Podobný názor na migraci má podle Norberta Hofera i český prezident Miloš Zeman. Oba se neoficiálně sejdou v pondělí 12. září na Pražském hradě.

Druhé kolo prezidentských voleb se v Rakousku bude opakovat 2. října. Na jaře bývalý dlouholetý člen Zelených Alexander Van der Bellen, kandidující jako nezávislý, těsně Hofera porazil. Ústavní soud ale volby zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání hlasů. Mírným favoritem opakovaných voleb je zatím podle průzkumů Hofer.

Vojtěch Berger, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru