Porošenko ohlásil na pátek příměří a počítá s podpisem dohody se separatisty

Ukrajinský prezident očekává podpis dohody o příměří už na zítřejší schůzce kontaktní skupiny v Minsku. Petro Porošenko to dnes řekl na summitu NATO ve Walesu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident Hollande, ukrajinský prezident Porošenko, americký prezident Obama, britský premiér Cameron, německá kancléřka Merkelová a italský premiér Renzi diskutují během summitu NATO o událostech na Ukrajině

Francouzský prezident Hollande, ukrajinský prezident Porošenko, americký prezident Obama, britský premiér Cameron, německá kancléřka Merkelová a italský premiér Renzi diskutují během summitu NATO o událostech na Ukrajině | Zdroj: Reuters

Ukrajinský prezident v Newportu podle agentury Reuters prohlásil, že zítra ve 13 hodin českého času nařídí generálnímu štábu zastavit palbu v bojích se separatisty na východě Ukrajiny.

Separatisté v Doněcké a Luhanské lidové republice jsou podle svých slov ochotni na příměří přistoupit. Nejdřív ale musí kontaktní skupina v Minsku uzavřít dohodu o politickém urovnání konfliktu. Na jednání by měli dorazit zástupci Ukrajiny, proruských povstalců, Ruska a OBSE. Ukrajinský prezident očekává, že schůzka bude úspěšná.

Východoukrajinští povstalci navrhují vytvořit bezpečnostní zónu – rozdělit Donbas do pěti sektorů monitorovaných příslušníky mise OBSE, kteří by dohlíželi na dodržování příměří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Boje na východní Ukrajině neutichly ani dnes. Situaci sleduje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín

Žádají také, aby od zítřejší 15. hodiny ukrajinská strana ukončila operace válečného letectva nad Donbasem. Tato opatření v neděli umožní otevření humanitárních koridorů pro obyvatele postižených oblastí.

V samotném Doněcku a Luhansku ale dál pokračují boje. Proruské síly provedly takzvanou rozvědku bojem u přístavního Mariupolu, jehož obyvatelé už z předměstí slyšeli střelbu a výbuchy. Velení takzvané protiteroristické operace ale oznámilo, že se postup útočníků podařilo zastavit.

Rusko musí přestat podporovat rebely, reaguje NATO na Putinův mírový plán

Číst článek

Summit NATO zahájil generální tajemník Anders Fogh Rasmussen jednoznačným prohlášením, že Rusko útočí na Ukrajinu. Vysoký alianční představitel, který si nepřál být jmenován, pak uvedl, že Rusko má na území Ukrajiny tisíce příslušníků bojových jednotek a stovky tanků a obrněných vozidel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Summit NATO ve velšském Newportu sleduje zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek

Severoatlantická aliance už dříve oznámila, že na Ukrajině operuje více než tisíc ruských vojáků. Dalších 20 tisíc se pak podle NATO nachází poblíž hranic s Ukrajinou.

Moskva předchozí zprávy o přítomnosti ruských jednotek na Ukrajině odmítla jako lživé.

Severoatlantická aliance už na summitu ve Walesu schválila balíček konkrétních opatření na zlepšení obranyschopnosti Ukrajiny. Má hodnotu 15 milionů eur a týká se modernizace velitelské struktury, logistiky nebo kybernetické obrany.

Zabedněné výlohy obchodů a prázdné ulice, tak vypadá život v Doněcku

Číst článek

Generální tajemník NATO upozornil na „nové bezpečnostní prostředí“ ve světě. Severoatlantická aliance chce proto být flexibilnější, rychleji reagovat na nové hrozby a lépe chránit své členské státy.

Konkrétním činem by mělo být vytvoření jednotek rychlé reakce, kterým se říká „hrot kopí“. Ty by se v počtu až 4000 mužů mohly sejít na jakémkoliv místě na území NATO do 48 hodin. Uvažuje se o tom, že velitelství nestálé vojenské síly obsazované na rotačním principu bude v polském Štětíně.

O českém podílu v této jednotce se bude teprve jednat. NATO hodlá také koupit od USA za miliardu liber pět vysoce sofistikovaných průzkumných bezpilotních letadel, takzvaných dronů. Jde o vysoce utajovaný projekt Global Hawk. Průzkumné stroje by do budoucna sídlily na Sicílii.

Členské země přispívají málo

NATO hodlá pomoci nejen Ukrajině, ale také Gruzii a Moldavsku. Anders Fogh Rasmussen ale připomněl, že větší bezpečnost znamená i větší zátěž pro rozpočty členských států:

„Ohledně investic do obranného sektoru věříme, že tady na summitu zvrátíme trend klesajících výdajů na obranu mezi členskými státy. Tento summit vytvaruje budoucí podobu NATO. Bude demonstrací našeho odhodlání, naší jednoty i solidarity. I když se kolem nás rozprostírá klenba krizí, naše aliance, naše transatlantická komunita, představuje ostrůvek bezpečnosti, stability a prosperity.“

Jen čtyři evropští členové NATO dnes plní jeden ze základních závazků, které se týkají fungování aliance, a vydávají na obranu více než dvě procenta HDP. Česká republika doufá, že v roce 2020 bude vydávat na obranu 1,4 procenta HDP.

Martin Dorazín, Jiří Hošek, Simona Bartošová, Marie Machytková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme