Porošenko podepsal zákon, který dává banderovcům postavení válečných veteránů

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Oznámil to list Ukrajinska pravda s odvoláním na parlamentní web.

Tento článek je více než rok starý.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko | Zdroj: Reuters

Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen těm bojovníkům UPA, „kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“.

Nový zákon, přijatý parlamentem na počátkem měsíce, podle deníku přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“.

Zákon vstoupí v platnost tři měsíce po zveřejnění, poznamenala agentura Interfax. Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA.

Válečný zločinec, nebo národní hrdina? Ukrajinský parlament chce vrátit Banderovi čestný titul

Číst článek

Ukrajinští nacionalisté

Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100 000 lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.

Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.

Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme